|
| ||||
| ||||
|
— 94 —
z ní se vyvinuvší stkvęla se k r á s o u v n i t r n í. zákona sahají, katakombami pronikají, Krása vnitrní jest odznakem této doby. v nádherných b a s i l i k á c h na denní svętlo Právę takový byl i chorál, který v ní vyrázejí. Peclivá niká dvou velkých svętcű : se zrodil, ale koreny své v Starém Zákonę Ambroze a R e h o r e, chorál zvelebila, a v antické hudbę recké męl. odkud chorálem sv. Rehore ci gregorian- Umęlkyní nebeskou jest Církev naše. ským slove. Co j u s t i n i a n v oboru práv- Z dnű a męsícű roku uvila vęnec svátkű ; nickém p a n d e k t y, to sv. R e h o r v oboru bohosluzbu okrášlila rouchem obradű; mod- hudebním a n t i f i o n á r e m svým vykonal. litby své pronáší rajskou reci — chorálem. Chorál jest naším »corpus juris.a Ký div, Chorá 1 jest jednohlasý zpęv v obj emu ze zbozný a opravdivý stredovęk piivod jedné oktávy se pohybující. Není ani zpęvem jeho Bozské inspiraci pripisoval ! Zaklá- lidu, ani slohem Palestrinorým, nýbrz zpęvem dáme-li sobę na historickém právu, Církve, kdezto sloh Palestrinűv jest jen chorál vyniká ctihodným stáPíln. Jest zpęvem v Církvi. Chorál jest 1 i t u r g i c k o u, s Církví stejného stárí. m a t e r s k o u recí Církve. Církev pri slavné Chorál jest ctihodný stárím, ctihodnęjší bohosluzbę mluví recí n a d p o z e m s k o u vnitrní cenou. — chorálem, jehoz koreny az do s t a r é h o (Pokracuvání.) Obecná Jednou Cyrillská. Cechy. Arcidiecé se Prazská. Praha. (Farní jedraotct Cyrillská tt sv Hccštal(t).ným byl sbor náš pro hudbu liturgickou v posvátném Jakkoli nezmnozil se pocet clenű cifernę, prec dodę- case adventním a postním, tu vystiídali jsme pii vel- lali jsme se s prispęním Bozim skvęlých výsledkű a kých sluzbách Boiích všecky ieceué skladby, a cho- výkony naše diis,ojnę po bok se staví onęm z let pre- rál gregoriánský protkával je pokazdé pii Introitu, dešlých. I zušlechiovánim písnę obecné, i pęstovánim Graduale a Communiu. Kdyz nám pozdęji pomęry hudby liturgické znacnou cinnosi vykazuje naše »farní financní dovolily zakoupiti sobę bohatou sbírku krá- jednota Cyrillská« a hned s predu s putęšením po- sných, vicehlasých, mešních vlozek ,Lauda Sion« od znamenati musím, ie kdykoliv vęnovány byly síly naše Nickel-a, bylo o rozmanitost pil posvátných výkonech skladbám vícehlasým, stalo se to vzdycky s výsled- postaráno, tęmęr všechna Offertoria zázpívali jsme kem více nei uspokojujícím. Co pűsobnosti sboru li- odtud o nedęlích postních. Nemohu opomenouti toho. terátského se týce, zasluhuje zvláštni zmínky provozo- ze i rűzné jinę skladby zdaiile jsme prgvedli, jmeno- vání litanií Lauretanských od P. Krízkovskęho o svát- vitę Foerstrovo .Tę Boha chválíme, ve 2 sborech, cích Marianských s tím toliko rozdílem proti rokűm šestihlasou koledu Hollanovu pil odpoledních sluzbách drivęjším, ze invokace zpívány byly taktéz od zpęvákű Boiích v case vánocním a j. v. Nemohu ovšem do- na kűru; mimo to zpívaly se hodinky církevní, slav- podrobna vypocítati všechny úspęchy, jichz domohla nostní mše z kancionálu sv,-Janského, roráty a rozlicné se doposud „farní jednota Cyrillská., tolik však jisto, jiné písnę, o cemz jiz v drívęjších našich zprávách ze s hrdostí műze popatiiti na doby minulé. Jakkuliv výrocních v „Cyrillu« receno bylo. Nemenší péce vę- jednota naše nevládne bohatými prostredky hmotnými, nována byla provozování ceských nešpor o hodech plec dodęlává se cíle svého vűcihledé; nebo hle, pii Bozích, o poutí chrámové a všech jiných svátcích, a veškeré skromnosti prostiedky potrvala na osadę bez- to zvláštę od té doby, co snazivý náš ieditel vęškery mála jiz 5 rukű a výsledek blahodárné cinnosti její zalmy nešporní do ctyrhlasu upravil. Tímto zpűsobem príliš jest patrný. Zel Buhu, ie tak casto vyskytují zpivány byly nešpory na kűru scatohaštalském poprvé se jí v cestę znacné piekázky, které mnohdy nesnadno o svátku Nejsv. Trojice roku 1883 a zdarilý výkon bývají odstranęny, jen aby cinnosi naše valnę neutr. teu zűstane zajisté v milé pamęti kazdému ze spolu- pęla. Tak stalo se nám i roku letošního, kdyz úcinkujících i z prítomných tehdá osadníkű. K tęmto chrám Pánę svatol:aš,alský za prícinou dűkladné — a úpęchűm dűstojnę se radí pęstováni hudby liturgické. jiz piezádouci — opravy byl uzavi'en; výkony boho- Zvláštę sluší jmenovati castęjší provozování ctyrhlasé sluzebné smęstnány jsou prozatím jenom v le é lodi mše Izónnenocy, mše od Stehle a ,Exultel. ocl Fr. chrámové. Jezto však jsme Cyrillisty neohrozenými, \\ it+a, mimo pokrocilé nastudování dvojhlasé mše nedali jsme se ani touto nesnází odstrašiti a zpívali „Missa decima« od Hallera. Ovšem ze pri nevelké jsme i pi'i tomto provisorním zarízení statecnę dále. dosud zásobę známých nám skladeb vícehlasých ne- A nejenom to; odvaha naše vzrostla v ohledu tom mohli jsme odloziti jednohlasé skladby Sychrovu a tak velice, ze i v jiných kostelích jiz jsme úcinkovali, Nešverovu, jakoz jsme sobę také pilnę všímali cho- jako jmenovitę v chrámu P. sv. Karla Buromejskýho rálních mši z kancionálu F. Lehnerova. Zvláštę cin- u Milosrdných sester, rozsévajíce takto dle skro- | ||||
|