|
| ||||
| ||||
|
Vychází vždy
5. každého měsíce. 3 G ~ Předplatné, jež činí s poštovní zásilkou ~aSAplar-t na celý rok r. m. z1, 2, pro katolickou hudbu posvátnou na půl leta r !, N přijímá pouze na je- v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. dnu z těchto dvou dob administrace Majitel, vydavatel a redaktor: v Karlíně, čís. `L,,U. ~ERDINAND ~EHNER. Číslo I. V Praze, dne S. ledna 1875,Jen frankované listy při,jimajf se. Rukopisy redakci za-slané nevracejí se. Dopisy, týkající se redakce, budtež za- sílány franko Ferdinandu Lehneroví v Karlíně č. 234. Reklamace zasílány budtež do expedice v kněhkupectví Mikuláše a Knappa v liarlíně č. 42. Ročník li. Pavel Křížkovský a jeho činnost u opravě chrámové hudly. Sepsal Lev Janáček. Tedy nový rok! Tak nám to zo všech stran zaznívá a vše nasvědčuje, bychom, tomu uvěřili. Po spůsobu školském měl bych obdobu nového roku v přírodě znázornit; den že delším se stává slonce že teplejší paprsky nám sesílá a podobně dále — ale ohledněmež se ria prahu nového roku jiným směrem: přehlednuvše toliko výsledky činnosti duclut lidského v době, minulé, ustrnuti hledíme na pokrok, jež věda i umění ve všech oborech učinila a právem obdivujeme se síle ducha lidského, kterouž, když i poklesmil, zase na novo k výši a pravdě spěchá. Duch času objevením netušoných pravd podstatně se přetvořuje a na všech stranách pozorujeme „boj o život” o b j e v e n ý c h p r a v d se zastaralými předsudky a zvyklostmi. Tak až do nedávna v posuzování uměleckých děl rozhodovala mystická aesthetika a hlavně v umění hudebním nad míru úrodné pole se jí poskytovalo; nyní směšným by se stal, kdož by na zák]adě jejím (má-li vfibec nějakého základu?) chtěl stanoviti cenu toho neb onoho uměleckého díla. Všeobecným uznáním a rozšiřováním ryclilýrn formálně acsthetiky plynul by velký užitek veškerým uměním a nejvíce umění hudebníufu, ježto theorie na záklz.dě jejím dočasn~~ přeměněna ani není a svého spracovatele čeká. Kfž hy tímto novým I-okem všeobecná pozornost umělců hudebníků k této nové vědě se obrátila, by jí tírn doba nejmocnějšího vzplanutí a zdomácnění nejšíršího nastala. Jen neznalosti formalué aesthetiky vyskytl. se ve světské hudbě roman.tism, jenž není protivou klassicismn, ale toliko nedokonalostí a nedospělostí se od toho liší — a že chrámoví, inulba tak hhlbocc byla poklesla. Pokleslá chrámová hudba? I kdož by se na poč,átkn uovéllo roka s takovou oti-opon déle zabýval, vždyt máane pravou chrámové hudby opravu a což více, máme Křížkovskélio, nejuadanějšího opravy pěstitele a rozšiřovatelo. Jest oa iarnělec na slovo vzaty', jenž il.říve napojiv svého dileha překrásn~mi nápěvy národních slovanských písní, obdaril nás zpěvy jež nepřestanou toho sm.ěra vzory býti na vždy; jimi otevřel nám zlatou bránil, kterou jíti mlceni jsme, bažíme-li vůbec po utvoření hudby slovanské. „Sv. Uyrill a Methud”, „Zahrada boží”, „Odvedeného prosba” (druhé spracování), „utonulá” a mnohá jiná díla tvoří prvou dobu ,jeho tvořivého ducha, jež se nám ve své celé mohutnosti nejprvé objeví, až později veškerá jeho díla k r i. t i c k y rozebrána budou, k čemuž, což napřed podotýkám, nestačí toliko znalost mystické aesthetiky. Ve všech U vIjto plodech veškeré krasovědné formy nejvyššího vytříbení došly, čímž klassičnost oněch děl stala se výslednou. „Večerní zvon”, tuhu si vroucně přejeme, jež posud nevydán, at není labutím zpěvem v tomto směru! | ||||
|