— 14 —
Za tou příčinou zaražen jest spolek literátský, jenž zakoupil 10 kancionálů od Dědictví sv.-Janskélio vydaných a 12 kněh roratnfch. A nyní nastalo cvičení. Pan varhaník odepřel všeliké spolupůsobení a proto převzal vypravovatel cvičení zpěvu sám. Literáti cvičeni jsou několikrát v témdnu v hodinách večerních po ukončené práci denní, v neděli pak po odpoledních s1x2bách Božích vyzváni jsou všichni přítomní clo budovy školní, kde pomoci houslí cvičeni jsou krásným českým zpěvům z kancionálu a kněh roratních. Bývaly to hodiny krásné. na které se každý těšil. 7almy a těžší hymny se vysvětlovaly, tak že cvičení zpěvu bývalo zároveii cvičením křesfanským. Dříve než rok s rokem se sešel, nacvičeny jsou nešpory české, celé roraty a zpěvy mešní pro všeliké doby cirkevnflio roku. Aby pak lid v kostele navykal zpěvu, daly se tisknouti a na deskách přilepené po laNÁcfch rozděliti. Nacvičeni zpěváci a zpěvačky roztříděni jsou po kostele tak, že za krátký čas počalo se klenutí chrámové rozléhati krásným zpěvem lidu, jak dosvědčiti mohou mnozí z hodnostářů církevních, kteří přicházívali poslechnout staré písně české. Jen jediný člověk naproti tomu vši silou bojoval, podporován jsa autoritou jinou — ředitel kůru. Leč o tom jindy obšírně. Stálým odporem a bojem přinucen jest spolek literátský, aby zastavil činnost až na doby příznivější. Víceletá práce zmařena jest zlomyslným odporem, opakované žaloby neprospívaly, poněvadž tajnými cestanii vyvracovány jsou, a tak služby Boží oslavují se opět prázdným na varhany dudlánfm a pokřikováním dvou kluků. První experiment zmařen jest naprosto. S velikým úsilím jen roraty zachovány jsou. Co činiti, aby pustošení na místě svatém odstraněno bylo ? 'Zříditi sbor cvičených zpěváků, kteří by z přesvědčení, s láskou a oddaností klassický zpěv církevní pěstovali a nižádným odporem od vznešeného úkolu se neodvrátili. Takový sbor idealní bylo nutno stv iti. Odkud však vzíti zpěváků, když v Karlíně žádných nebylo lze nalézti ? Dítky Z lepších rodin jsou získány a pravidelnému zpěvu podle not cvičeny. Práce to ovšem namáhavá, nikoli však nepříjemná a nevděčná. Slabí hláskové se sesilovali, cvikem rostla jistota v intonaci. i bylo možno přikročiti k nacvičení lehčích skladeb vícehlasých slohu z•)-ze církevního. K počátktun se nejlépe hodl lehké a krásné církevní skladby C. Greith-ovy. Několik liorlivýcli a umění milovných studujících se přidalo a malý smíšený sbor pro pěstování vícehlasého a cl-orálniho zpěvu církevního do života vstoupil. Varhany ve vlastnún kostele nám nejsou k disposici (horribile dietu!), tu však odpomohli čtyři tesaři, kteří mís harmonium na kůr vytáhli. Ovšem jest harmonium na nesmírné prostory chrámu Karlínskélio slabé, z nouze však postačitelné. Nouze naučila Dalibora housti, nouze naučila mladý- sbor zpívati i capella. Z malých děvčátek vyrostly velké osoby, slabé hlásky nabyly pružnosti a sily, studentův horlivých přibývalo a k nim přidružilo se několik jiných pánů, od lehkých skladeb přecházelo se znenáhla k těžším, při pevné intonaci veškerá péče přednášce věnována, praktické cvičení doplřiovalo se theoretickými přednáš]-q.mi o staréni slohu liudby církevní, charakter jednotlivých skladeb vysvětlován a životopisy sloyutn~(-h mistrů doplřiován, podstata zpěvu gregorianského, na němž spočívá fir,-urovaiiý a homofó ní, náležitě objasnila se, tak že zpěvy nikoliv mechanicky, nýbrž s rozvahou a rozniuem se zkoušely, láska k věci vznešené proměnila se v nadšení, tak že dnešního dne má Karlin dobře vycvičený sbor 30 členů, jenž každého téhodne dva-krát dvouliodiňné zkoušky koná s~horlivostf, jaké mladistvá, šlechetná povaha účinkujících jest scliopna; v kostele pak provozují se každou neděli a každý svátek při zpívané mši sv. vokální klassické skladby mistru starých 'i no«ch s průvodem i bez průvodu. Toliko několikrát v roce na největší svátLy dává pan chorregent bez zkoušek každoročně se opakující Fiihrérovky a Schiedermayerovky s bachanálními vložkami ,Pastores loquebantur" ,i ,infantula", s Íilučnýni doprovázenfni btibuů a trub, přiváděje nevědomky nápadným kontrastem moderní hudbu chrámovou ad absurdum. Na veškeré ostatní neděle a svátky, když ocliotnick~ sbor na kůr přichází, p. ředitel odchází, aby se bud v sadech procházel, aneb ve vinárně občerstvil, jak právě počasí dovoluje. Mezi tím zpívají se ve chrámu vokální skladby řfzeníni nížeznamenanélio. Jestliže však sám zpívanou mši sv. slouží, co se děje k;iždou třetí neděli, zpívá sbor řfzenítn nejstaršího, o reformu zpěvu chrámového vclezasloužilého člena, pana JL"C. Plicky, jeden pak ze studujících, je-li doprovázení obligátní, hraje hlas varhan na harmonium. Nesmyslná responsoria moderní nahražena jsou š-regorianskými, vfcehlasé zpěvy mile se střídají s jednohlasým velebným chorálem gregorianským, sloveni — reforma zpěvu, chrámového celá tři leta již provedena jest; čistá, panenská architektura Cyrillo-Methodějské svatyně uvítala ve síních zasvěcených, políbila a obejmula umění církevní hudby jakožto sourodou sestru. Pro nešfastné poměry alíustické není ovšem počet _ 30 mladých hlasů pro kostel prostorný dostatečný, vj-,adovaló by se 60 hhasů. Kdo však ví, co se nestane ? Ujmou-li se horliví podporovatelé
|