|
| ||||
| ||||
|
2 —
c i n i t e l e m. Bez soch a obrazű liturgie býti s tęmi hlubokými mysliteli. Chorál dochází műze, bez c h o r á l u však posvátného, slavná vzdy více cti a o b d i v u, péce a uznání, liturgie býti neműze. Chorál jest recí, které jakozto presný, officielní, církevní Církev uzívá pri s l a v n é bohosluzbę. Vá- zpűsob zpęvu, starý a vzdy nový, neob- zíme-li si latiny, ze jest materskou recí vyklý a ještę krásný, nad promęnlivost Církve vázíme si chorálu, ze jest materským umęní povznešený, od ducha svętského vzdá- zpęvem Církve. Tentýz chorál zpívá se v š u d y, lený ; není to hudba minulosti nebo p i- í- zde i za morem. Domovem jeho jest celý svęt. tomnosti, ani hudba budoucnosti, ný- Vznešený ú k o 1 e s t h e t i c k ý dodává mu brz abych talc rekl, j est to hudba v c c n o s t i, ceny. Církevrde do úst klade s l o v a i n á- jíz kvapnę ubíhající cas uškoditi neműze. pęv. V tom spocívá objektivní dűstojnost Basilika byla slohem Církve rímské, jeho. Teprve v novęjší dobę posvátnou ly- byla universálním, obecným, katolický m riku promęnili v effektní dráma. Nejctihod- slohem katolické církve. Takovým byl nęjší jest tedy chorál gregorianský úc c l e m i chorál, obecným zpęvem katolické svým, ze jest zpęvem Církve, jak synody, Církve. dekrety a bully pronášejí, ze jest liturgickou normou, jakou Církev pro kazdý svátek sta- lI. novila a pro kazdý nový svátek vzdy usta- novuje, pridávajíc k svátku i jeho chorál, Pri kráse v n i t r n í to navzdy nezűstalo. ze jest materskou recí zpęvu církevního, Dle prirozeného rádu vnitrek téz na venek jest písmem svatým hudby posvátné, k nę- se dére. Jsme lidé. i\I y š 1 é n k a slovem se muz s uctivostí pohlízí knęz, reditel kűru i odívá. Ušlechtilost d u š e ctnostmi a zev- zpęvák. ními skutky se objevuje. Také s umęním Proto z á d n á z p í v a n á mše nemá býti tak bylo. Vnitrní krása b a s i l i k v druhém bez chorálu. Jako knęz u oltáre chorálnę tisíciletí dęjin církevních vroucnosti nábozen- zpívá, má mu kűr chorálnę odpovídati. A ského nadšení jiz nestacila. Drala se na aby tu souvislost i vzájemnost patrnęjší venek. Nejprve na románských portálech; byla, aspoá Introitus a Communio vzdy potom na provedení detailu. Stalo se to chorálnę zpívati dluzno, po prípadę i G r a- beze zmc:ny základních pravidel stavitelských. duale a Offertorium anebo jiné cástky. Gotika podrzela sice tradicionelní rozvrh Chorál pak bude r e g u l a t i v e m ostatních pűdorysu, za to však veškerou l.ostru sta- skladeb. Neodporují-li chorálu, jsou ducha vební z vnitrku n a venek pošinula. Mnozství církevního. Lehce a pohyblivé, jemnę opcracích pilírű odevšad budovu obklopují- a sladce jako jednęmi ústy plynou bo- cích, opęrací oblouky svrchu hlavní lod haté figury melismatické; správná pr í- opírající, mnohdy dvęma radami nad sebou zvucnost s pohyblivým prednesem ozdobnę vyvedené, ztepilé a prolamované sdruzená rozlévá nade vším klid lahody. vęze jako obrovské topoly v blankytu nebes Chorál dovede o b l a z o v a t i a k nebesűm v nedozírné výšce se vznášející, celé háje povznášeti. V tom shodují se všichni, kterí vimperkű, vííek, baldachinű s figurami a jej znáti se naucili. Pri takových zvucích fiál v nejrűznęjší velikosti, mnozství galerii műze, ba musí se clovęk m o d 1 i t i. Zní tak umęle prolamovaných, celé rodiny chrlicű, svatę a zboinę, tak vroucnę a mocnę, ze kruzeb a rűzic — to vše soustavnę v jeden jen podobné city ploditi műze. celek spojené bylo jako kouzelnou pohád- B y,1 jednou cas, kde chorál — jako kou z jiného svęta, která pri vypravování mnoho j iného v Církvi — klesal a zlé po- zkamenęla. Vnitrní krása basililc nyní i na vęsti pozíval. R a t i o n a l i s t i c k ý duch męl venek sourodnę se objevila. Byla to z k a- jej za soubor ohavnosti a nezázivnosti hu- menęlá polyfonie liudební. dební, za odstrašující odkaz Církve z dob Z chorálu vnitrní vnadou zárícího tmy a barbarství. A jako rűz e n e c pova- vzešla bohatá polyfonie. zován jest jen za druh modlitby pro staré 7. chorálu vzešla polyfonie. Z jedno- báby, které neumęjíce císti, jsou neschopny hlasého zpęvu povstal zpęv vícehlasý. Jest-li uzívati osvícených knih modlitebních »pro ze za prvního tisíciletí v architekture, vzdęlané stavy«, tak i c h o r á 1 jmín jest za plastice, malírství a hudbę veškerá krása poslední opus a onus tęch nękolika vetchých z vnitra zárila, v dobę románs'cé krása vn:- vikaristű, psalteristű a choralistű pri hlavních terná vzdy více a více také na venek vy- chrámech. Ty slátaniny filosofického vęku o rázela. Obé męlo v soulad uvedeno býti. moudrých a osvícených lidech, o rozumných Liturgie obklopena jest skvostným appa- »také - krestanechu, které zpűsobily tak rátem. Veškerá odvętví umęlecká ve mnohou vodnatelnost mozku zmizely i sluzbę Církve velkolepę vyvinula se. Také | ||||
|