|
| ||||
| ||||
|
— 7 —
necnę na vecer byl volný hovor o rychlém ],olej trvala pűl tretího století a męla celkem zreformování hudby polských kűru a t. d. 17 reditelű. Posledním byl skladatel jih »Longum est iter per praecepta, breve Penkalski. Nejslavnęji kvetla v XVII. vęku, per exempla.« Tak napsal Horlivý a vysoce v nęmz vydána byla díla i i slavných skla- vzdęlaný redaktor Dr. Surzynski v 7 c. datelű této koleje. Však neštastný osud IV. rocn. svého casopisu. Proto usporádal Polsky osudným stal se i této koleji. Upadla, u prílezitosti valné hromady tovaryšstva sv. chradla, hynula a slavní skladatelé její v za- Vojtęcha v Poznani dne 3, cervna r. m. téz pomenutí upadli tou męrou, ze red. dr. Su- t. zv. duchovní koncert s klassickými sklad- rzynski hledaje skladby jejich v Krakovę bami od Frescobaldi, Casciolini, ale také zvolal : ,Nazwiska kompozytorów albo bardzo starých domácích skladatelű M.lieleńského malo, albo wcale w kraje naszym nieznane.« z r. 1611 a Tom. Sadka z r. 158o, o nichzto A prece seznav je, zvolal: »Kompozycye napsal jmenovaný Vinc. Pol, ze skladby je- zaš tak sq wyborne, tie šmialo na rÓwni jich vedle dęl Palaestriny a Vittoria postaviti z utworami ó«-czesnych niemieckich kom- se mohou. 3) Prednešeno také Kyrie ze mše pozvtorów Haslera, Finka, Aichingra i innych Kryst. Borka, druhého reditele zykmun- postawic je mozna.« Však jiz pocínají Poláci tovské »kolleje roratistűv« (t r. 1557), pak opęt oceńovati tyto staroklassické mistry praeludium od Zeleńského a 15o. zalm Go- své, jak jsme poznali. múlkv, »mistra kontrapunktu«, o nęmzto dí Kromę liturgického zpęvu latinského redakce, ze v tom ohledu toliko soucasný pocínají Poláci oceńovati, ozivovati a rozši- T. Sadek o palmu prvenství s ním závo- rovati také obecný zpęv polský po koste- diti műze. lích svých. Jiz r. 1838 sebral a vydal ks. Výsledek koncertu byl tak mocný, ze M. Mioduszewski posvátné písnę polské ve »Goniec Wielkopolski« napsal: »To jednak zvláštním zpęvníku s melodiemi a dodatkem, juz dziš powiedzic mozemv, e ks. Surzynski kdez obsahuje se na pűlpátasta písní, no- cudów (divű) dokázati A jeielí sza- vých i starých. O tęchto praví : ,Mamy nowny i gorli«y kaplan . . . pielrnowac w prawdzie \v niektórych ksigíkach docho- zcchce wyl~cznie starych Rzymian i Yolaków wane piesni dawne, ale z trudna natrafiamy, na tle rodzínnych piesni staropolsko-košci- ktoby ich pra~i-dziwe i pierNvotne znal me- elnych, to Poznati muzykalny zapisze go lodye.« I naríká, ze jest nemálo i takých sobie we wdziecznéj pamiQci« }) kostelű, ve kterých bud nic, nebo málo uzí- Pravili jsme, ze i-edakce »Muzyki koše.« váno bývá zpęvu polského. A prece mají prihlízeti bude také k rozvoji kostelní hudby téz bratrí Poláci bohatý a tak vzácný sklad polské. K tomuto rozvoji nejmocnęji pri- písní svojich, ze pravil o nich Dr. Surzynslcý spívalo t. zv. „jagellonské kollegium rorati- na zmínęném »Kursu pro dirigenty spolleit far- stűv,« jez nabylo takové dűlezitosti a po- ních« : »Naše písnę kostelní to nejdrazší náš vęsti, ze prirovnávali je Poláci sixtinské poklad národní, dędictví po predcích, jehoz kapelle v Rímę. V predmluvę knihy: »Les nám i Nęmci závidęjí. Jest tedy últol kazdého musiciens polonais et slaves« od Alb. So- katolíka.Poláka, pilnę dbáti téhoz pokladu, viűského cteme, ze tuto slavnou kollej za- pęstiti ten drahý odkaz a pecovati všemi lozil polský král Zikmund »Starý« r. 154 silami, by neztratila se nota z tęch vzneše- pri katedralném kostele ve krakovském Va- ných melodií, by nezapomnęlo se ni jedno velu. Spravovati ji męl jeden reditel, kterého slovo z tęch pękných poezií, . . . které j sou sám král jmenoval. Skládala se z q kaplanű jedním z nejtrvalejších pomníkű naší národní zpęvákű a 1 mladého klerika, jiz byli po- osvęty. 7) — Proto tovaryšstva sv. Vojtęcha vinni, kazdodennę zpívati rorátní tnši 5) pouze dle stanov svých pilnę téz prihlízejí k tornu, vokální jakoz i anniversaria. Prvým reditelem by ozivoval a rozšíroval opęt všude i vzácný byl knęz Mikuláš z Poznanę, skladatel více poklad tęchto písní v lidu pomocí zpęvníkű mší rorátních pro 4 hlasy. 6) Tato proslulá Mioduševského, Mazurovského aj., pamatu- jíce slov básníkových : 3) Dvę skladby jejich pro q sm, hl, vydány Wszechmocna slova nad sercenl potg.ga; právę tiskem u jar. Leitgebra v Poznani. Lecz gdy špiew serca skrzydla mu przyprawi, a) Viz 7, císlo IV, rocn. Muzyki kose ,~ To powÓdz tonów nieba juz dosi~ga, 5) Vymohli král Zikmund Jagelloncík pro tuto A duch sic ludzki w téj powodzi pkaNvi. kapli tu vzácnou výsadu, ze po celý rok smęla se (\Vincenty Pol.) v ní zpívati rorátní mše. L/ l Tyto a jiné chovají se podnes v archivu ka- Ve 4. císle letošního rocníku dí sice tedrálykrakovské, v némzto spatril jsem i velký svazek redaktor, ze posavad sice sotva nękolik mší od K. Luytona slozených pro 3, 4, 5, 6, 7 hlasu, v Praze r. 16o9 vydaných. ') »Muzyka koka.,, I883. c. I2, | ||||
|