O církevní písni lidu
Ročník: 1885; strana: 27,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
-27







bohoslovci bez ohledu na rocníky roztrídęni Mzikem uprchlo tęch nękolik blazených

na tri oddęlení, která se soucasnę od trí dnű Budęjovických. 7e bez návštęvy ústavu



cvicitelű v rűzných místnostech vyucují. hluchonęmých nebylo, není treba ani doklá-



V prvním oddęlení se cvicí základűm hudby, dati se. Nejdűstojnęjší velepastýr jest tam

v druhém pokrocilejší priucují se chorálu, nejcastęjším a nejmilejším hostem, s pribý-



v tretím péstuje se polyfonie sborem cvi- vající láskou vzdy vítaným. Hluchonęmá ro-



cených pęvcű. Jelikoz mezi bohoslovci budę- dina také k vypravovateli vrele se hlásila.



jovickými jest nękolik rádných zpęvákű, Pamatovali se na nęho z lońské návštęvy,

lze v seminári totéz v skutek uvésti, kdyz ten s té, jiný s oné stránky; jeden mne



oba hlavní pęvci stanou se cviciteli svých »vidęl« v kostele zpívati, druhý podrzel

spoluzákű. A aby po jejich vysvęcení bylo mne v pamęti z »plesu.« I do letošního jsem



v témz duchu pokracováno, mají k ruce se dostal v prűvodu biskupském. Další



své assistenty, kterí po nich úrad ucitelský radost zpűsobil mi nejdűstojnęjší hostitel



prevezmou. Kdyz celý pęvecký »generál- tím, ze zajel se mnou do malebného Krum-

štab« k redaktoru na poradu o tomto vá- lova, dosud mnę neznámého. Procházejíce



lecném plánu se dostavil, jest za predchá- se rozkošnę zalozeným zámkem, pripomí-

zejícího souhlasu jeho Biskupské Milosti najícím na mládí J. Em. pana kardinála



celý rád vyucovací umluven a stanoven. Bedricha knízete Schwarzemberka, kdo by



7.e za podpory a stálého dozoru dűstojného se byl tehdáz nadál, ze ten, na nęhoz zde

predstavenstva seminárského spolecným úsi- vzpomínáno, tak náhle, nelitostnou smrtí



lím seminár Budęjovický takovým zpűso- bude odńat velepastýri, který v Pánu ze-



bem bude vyvoleným sídlem zpęvu posvát- snulého více nez sebe miloval. Pán Bűh

ného, kdoz by o tom pochyboval? Budouc- raciz hluboce zarmouceného potęšiti a za

nost ukáze, na jakých základech zalozena lásku láskou odplatiti.



jest budova.















O církevní písni lidu



se zvláštním zretelem na vzorný prűvod varhan.*)



Piednášel o slavnosti Brnęnské F'. golísek, príklady hudebními znázorńoval Fr. Musil





1. Kdo cestoval v krajinách zpęvného tęchto tónin není dosud u našich varhaníkű



Slovácka, pozoroval, ze lid ve chrámę zpívá všeobecná a dokonalá.



bez prűvodu varhan o mnoho krásnęji, zvuc- Ládáme na predehre, aby byla primę-



nęji, správnęji co do intonace, zivęji v tempu, rena významu církevního dne, slavnosti,

a s vętší rozmanitostí v rythmu. která se právę koná; nebot docela jinak



Nejednou poslouchal jsem s rozkoší ve- má se hráti predehra n. pr. na slavný hod

lebný zpęv ten a v pravdę jsem se rozhnę- vánocní, nez ve všední den, aneb pri zá-



val, kdyz varhaník neslohovým a nesprávným dušní mši svaté. Jiz predehra má vęrící

prűvodem prozrazoval ménę vytríbený vkus ! pripamatovati na význam slavnosti a vzbu-

diti v nich city bud radostné aneb zalostné.

Clici v nękolika nehledaných slovech po- Velmi pűsobivým prostredkem jest prípadné

ukázati na obycejné pozadavky dobrého prű- registrování !



vodu, a velect. posluchacstvo raciz mne míti

laskavę omluvena, kdyz pri tomto více škol- Predehru i závęr dluzno povazovati za



ském nez slavnostním thematę stal bych se samostatnou skladbu, která műze se uzavírati

suchoparným. authenticky a dokonale. Obycejnę však se-



tkáváme se s konecným dominantovým

II. Obycejnę uvádíme píseń bud krátkým ctyrzvukem V. stupnę, coz však neodpo-



závęrem (kadencí) neb predehrou delší (prae- rucuj eme.

ludiem). Obé má býti téze tóniny i téhoz

slohu jako píseń. — Jsou to všeobecné Nyní bude p. Musil tak laskav a zahraj e

nám, kterak lze uvésti píseń závęrem a

aesthetické pozadavky jednoty a ladu, kte- predehrou.

rých dluzno šetriti. — Chybuje se však

obycejnę tenkráte, kdyz píseń pohybuje se a) K tomu dluzno podotknouti, ze kadence

v nękteré církevní tóninę; neboC znalost má býti vzdy v duchu písnę volena, a



műze býti bud kratší neb delší, ale vzdy



') Zákla(lni myšlenky poskytnul prof. Lev Janácek.jednoduchá a nanejvýš mírnę ozdobena.

  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ