| ||||
| ||||
— 39 —
snahy, jez zde casto tupeny, došly ocenęni od muze coi také osmęluji se vysloviti jménem ucitelstva všeho, nejen Svým postavením, nýbri i svou uceneckou slo- jel do svého vznešeného úradu prijalo i snahu ušlech- vútností daleko za hranicemi naši vlasti vynikajícího tilou, aby národ sobę odevzdaný naucilo nejposvát- a známého. A toto uznání z úst tak povolaných na- nęjší city odívati formou dűstojnou a vkusnou a mravním bradi nám neohrabané úštępky všech našich protiv- príkladem býti v nęm hvęzdou nejjasnęjši. -- Vás, níkű tou męrou, ie si jich ani nepovšimneme, ale clenové jednoty naší, vyzývám, abyste souhlas a práni silou vzpruienou dále budeme za svým cílem kráceti. panu místopredsedovi vyslovili hlucným »Na zdar!« Cil onen nemohl býti lépe pochválen a doporucen, Na konec vratme se ještę ke pricinę dnešní slavnosti nei právę jsme vidęli. — Vám, velectęný pane rídící, a provolejme J. M. nejdűstojnęjšímu panu biskupovi vyslovuji jménem celého sboru uprimné ubezpecení, trojnásobné »Sláva !. ze Vám tohoto vyznamenání z pina srdce prejeme, Cyrillská kronika. Sv. Otec Lev XIII. pomýšlí opravdu na to, glznzenden Abschlusse bringen«. Kdyz pak brzy po aby se cirkevní hudba, která zvláštę v Ita]ii jest bidná, intronisaci v Lublani v katedrále sv, Mikuláše 04• pro- zlepšila. Zivę o tom pojednávají prefekt sv, shro- since 1884) šel také výbor ,cecilského druzstva« po- máidęni obradű, kardinál Bartolini, neapolský arci- klony své mu vzdát, prijal jej velmi milostivę. Na bisjCUp, kardinál Sanfelice, a sám sv. Otec. Známo prosbu predsedy, probošta dra Jarce, o podporu pro jest, ze papezská kurie jiz na podzim rozeslala okruznik další rozvoj druzstva odpovędęl, ze sám jiz dlouhý na vlašské biskupy, v nęmz prikazuje, ze se reditelové cas obírá se se zvláštní radosti církevni hudbou, ze kűru a zpęváci úpinę musejí podrobiti autoritę biskupű mu bude tedy také +>cecilské druistvo« zvláštę na srdci a farárű'), jakoz i ze nesmęjí samovolnę vybírati lezeti, Dále pravil: .Jako do církevního umęni vűbec skladby pro sluibu Boií, Pozdęji rimský kardinál- mnoho pievráceného se vedralo, tak i zvláštę do cir- vikár tento okruinik priostril, vylouciv veškeré ne- kevniho zpęvu. Treba jest, aby se tyto prevrácenosti cirkevni skladby z repertoirű kostelnich a kapelníkűm odstranili. Aby se pak odklidili, treba jest jednak prikázal, by se pridrieli chorálu a nacvicili klassickou opatrnosti, jednak péce a trpęlivosti. Výbor necht se hudbu kostelní. nic neleká protivenství, alebri nechal i na dále pra- Mistr M. GOUnod slozil oratorium »Zivot cuje Bohu na cest a vęrícím na prospęch.,, (»Cerkven. a smrt jez vęnoval J. rvat, Lvu XIII. glasUenik« r, 1885, c, 1. str, 1,) Krajlrišti Slovinci získali novým biskupem Ks. Fr. Walezylíski vydal v Tarnovę lublańským, ndp, dr. Jak. Mtssta, téz nového príznivce v loni polský +,špietcnik ko5cielny«, o nęmz redak- a podporovatele reformy liturgického zpęvu. Kdyi tor (»Muzyki kogcielnej« v 6, cisle 1884) nechvalnę byl v loni jmenován biskupem, bylo do Wittových referuje. Z vánocnich písni tu cituje i tento vyńatek, »Fliegende Blátter f, k. R,« (str, 79.) napsáno ze jenz bezdęky na naše vánocni »Kubo, janku, Vávro Štýrsk. Hradce, kdez byl prve kanovníkem a kanclé- vstávej« upomíná: rem: »Wir Cácilianer verlieren an ihm eine mTachtige »W ostatku i my pójdziem téi do Pana, Stiitze; aber im Dome von Laibach wird er sicherlich A po kolgdzie niešmy w i ~ z k c si ana'): die dort schon weit fortgeschrittene Reform zu eiuem O siano, siano przyjmij od nas Yauic, (:) Kterémusi rediteli kűru dali do instrukce jeho A nam za siano daj w niebie mieszkanie.++Konrád. také, ie »na kűru nesmí nikdo jiný porouceti, nei-li on«! •) — sena. Vęstník hudební. Missa in festis solemnibus cantus Ve skladbę vokálni bez prűvodu jest intonaci ne- choralis, IV vocibus aequalibus auct. Ant. bezpecný postup dvou velkých terci b d, c e, (Kyrie Foerster op. 34• takt 16) jakoz i spojení sextového akordu d f b f Skladba ze všech zde jmenovaných nejlepší. Chorál s trojzvukem e y e e (Gloria 15 takt od konce). poloien do rűzných hlasű, prirozenę harmonisován, Pri slovich ,filioque procedit« bylo by prospęšné uveden však v moderní rytmické rozdęlení, následkem vésti z. bas y, f, e, d, jelikoz se vtéto cásti závęr na toho stává se skladba v nękteróch místech v ohledu f príliš casto opakuje. »Qui cum Patre« by pak za- rythmickém nesnadnou. Jak skladatel naznacil, bude cínalo trojzvukem d f a. úkolem dirigenta prizpűsobiti tempo prirozenému pred- Objem skladby od F do f ciní mešní skladbu nesu chorálu. Ant. F o e r s t a muzským sborűm úpinę pristupnou. | ||||
|