|
| ||||
| ||||
|
— 44 —
hanní, nez-li dopinęní nápęvu smíšenými liti slušného praeludování i prűvodu písnę hlasy. zachováváním tęchto zásad: Mnohdy však nešetrí se ani slohu var- A) Hrejtez se praeludia uznaných mistrű hanního, ani zpęvného, a vzniká bezbarvá z not, a necht zanechá se bezcenné impro- akademická, snad školská práce. visování. IX. 'L tęchto nękolika slov vysvítá, ze I3) Hrejtez se i prűvody písní z not, a ku provedení dobrého prűvodu církevní písnę necht hledí se ponenáhlu vymýtiti ony známé lidu nutna j est znalost harmonie, znalost na- kadence uprostred písni! uky o závęru (kadenci), starých tónin a cá- X. Slibme si my, varhaníci, kterýcllz se stecnę i znalost kontrapunktu, mimo vytrí- to vlastnę týká, úsilovnę a vytrvale aspoii bený vkus a dokonalou zrucnost ve hre. — tato významná prání provésti, a zajisté na- Zajisté jest toho mnoho, co se zádá. bude bohosluzba i v naší vlasti pi-íslušné Avšak i kratší cestou mozno v našich s kűru dűstojnosti! venkovských i męstských chrámech docí- Bűh zehnej ! Opat Dr. Benedikt Sauter. Nový opat Emausský, dr. Be- zollernské, az pak r. 1863 vstoupil do rádu nedikt Sauter, všem Cyrillistűm nezapo- Benediktinského, jakmile oba bratrí Wolte- menutelný pro úchvatnou prednášku o cho- rové, dr. iblaurus, nyní arciopat celé kon- rálu, kterou konal v prvních exerciciích Cyrill- gregace, a dr. Placidus, nynęjší opat v Bel- ských, byl dne 27, dubna slavnostním zpű- gickém Maredsous, reholi svou v Cleve za- sobem k nové hodnosti posvęcen. Knęzstvo lozenou do bývalého starého kláštera Augu- arcidiecése prazské jej poznalo o predpre- stiánského v Beuronu prenesli. dešlých knęzských exerciciích, které konal V Beuronu stal se pocíprevor a po- v prazském seminári, prilnuvši k výtecnému zdęji mistr novicű P. Benedikt Sauter prvním kazateli. U Prazanű jest pak osobou vše- pęstitelem onoho chorálu gregoriánského, obecnę milovanou jednak co duchovní rádce jehoz chvála brzy se roznesla po svętę. a zpovędník, jednak co apoštolský kazatel, K rozšírení presných náhledű o chorálu v šir- který jiz po roce, co Beuronská rodina Be- ších kruzích výtecnę poslouzil spis jím vy- nediktinská do Prahy zavítala, cesky kázal. daný »Choral und Liturgie« (Schaff- Takový div se v Praze ještę neprihodil, hausen v knihkupectví F. Hurterovę 1865), aby knęz rodem Nęmec lidu ceskému tak který zádnému Cyrillistovi scházeti nemá. se zavdęcil. Lid ceský jest vdęcný, lásku Klášter Beuronský stal se vyvoleným sídlem láskou spláceje. Tím se stalo, ze Emausy zivota reholního v nejkrásnęjším smyslu slova. Prazanűm k srdci prirostly. Spatrují zde na Umęní, vęda a zivot sloucily se v lahodný vlastní oci dűkaz, jalo Církev katolická mi- trojzvuk. lh. 1873 zašel si redaktor do Beu- luje duše, neznajíc rozdílu mezi národy a ronu, aby si ho poslechl. Nezapomenutelné snazíc se, aby všem byla vším. Pro tuto zűstane mu triduum strávené v posvátném lásku právę katolickou miluje Prazan Emausy klidu kláštera v utęšeném údolí Dunajském, a na rukou by nosil nového opata. Ze pak kde byl dozádán za svędka pri slavném i redaktora mnohonásobné svazky k Emau- professu, který skládal P. Ambroz Kienle, sűm vízí, kdoz by pochyboval? Kazdá slav- nápotomní nástupce P. Benedikta Sautera nost Emausská jest zároveir jeho slavností. v pęstování a rízení chorálu. Kdoz by telidáz Chodí do Emaus jako do domu otcovského se byl nadál, ze Prozretelnost Bozí nás svede a jest tam povazován za prítele rodiny. ve zlaté Praze ku práci stejnorodé. jak milé Svęcení nového opata bylo tudíz i pro nęho bylo prekvapení, kdyz r. 1875 objevila se slavností rodinnou. z nenadání v Karlínę ta milá postava pana Opat dr. Benedikt Sauter narozen jest arciopata! Téhoz roku bylo zbozným mni- dne 24. srpna 1835 v Langeneslingenu chűm putovati do ciziny. Smutné bylo louciti v Hohenzollernsku. Chodil do gymnasia v Sig- se s útulkem tak milým, podprevorovi pak maringách a napotom studoval na universi- dvojnásobnę smutné louciti se s drahou do- tách v Bonnu, Frýburgu a v Kímę, kde movinou. Volders v Tyrolsku prijal na cas r. 1858 jest na knęzství posvęcen a za rodinu vypovęzencű, az hostinná Praha pri- doktora práva církevního povýšen. Dvę léta pravila jí nový domov, a to v kláštere otcem pracoval v duchovní správę, nacez stal se vlasti, Karlem IV., zbudovaném. K hodnosti r. 186o dvorním kaplanem knęzny Hohen- prevorské povýšený P. Benedikt rídil jednalo | ||||
|