|
| ||||
| ||||
|
50
Prozretelnost Bozská obdarila diecési Budęjovickou novým vele- pastýrem. Jeho Biskupská Milost, Nejdiisto)nęjši Pán, v r D1?. MARTIN R.IHA, povolán jest na prestol biskupský v Budęjovicích. Pán Bűh, jenz po- výšuje ponízené, svętlo pod kbelcem skryté postavil na svícen. Knęz vędy a modlitby r. úkrytu vyveden jest na výsost úradu duchovního. Dosavádní zivot Jeho pohyboval se mezi kathedrou a zpovędnicí. Nyní Duch Svatý stolici ucitelskou zamęnil za stolec apoštolský a pokornému sluhovi dal do pravice berlu biskupskou. Jednotám Cyrillským pod do- brotivou berlou Jeho dobre bude. Milost Bozí raciz sprovázeti velepastýre po všech cestách zivota! Pozehnání roku Svato-Methodęjského spocívejz na apoštolské cinnosti Jeho! P. Ambroze Kienle „škola chorální.`4 *) Píše F. J. Lelti ier. Chorál jest vezdejším chlebem jednot Prozpęvuje chorál na úsvitę, kdyz opereni cyrillických. Chorál jest męrítkem jakosti zpęváckové ještę se neprobudili, zpívá jcj kostelních sborű pęveckých. Kde chorál za vecerního šera, kdyz vecerní píseń prí- se nepęstuje, tam není hudby církevní. Kde rody dávno jiz umlkla. Chorálem oslavuje jen povrchnę a ledabyle se odbývá, tam nejsvętęjší obęti novozákonní pi•i kazdodenní mají jen povrchní a ledabylou lwdbu církevní. obęti dopolední, chorálem chválí Hospodina Kde kvęte chorál, tam kvęte Musica sacra. pri nešporách odpoledních. Dríve nez ke Chce-li kdo chorálu vyucovati, musí jej stolu zasedá a kdyz od nęho vstává, cho- sám dűkladnę znáti. K rádnému poznání rálem prosí a dękuje za dary, které ze jest treba rádného návodu theoreticko-prak- štędré ruky Stvoritelovy prijímá. Jako nej- tického. Ale takového se nám dosud ne- lepším znatelem jest benediktín téz pri- dostávalo. Haberlűv »Magister choralis« jest rozeným ucitelem chorálu. Benediktinské príliš strucný. Veledűkladné dílo »Les 1Vlélo- poucení o chorálu jest tedy nejlepší, po- dies Grégoriennes,« které pi ed pęti roky nęvadz chorál jest rehole této zivlem a po- v Tournay vydal Dom josef Pothier, jest voláním. kniha vysoce vędecká, ale více theoretická. P. Kienle »Skola chorální« má tri od- »Školou chorální« P. Ambroze Kienle do- dęlení: I. školu zpęvu, 11. theorii chorální stalo se nám nyní návodu theoreticko-prak- (toniny a rhytmus), I1I. tvarosloví; lc tomu tického stejnou męrou dűkladného jako predmluvu a doslov. obecnę prístupného. Co ucený benediktín Stopujme strucnę bęh myšlének. Solesnes-ský svętu ucenému podal, to nyní Chorál jest trvalým strediskem hudby benediktin Emausský veškerým kruhűm církevní, který od hudby moderní na har- pęveckým prizpűsobil. Líbí se mi a jest monii zalozené podobnę se rozeznává jako priroreno, ze z rehole sv. Benedikta vychází sloh nękterého z otcű církevních od reci svętlo a poucení o chorálu. Kdo k tomu moderního homilety, anebo staré modlitby jest více povolán, ne-li rád, jemuz chorál církevní od novovękých. Proto jest chorál gregoriánský jest tak nezbytným jako mo- kamenem uhclním sboru pęveckého, jímz dlitba a askése, který s chorálem vstává zasvęcován bývá do ducha církevního, aby a s chorálem k odpocinku se bere ! Bene- se na nęm ucil s Církví mysliti a cítiti. diktín celé své zivobytí zpívá — chorál. Škola pęvecká staví se na základę sv. Rehore. *) Choralschule. Ein Handbuch zur Erlernung des Choralgesangs von P. Ambrosius Kienle. Freiburg bei Herder, 1884, Cena i zl. 20 kr. | ||||
|