|
| ||||
| ||||
|
- 56 -
volati zpívajíce: »Hoden jest Beránek, jenz tisíce, kterí jsou koupeni ze zemę.« ]z) I po- by1 zabit, vzíti moc a Bozství a moudrost zdvihl jsem hlavu svou z prachu a ejhle! a sípí i cest a slávu a dobrorecení.« 11) A roze- ti tisícové tisícű męli na celích svých na- zvucet se tento chvalozpęv po nesmírných psáno jméno Beránka i Otce jeho.13) A duše prostorách nebeských od koncin do koncin jejich rozezvucely se zivým slovem Pánę a jako vinobití morské a v tu chvíli pocalo obętí Beránkovou jako harfa a loutna, »ctvero ,všeliké stvorení, jez jest na nebi a na zemi pak cherubű odpovídalo jim a ctyrlnecítma a pod zemí a cozkoliv jest na mori a v nęm, starcű padali na tváre své a klanęli se volati ozvęnou hromovou : »Sedícímu na trűnu ' ivému na vęky.« 1}) Avšak duše tęch, kterí a Beránkovi, který síial hríchy svęta, budiz nevyzuli se z mysli zemské, kterí neoddali dobrorecení, cest a sláva i moc na vęky se Beránku z té duše své, aniz osvojili si vękűv.« A ctvero cherubű odpovídalo : Amen, smyslu pro hudbu nébeskou, »králové a kní- amen, tak budiz na vęky! zata, bohatí a silní, sluha i svobodník chvęlí Ale ackoliv nescíslný byl pocet tęch, a trásli se, slyšíce tyto nebeské chvalozpęvy kterí na loutnu srdcí svých ústy svými jako hlas hromu velikého. Nemohouce síly, prozpęvovali onu novou píseń Sedícímu na ani nevýslovné krásy a lahody jeho snésti, trűnę a Beránkovi, prece nebyli to všichni skrývali se v jeskyních a skalách horských lidé. Pęli ji toliko ti, kdoz v krvi Berán- a usýchajíce strachem volali k horám i skalám : kovę v pravdę se ocistili a obrodili, kdoz »Padnęte na nás a skryjte nás prede tvári pohrdnuvše klamnou rozkoší zemskou za- Toho, jenz sedí na trűnę, a pred hnęvem touzili po cisté, nehynoucí rozkoši nebeské. Beránka; neb jest prišel veliký den hnęvu Ti, co milují vęci a rozkoše zemské, do- jejich akdo bude moci ostáti?«15) — Avšak vedou toliko starou, pozemskou, svętáckou vyvolení Beránkovi, oblecení v roucha bílá, píseń pęti a neschopni jsou, klanęti se Be- majíce palmy v rukou neustávali volati týz ránku Bozímu a pojímati cistou rozkoš ne- a týz hlasem velikým : »Spasení Bohu na- beskou, jiz plodí píseń nová. Protoz ne- šemu, "který sedí na trűnę a Beránkovi.« schopni jsou pęti Beránkovi tuto píseil novou, A všicluii andęlé a starci padajíce na tváre dokavad neocistí srdce svého od tęchto své vezdy odpovídali: »Amen, dobrorecení, smyslných rozkoší zemských; cetlt jsem jasnost a moudrost a díkűcinęní, cest a moc v knize zivota : »Nikdo nemohl zpívati tuto i síla Bohu našemu na vęky. «16) píseń novou, jediné tęch sto ctyricet ctyri (Dokoncení.) 11) 'Ljev, 5, 12, Viz tento chvalozpęvv I, respons. '"-) Zjev. 14, 3. — 1s) Zjev, 14, z. — ") Zjev. 5, nochlr, feriac IV, p. Pascha, 14- - ls) Zjev. 6, 15.—17. — ls) Gcv• 7, 9.-12 Cyrillská kronika. Dr. Surzypski, velezaslouzilý restaurator presné duchu skládali všichni znamenití skladatelé nas'eho hudby církevní v Polských zemích, podává ve svém století, ku pr, Eisner, Kurpiúski, Stefaúski, Krogulski casopise »nluzyka ko$cielnaa (1885, str, 36) zajímavou a sám mistr polské opery národní, Moniuszko, na zprávu, ze stará dobrá tradice klasických mistrűv pol- jehozto mešních skladbách pocíná to redakce právę do- ských, jez opírala se o zásady svatorehorského zpęvu, kazovati. Za prícinou obnovení starého liturgického pretrhla se úmrtím ks. Gorcického r, 17341), po níz zpęvu polských klasikű podnikl Dr. Surzyúski ve- na její místo vetrela se do kostelű hudba svętská, jei likou, namáhavou, však i velezásluznou práci, vydati na dvore Augustű vlivem mistrű vlašských, jako Pae- skladby tęchto starých klasikű polských 2) znova ti- siella, Cimarosy, Viotti a polského skladatele Kamieú- skem. Dílo nadepsal: »M o n u m e n t a m u s i c a e ského dospęla k vysoké dokonalosti jiz na konci mi- s a c r ae in Polonia«. První sešit právę vyšel nulého stoleti. Odtud jiz neznali polští skladatelé v Poznani, tuším u Leitgebra. Naše cyrillské jednoty rozdílu mezi hudbou svętskou a kostelní, skladby ko- neobmeškají zajisté opatriti si také do svého reper- stelní líšily se toliko textem od svętských. V tom toaru i tyto skladby národa bratrského, jako zakupují skladby mistrű nęmeckých, vlašských a j, Viz o nęm v pojednání »Slovansk. Sborníku« r, 1885, str, 305: » Kollegium roratystűv v I{ra- Viz o nękterých v »Cyrillu« r, 1885 str. 7 a kovę«. v »Slovan. SUorn, 1. c. str. 304. Veškeré drívęjší rocníky ,Cyri11a11 má na skladę redakce ,Cyrilla" v Karlínę c. 234. 7f S budební prílohou císlo 5. Nákladem vydavatelovým, — Knihtiskárna »Politiky« v Praze. | ||||
|