| ||||
| ||||
54 —
SLO-VIrO kly katolick'm zpęvákűm kostelním a jejich N itelűm. Napsal Aut. Houser, katecheta a jednatel cecil, jednoty diecésní c Augsburgu. Jistého dne díval se bozský Spasitel znívaly k ranní a vecerní obęti zalmy s hory Olivetské na neštastný Jerusalém za prűvodu harfy; zvláštę slaa:ię znívalo o rozkládající se u nohou jelio a slzy rinuly nových męsících, o svátcích letnic, posvę- se z ocí jeho svatých. Krátce na to vstu- cení chrámu, stánkű a vellconocnícli slavné puje do chrámu vęcný syn Bozí spatruje I Ltlleluj a (zalm 1 12 -117), a kdyz napotom spuštęní na místę svatém; hluboký o svátcích stánku Hosanna (t. j. »vysvobod«) zal męní se v trpkou prísnost, slovo zaloby zaznęlo, tehdáz mával lid radostnę roze- stává se nejostrejší dűtkou. Pán, vtęlená chvęný slavnostními májemi, tak ze šelestęní Laskavost, kárá prznitele chrámu, porází osvíceným chrámem provívalo. K liturgi- Moly penęzomęncű, vyhání kupující a pro- ckému zpęvu levitű odpovídal lid bucT ruce dávající dutkami a praví v posvátném hnęvu: zdvihaje aneb k zemi padaje toliko svým »0c1k1iclte to odtud a necitite dűm dalekoznęjícím omen, lzdezto písnę mimo otce mého domem kupeckým. doby bohosluzebné v ústech jeho nikdy ne- Diun műj domem modlitby slouti umlkaly, takze predsíń chrámová, obydlí, hude.« Tak prísný byl Vykupitel, kdyz pole, silnice bez prestání jimi zaznívaly'). spatril pohoršení na místę svatém, — a prec hanobitelé chrámu byli jen v pre cl- 2. Zpęv Kristűv. s í n i pohanské, — a clirám byl jen obra- Pán Jezíš pí•edobrazením a vzo- zem a stínem novozákonního stánku Bozího, rem kostelních zpęvákű novo-ztí- v nęmz vęcné svętlo pred tabernakulem pLí- konních a reditelű jejicli. polá. O, kéz by nebylo nikdy vypravovati Pán Jezíš, prišed napinit zákon a pro- o pohoršení v katolických kostelích, kéz by roky, nezrušil, nýbrz znova zpecetil zpęv nebylo treba mluviti o zlorádech, které na. posvátný starého zákona, — a v pravd,í mnohých katolických kruchtách se uhnízdily. myšlénka: Samo Slovo vęcné zpívalo p()ru- V následujících rádkách mluví se o dę- hnanými boholidskými ústy zalmy oct nej- jinách zpęvu církevního, kterak hudba cír- útlejšího vęku pacholetského, jiz tato je(iin:t kevní se odrodila a kterak všudy jival: býti myšlénlza ovívá písnę zalmové novým, nc- má. Sv. Cecilie, patronko hudby posvátné, v} rovnatelným kouzlem a má nám zpęv zal- uclcl, pozehnání svého! mový uciniti nejsladším zam;;stu'ulím2). Ano, Prehled dęjin katoliclzé hudby Pán pęl zalmy po celé zivobytí a kcly, blíz- kostelní. kým byl smrti a na Zelený ctvrtek ustanovil obęti novzál:onní, — zartiívaly opętnę zalmy ]. Zpęv kostelní za casu pred Kristem k svátostnému úkonu. Starozákonní vecere Pánem v Starém Zákonę. velkonocní predcházela mešní obęti a písnę Nejvznešenęjší, co clovęku lze ciniti, jest k úkonu predepsané (zalm 112—117) staly klanęní se Stvoriteli svému. Nej- se zpęvy zelenoctvrtecuími. V síni vecere Páll s l a v n ę j š í m tvarem modlitby j est modlitba byl Kristus Pán r iditclem sboru a celebrantem zpívaná, písek nábozenská, a nejvyšším zároveli, svatí apoštolé lcostclními zpęváky, vrcholem hudby nábozenské jest 1 i t u r- hudbou chorální zpęv starozákonní. A talc ,-ický zpęv pr-i obętní sluzbę Církve. chtęl Syn Bozí býti pr-edobrazením a vzo- Jiz za Mojzíše udęlovalo se pozehnání rem i zpęvákűm kostelním Nového I,-ikona knęzské a zdvíhala a spouštęla se archa jím ustanoveného i zpęvu oltárnímu i sboro- íunluvy za zpęvu zvukem trub sprovázenélio. vému. — Zpęv starozákonních pęvcű Kdyz napotom Samuei jako nejvyšší knęz a chrámových byl zacasté pouhé=m zpęvem soudce nad Israelem panoval, byli to záci rtű ; srdce nezpívalo spolu. Proti zaluje Vy- 1>roroczé školy jeho, kterí pęveckými sbory ]cupitel: »Lid tento ctí mne ítsty, ale Boha chválíce svatostánek obklopovali. Pak srdce daleko jest mne vzdáleno.« se objevil David. Vyvolil ze zástupu levitű Kostelním zpęválűm novozákonním platí ctyri tisíce zpęvákű, ustanovil nad nimi zlal- slova: »Prichází hodina a n}•nít jest, ené mistry pęvecké, ujav se sám vrchního v níz praví ctitelé ]:laní se Otci rízení. Posvátným zpęvníkem však, který v duchu a v pravdę.« 24 sborűm clo rukou dal, by1 zaltár. Kdy- 7, výtecného díla: ,Die Psalmen, od Dr, ATau- koli slunce na východę Jerusalema vystupo- rusa \Voltera, arciopata Reuronské kongregace. valo aneb za vrch Sionský se sklánęlo, za- ~) Týz. | ||||
|