|
| ||||
| ||||
|
— 62 —
jest, aby ve všech kostelích šetrilo se toho, pęt nových musíš odvésti. Kdo jedinou jsi ceho Církev zádá. Koutu svęril Pán I3űh zakopal, propadl jsi. Bude odsouzen. k hospodarení hilven deset, deset jiných na Heslo zní: »Liturgická l:ázáuí !« tobę bude vyzadovati. Kdo máš jich pęt, .L:chitcr. F`EUILLETON. Cy rillská slavnost v nebi. Yupísujc eyrillský pęvec puzemský. (l)Okoncení.) 111. Svatba Beránkova Beránkovi, a spojili všecku mysl sv(,ji, celou duši svou, všecky city a vűli ,voji vroucnę jiz tedy obętoval se Beránek Bozí jako a nerozlucnę s myslí, duší a vűlí Bcrán-_ zabitý prede trűnem krále vękű; jiz otevrel lvovou. 1 pretékala ítsta jejich slastí a roz- knihu zivota i I:pihu soudű Bozích a všichni lcoší, jaké smrtelníku nelze pochopiti, ani v yvulení Beránkovi zicili se zivotodárným vypovędęti, jiz toliko napovędęl prorok Bozí Aoveut jejím lve spáse svę. Však cím více rka: »Opojeni budou z hojnosti domu tvého a vroucnęji kochali se v této predrahé obęti a proudem rozkoše své napájeti se budeš ; Beránkové, tíni více a mocnęji vznikala neb u tebe je studnice zivota.«'-) Tímto prou- i rostla v nicli touha po vęcném, nerozluc- dem cistę rozkoše Beránkovy opojeni zvo- ném spojení s tímto miláckem duší. Poznalif, lali: »Allcluja! Spása i sláva i moc Boha zc jediné On je s to nasytiti dokonale ne- našeho jest; neb jsou pravi a spravedlivi výslovnou zízeń jejich po vęcné blazenosti. soudové jeho.« A ctyí-mecítma starcű a Ta prelíbezná hudba nebeská jim ne- ctvero clterubű padše, nicí klanęli se Bohu stacila; bylat jen ohlasem a dozvukem té na triulę a Beránku ua oltári, odpovídajíce : touhy. A proto, cím více chválu Beránkovu »Amen, alleluja.«3) A po všem oboru i.u- pęli, tím více vzplápolal v nich oheń této beském a zemském rozlehlo se tisícerou touhy po nęm, a roznítil se v neodolatelný ozvęnou: »Allcluja« jako hlasem vod mno- plamen. hých a hukotem lironw, a znęlo odtud j ií. I smiloval se Bűh nad nimi a Beránek bez konce na vęky. utevrel jiní celé srdce své, by vešli do O jak »blazeni jsou ti, kdoz k této nęho a na vęlcy v nęm setrvali a láskou veliké svatební veceri obętovaného Beránka jeho se zivili. »A slyšel jsem jako lilas jsou a budou povoláni!«t) Jal: blazeni jsuu zástupu velikého a jako hlas vod mnohých ti, kdoz moliou prelíbezuou píseit novou, jcz a jako hlas liromű velikých rkoucích: »Alle- prevyšuje všechen smysl lidský, neustále luja! neboC kraluje Pán Bűh náš všemohoucí. prozpęvovati Sedícímu na trűnę a Berán- Radujme se a veselme se a vzdejme chválu kovi! Co myslíte cyrillští pęvci a pcvkync ; jemu; nebot prišla svatba Berán- zdaz taková sláva i blazenost jest hodna, k o v y a chot jeho pripravila se. A bylo byste zde na zemi trochu se premáhali jí dáno, by odęla se sticvoucím a bílým a sebe zapicli, byste Beránku Bozímu na kutentem spravedlnosti svętcű.«') 1 dozvu- jeho-oltári pozemském v jeho církvi vw~i- cela tato píseń tak mocnę, ze všeliké tvor- vali cest a slávu toliko cistým zpęvem cy- stvo ji slyšelo v nesmírném chrámę nebe- rilslým, jímzto jediné upravují se duše pro ském, a jiz blízila se vyvolená, milovaná onen prelaltoduý zpęv cyrilský, jejz nc- choti Beránkova, totiz svatá, vítęzná Církev scísluý zástup spravedlivých v nebi vęcní; jeho, vęrné to duše Kristovy, odęny jsouce prozpęvuje? Jemu všecka utrpení tohoto ve sticvoucí, svatebná roucha, skropená krví casu a svęta nerovnají se. A »co bude kdo Beránkovou, jez na nich zárí jasem slu- síti, to bude pak i zíti,« bud nevýslovnou nccným. blánu nebeské liudb}', nebo plác a skrehot I prišli tito vęrní a pristoupili k triuiu zubű. Bozímu a Sedící na trűnę s nevýslovnou Proto vzhűru, pęvci cyrlliští ! Pęjte obę- nęhou pravil k nim: »S touzebností velikou tovauęmu Beránku jiz na zemi tu »novou zazádal jsem s vámi pojísti tohoto Beránka píseií« jeho z té cluše své, byste hodnými velikonocního.« V tu chvíli prodchnula duše uznáni byli, pęti ji na sti-íbrné struny srdcí spravedlivých nevýslovná sladkost Bozí a svých také v kűru nebeského Jeruzalema padše nicí klanęli se Sedícímu na trűnę a Králi vękű nesmrtelnému a Beránku. Však ) Zjev. ty, 6.—7. 2) zalm 35, 9, to. 3) ZJ• 19, 1--4- ') ZJ. 19, 9 | ||||
|