|
| ||||
| ||||
|
— 69 --
2. o vázaném rhytlimu hudebním, — vyskytují se doby veršové a to veškeré o taktu, druhy jejicli; nemá jicli, nýbrz zní po nich. 3, o svobodném rhytllmu mluvy, — A proto rhytmus recnický jest tęzší metri- e o vohié mluvę, ckého, jsa rízen pouze krasoumným citem, 4. o svobodném rliythmu hudebním, — nikolivęk urcitým zákonem. Právę tím O Clio álU. rozeznává se nejapný recník od nadaného i. Reci básnické u všech národű jest spo- a zkušeného, ze onen bez volby sype, co a lecno, ze celá básei1 dęlí se ve verše, které jak má, tento však dűmyslným seradováním po dvou, trech, ctyrech anebo více tvorí jednu slov vęty své tak staví, ze mají rhytmus sloku. Verš skládá se z jistého poctu dob, pevný, zárovei však svobodný. — Zalm na kterými rhythmiclzý pohyb se nese. Jsou, pr. má rhytmus recnický. Kazdá doba má jak následují: prízvule proud recitace ozivující; kazda polo- Trochwus — llactylus — ~~ vice koncí sesíleným prízvukem pomlcku Iambus — Anapest — pripravujícím, která ve správné psalmodii Spondeus - - Ampliibrachys — jest takové dűlezitosti, ze i snęmy dbáti ji narizovali. Má býti rovnováha nejen obou V církevních lrymnech uzívá se metri- pűlek verše, nýbrz i obou sborű zalmy reci- ckých slok : tujících, které vzájemnę se podporují silou a) iambických, b) trocháických (obrat rllytmu, bez níz modlitba zalmű krásy po- predešlé), c) safických, d) asklepiadických. strádá a unavuje. Recitace má klidnę ply- 2. Hudební rhythmus mensurovaný, t a k t nouti, pri tom však prece zivę a mohutnę vznikl v drulié polovici stredovęku s naší liu- se pohybovati, coz se stává clánkováním dbou západní. Má s veršem spolecné schema. rhytmickým a výrecnosti prízvucnou. Správná, Metru verši odpovídají jednotlivé skupeniny jasná výrecnost, soumęrné skupeniny, pohyb casové, takt. Takt má dvę neb tri doby, skandování se podobající a prízvuk jsou pod- jako doba verše dvc neb tri slabiky. Doby mínkami krásné recitace. jsou dlouhé a krátké. 4. Rhytmus chorálnivyzadujelilub- 3. Rhytmus recnický nazývá se šího bádání. Praxe jest snazší a bude vzdy svobodným, ponęvadz pohyb jeho, volba predcházeti theorii. Nápęv chorální bývá dob rhytmických, a skupení látky nejsou ozivován textem. Zpęv chorální jest slav- zádným zevním zákonem vázány. Národové nostním recitováním textu za krásné modu- antictí męli hluboký smysl pro krásu jeho. lace a za pohybu jemnę clánkovaného. Cicero a Quintilian o nęm dűmyslnę psali. Nápév a text v jedno srostly. Deklamace Rec stává se príjemnou libozvucností slova textu jest prední zásadou rhytmu chorál- a rhytmem reci. Jest to v naší prirozenosti ního. a slucli urcuje míru krásy rhytmické. I v reci (Pokracování.) Obecná Jednota Cyrillská. Cechy. Arcidiecése Prazská. Michle. »Poiád se mi stýská, ty hudbo andęlská, ]med a pak dá Bűh, ie i u nás jednota sv, Cyrilla poiád se mi stýská po tobę.« Slovy národní písnę místa najde, — této casto sobę vzpomínám na chorál. Na svém no- Nedávno byl jsem pritomeu na Ziikovę cvicení vém pűsobišti jsem, L'ohu díky, spokojen a pi'ece mnę cyrillistű. Radost jsem męl z tęch hladkých, kulatých schází nęco — a to je kostelní zpęv a hudba. Dobre htasű sopranistek a altistek. Napocítal jsem jich 13, kdosi v našem Cyrillu napsal, »ze kdo jednou chorál málo však bylo muzských sil. Bylo to o prázdninách zpival, jej si zamiloval, bez nęho obstáti neműze.« a pak v Americe, jalo jednou redaktor tohoto listu Tak jest i se mnou. Nez tak nemá dále býti, co platno sám Ziilcov nazval. fZízení sboru má ted svęreno na- naiikati, kdo poműze? S pomocí bozí sám ruky pri- daný mladík pan Rudolf Kmoch, bratr kapelníka lozím k dilu a po mu jako druhdy na Ziikovę také známé sokolské hudby kolínské, který zároveit místo u nás cviciti ve zpęvu, abych si vychoval síly spűso- varhaníka zastává. Ke cti mu je, ze zamiloval sobę hilé, které by pęly ke cti a chvále boií. Za pomoci tu pravou hudbu chrámovou; radno však jest ke zdo- jednoho zdejšího zpęvu milovného souseda mám ui konalení dalšímu nespouštęti se chorálu jednohlasého, prihlášky pro školu cyrillskou — ac cyrillské jednoty jak jej máme v ,Graduale Romanuma a v ,Ordina- u nás dosud nestává — piiblásili sami rodicové t8 rium missae«, priuciti se a také priucovati tęm špa- dívek, coz mnę zarucuje trváni, jak doufám. Zacnu líckűm, aby úcelu cyrillské jednoty bylo dosazeno | ||||
|