|
| ||||
| ||||
|
III. Částka obsaliue modlitby mešní —překlad celé mše sv. — a modIitiby před zpovědí a po ní a kli sv. přijímání. *)
„K a n c i o n á 1 m e š n í” vyjde ve dvojím vydání, jedno s notami, druhé bez not pro lid. P ř í z v u k o v é v o kály ,jsou v obou vydaních tiřtěny tučnou literou, tak že i lid not neznalý snadno pochopí a naučí se správ némn vyslovování, když pH cvičení na to upozorněn bude. Cena bude Levná, poněvadž vydavatel veškerou práci bezplatně obstarává, tak že se zaplatí jen sazba, tisk a papír. Pokud tisk není dokončen, není možno cena ustanoviti. Formát jest pohodlná dvaatřieítka, poněvadž ze zkn5enosti jest známo, že mužové neradi s velkými kniliami se nosí. Tiskne se u M i k u 1 á g e a K n a p pa v Karlině. Cestopisné > Podává F e r d. L e lin e r. (Pokračováni.) Verba movent, exempla trahunt. Slova arcibiskupa Pavla Melcherse a řeč Steinova v minulém čísle uvedená do. svědčují, jak se mezi katolíky v tamějších krajinách o reformě zpěvu církevního soudí a smýšli. _Veřejná schůze tato trvala dvě hodiny. Rečníci potkávali se s hlučným souhlasem a častou poclivalou. 0 čtvrté hodině odpolední následoval d r u h v koncert ve dvoraně besedv měštanské, kde opětně pěvecký sbor lilavního chrámu řízením kapelníka Koenen-a následující skladby provozoval: 1 . ,Ave Maria" od .Jiřího M e t t e n l e i t e r a. 2. Responsorium „Tenebrae factae sunt” pašijového týhodne od C r o c e. 3. Graduale a Tractus na I. neděli postní od Fr. W i t t a. 4. Offertorium z ,missa de Requiem" od Fr. K o e n e n a. 5. Antifona „0 saerum convivinm” na Boží Tělo od G i o r g i. 6. Motetto ,Sancta Maria, succurre miseris" pro basové sólo s průvodem harmonia od L. V i a d a n a. 7. Sequence pro oktáv velikonoční Cantus firmus se étverhlasnou střední větou od Fr. K o e n e n a. S. „Ave Maria” od L. V i t t o r i a. a. .. Kyrie" a „Gloria” ze mše , Simile est regnum coelorum" od L. V i t t o r i a. 10. Motetto velikonoční od F e 1. A n e r i o. — Spoře vyměřené místo „Cecilie” nedopouští, abych se pustil do obšírného kritického rozbírání. Stačí, když podotýkám, že veškerá čísla programu pro-vedena jsou s toutéž svědoinitosti jako dne véerejšího. Obecenstvo velmi četné. v němž opětně arcibiskup i s biskupem světicím se nalézali, hlučně chválilo pěvecký sbor i řídícího. Mlčením pomíjeje ostatní jednání, řeči, zkoušky, schůze a zábavy připomínám posléze, že následujícího dne zpívalo se v arcibiskupském chrámu e h o r á l n í R e-q u i e m, po kterém konala se druhá veřejná schůze s přednáškami. Vystoupili opět éetnf řečníci. Řadu jejich ukončil světicí biskup v kruzích uměleckých valně známý B a u d r y a Fr. W i t t jakožto předseda jednoty řečí vřelou a úehvatnon. 'Pak to šlo po celé tři dní, zkouška za zkouškou, produkce za produkcí, řeč za řečí takměř bez přestávky až do unavení duševního. Zdárný však výsledek zpěvů přednešených, ohnivé řeči, které byly ohlasem, co každý uvnitř hluboce cítil; horlivost a láska, která jeduomn každému z očí zářila, — to vždy dodávalo mysli již již ochabující nové prnžuosti. Tři dny uplynuly v hudebních rozkoších nepozorovaně. Nastala středa. Den 13. srpna byl veškerému duchovenstvu hudebnímu a učitelstvu diecése R. Kolínské zvláštním svátkem. V nedalekém B r i i h 1 u nalézá se učitelský iístav, kde řiditel hudby A. T o e p 1 e r, o němž arcibiskup v řeči dříve uvedené tak pochvalně se zmínil, již padesát let působil jakožto učitel zpěvu církevního. Většina učitelův diecése od něho prjučila se zpěvu a hudbě. Dnes slavilo se 50leté jubileum učitelského úřadování jeho. Není divu, že odevšad přibývalo účastníků ku vzácné slavnosti. „Vítězný spolek porýnský”, z dob minulých chvalně známý, vylákal veškeré úéastníky slavnosti Cecilianské do Briihlu ku kostelní produkci, která se tam ohlašovala. Witt slo'~il k této památce své šestihlasné je deum" (op. XXVII) a věnoval je oslavenci. Mělo se zde ponejprv provozovati. Napnutí bylo všeobecné. Pro zpěváky vystavěna byla v lodi kostelní zvláštní tribuna. Dostavil se valný počet zpěváků; hostů neobyčejné množství. Výsledek však zklamal veškeré naděje. Chorálu se nedostávalo síly a vzletu, zpěvákům, zejmena hochům, jistoty v intonací, v „Te Deum” pak dokonce povstal nepozorností | ||||
|