|
| ||||
| ||||
|
piným strojem aneb zpéváky nechati po- nikdo nesahá do doby barokní, která arci
rádc namáhavé zpívati, jak se ve skutec- bohuzel ve vętšinę chrámű doposud trvá. nosti dęje, jest smęšné ; vzdy se to má i-íditi Vzpomínám si tu na jednu mši Horá- dle skladby samé, zda-li toho vyzaduje. kovu, která se zpívala o posvícení v je- Mimo toho stanoviska liturgickélio, dle dnom męstecku cesky, coz prísnę zapovę- jelioz kazdý reditel kűru se má ptáti, co zeno, já jsem se stydél za ty, kterí na kűre Církev chce, jest druhé, ne ménę dűlezité tuto skladbu provádęli. A uslYšev v »Gloria« a hudbu samu zbudující stanovisko krásna »sláva tnu« hrozným vreskotem predná-Ieti, ušlechtilé hudby vűbec. nemohl jsem v kostele déle vydrzeti. Triviální hudba nikde nemá zaznívati, tím ménę v clirámu Pánę, kde hudba jest Goethűv výrok : Grau, treuer Freund, ist jenom sluzkou. Jaká církevní hudba býti alle Theorie, platí i zde. líInoho se píše, má, to jest jiz dávno rozhodnuto, a naší mluví, agituje pro reformu a na tnnoliýclt predkové męli docela zdravé zásady. Jak místech jsou prekázky jiz odstranęny, kde my se műzeme pouciti, jal: vzdęlati se pak zaznívá pravá církevní hudba. Ale kdo v pravé církevní hudbę ? Jen zkušeností. vűbec nemá vűli šlechetnou, komu jest bolto- Chodmc do školy chorálu rehorského, do sluzba lhostejná, tomu téz církevní hudba. školy Palaestrinovy, provozujme skladby Doufejme, ze upevnéufm krestauství Wittovy, Skuherského a jiných reformátorű v našem srdci i pravá hudba církevní v chrá- hudby církevní v nynęjší dobę. Ale at mecli našich se pęstovati hude. Y. Ambroze Kienle „škola c-,llor(,ílilí. Píšc Z. J. T.eltuer. (PulaacocáuíJ Jsou dva druhy chorálních nápęvű, vznešené rhythmem, bohaté nápęvem, jasné jednoduché a bohaté. Pripadá-li v jedno- a svętlé pojetím, vroucné a nęzné citem. duchém chorálu na tónovou slabiku jen Jsou svátecním šperkem Církve Páné. Bo- jediný tón neb malá figura tonová, nazývá haté modulace, jakých dosud tnáme, zűsta- se s y 11 a b i c 1: ý m, b hatęj i vyzdobený vil nám nejvíce sv.l\>.elior. Velebné nápęvy slove m e l o d i c k ý ni zpęvem. jsou hodny takového mistra. V syllabicl:ém zpévujest rhyth- 2. Jubilace nejsou samy sebou mus urcován testem. Test udílí tónu hudebním krásnem, nýbrz jsou veškeré odstíny, jimiz zivá rec vyniká, coz okrasou, která z testu vyrostla a zádnými notami naznaciti nelze. Vše ostatní testu jest podrízena. Jsou zde na jest svobodným právem nápęvu. Obé, test oslavu testu, aby zpívajícímu a se modlí- i nápęv, dluzno vyjádrití úpinę. IV clodicicým címu bylo lze liloubęji vniknouti v tajemství protipohybem nabývají i nejjednodušší ná- slavnostní. pęvy velikého pűvabu. Nesmí se zapomínati, 3. Jubilace s tester= presné slu- ze prízvul: zní krátce a ostre, nikoli covati pri praktickém prednesu není táhle. Kolem nęho usazují se veškeré ve- tézl:o tomu, kdo vűbec bohaté nápcvY zPl- dlej,~í slabiky. Prízvuk má prevalut, ale vati umí. Vzdyt kvętina pestrá a vonná nikolivęk smyslnou, nýbrz duševní; vynil:aje vystupuje ze pnę, který ji nese. Ani nápév, z temné pűdy ostatních tónű, nesmí stejuo- ani recitace testu nesmí újmy trpęti, ze- męrný pohyb premęńovati v náhlé skoky. jména nesmí se trhati celistvost slov. Oba Je-li nápęv b o h a t é j i vyvinut a má-li zivly dluzno slouciti v souladný, líbezný nad jednotlivými slabikami nękolik skupeniu celek. Proto nesmí se nikl}' v témz tónových, test samotný nevystacuje více slovę oddychovati bczprostredné k naznacení skupeniny nápęvné. Na jedinou pred novou slabikou testu. slabiku pripadává celá véta náp~vű. Tehdáz 4. Pro ryze hudební pohyb ju- dluzno tvoriti s k u p e n i n y notové. Bo- bilacíplatí prav idla j iz udaná. Dluzno haté chody nápcvné, jubilace, jubili, neumy skupeniny nálezitę dęliti a spojovati. Správné zvané, nutno jednak hudebnę správnę po- prednešené jsou rozkoší zpęvákű. Objevuje-li jmouti, jednak s deklamací testu presné se oku zpęvákovu kus starého cliorálu s tako- spojiti. Zde dluzno pamatovati si následujíci : vým nmozstvím not bez testu, ze pri po- i. Jubilace jsou plodem ryze hledu na vinitý pohyb skupenin notových gregoriánským. Jsou mistrnýmí kusy znal: závrati se dęsí, srdce nám jásá nad komposice, umélecké stavbou, vzletné a piností vzletu a radosti. | ||||
|