|
| ||||
| ||||
|
— 94 —
Pro rhythmus chorálnílio nápęvu platí pri posvátné liturgie provázejí nejsvętęjší obęY. zpívání samém dvę obecná pravidla: Sluší-li ji konati s nejvyšším napnutím du- i. Tón tónu se skorem rovná. ševním, jsou i zpęvy nejdolconaleji vyvinuté. Tóny mají zníti krátce, jako zvony. Tón Liturgické knihy chorální jsou: Gracíuale, za tónem budiz zpíván stejnę, krátce, pevnę. Antifonale, Vesperale a Directorium Chori. Protahování tónu se zakazuje. Pouze po- Recitativ liturgický. Recitativ jest slední slabika závęrecná se protahuje. nejznamenitęjší cástkou posvátné liturgie. 2. Rhythmus z krátkých, stejnomęrných Od dob apoštolských patrí ctení a zpęv túuűvýsledný, pohyb celé rady tónové zalmű k posvátným cástkám úkonu boho- jest vzdy zaokrouhlený, plynný. sluzebného. Na nich spocívá síla a význam Vlnitá cára arabesky vzletnę kreslené nesmí officia. »Psalmus vox eccele.~iae.« (Sv. Am- býti prerušována zádným hranatým vyrá- broz.) Prosté modulace nepostrádají krásy zením, nemá-li jemná zaokrouhlenost pozbyti hudební. Nikoli celý test, nýbrz jen jedno- nejznamenitęjšího pűvabu. tlivé cástky jsou hudebnę upraveny. Závęrky a polozávęrky_ jsou malými modulacemi III. Tvarosloví. vyznaceny. Cím polycliromie jest chrámu reckému, tím jsou modulace zpívané lekci. Officium církevní, bohosluzba liturgická Jalto polychromie skromným a opatrným jest velebnou budovou. Pűdorys zűstavil podrizováním se ozivovala clánky stavební, vznešený mistr. Také v jednotlivostech jeví tal< hudba nesmęla sobecky v popredí se se veliká moudrost. Prűbęhem vękű mnoho stavęti, nýbrz męla slovu propűjciti pravé rukou na tom pracovalo a veškerá století jasnosti. Ulcolem modulace recitativní jest, krestanská priciiiovala k vyozdobení tím aby povznesla posvátný text z hlubšího nejlepším, co męla. A prece jednota celku ovzduší tónu recí do ovzduší zpęvu, ozdo- zűstala uhájena. Tato ctihodná svatynę li- bujíc prostými avšak lehkými barvami kon- turgie, odkaz veškerých vękű, vyzaduje úcty struktivní stavební clánky vęt. a nęzné oddanosti naší. Vętší ozdoby hudební dostává se, alespoit V dűmyslnę usporádané soustavę boho- na dni svátecní, v e r s i klű m, onęm krátkým sluzby liturgické má kazdý jednotlivý clánek myšlénkám, které mezi vętší cástky officia své urcité místo, jest tvoren a stavęn dle se kladou, tvoríce prechod od jedné k druhé. úkolu a významu svého. Kazdý jednotlivý Mohutnými nápęvy svými úcinkují výhodné clánek jest krásný, avšak pouze v souvi- na zivot a ráznost modlitby chorové. Laudes, slosti s celkem; zádný neuclivacuje si lesku mše a nešpory, —tri officia co nejdűlezi- na úkor celku. tęjší cástky a koruna liturgického diurnum, Ve vlastním osvętlení svém objevuje se mají svűj versikl, nejkrásnęjšími a ncjroz- zpęv liturgický jen tehdáz, kdyz sborem manitęjšími nápęvy ozdobený : I t e miss a klerikű, posvęcených sluhű chvály Bozí, se est, Benedicamus Domino, jímz se prednáší. V tomto svém jasném svętle oznamuje, ze officium jest ukonceno. Jest denním dluzno jej posuzovati, chceme-li ho dűstojným zakoncením posvátných chvalo- právę pochopiti. V tomto svętle nutno po- zpęvű. Sem patrí téz versikle : »I I u m i 1 i a t c suzovati tiyncjší pomęry z nouze vzniklé, capita vestra Deo, Oremus, hlec- chceme-li patricnę oceniti prostou jedno- tamus gema, Levate a Deus in ad- duchost a skromnost liudebních prostredkű j utorium, jeho. Mezi recitativy liturgickými vynikají Jest asi tolik druhű nápęvű cho- zvláštę Praeface a Pater noster. rálních, kolik jich text liturgický Radí se k nejdűlezitęjším modlitbám nej- cítá. Kazdý tvar textu má svűj zvláštní svętęjší obęti; nápęv jest jiz více vyvinut. tvar melodie. Zpęv mohutnę se nese a hluboce uchvacuje Zpęvy syllabické slovou reci- srdce. Slova jsou vzdy vznešená, slavnostní. t a t í v e m a cítají se sem lekce nocního offi- Jest to vrchnopastýrská modlitba pina veleby cium, kapitola, epištola, evangelium, orace, a dűstojnosti. Církev uzívá tohoto druhu pri praeface, psalmodie, nękteré jednoduché nejsvętęjších výkonech; nemá zádných dű- zpęvy mešní a Te Deum. stojnęjších, chce-li rozmlouvati s Bohem vęcným, zádných velkolepęjších, chce-li vy- K jednoduchému zpęvu melodi- jádriti myšlenky vznešené. — P a t e r n o- c k é m u cítaj í se antifony a hymny nešporní. s t e r vyniká nad praefaci tím, ze jcst pro- Na tretím místę jsou bohaté melo- komponováno; kazdá vęta má svou vlastní dické zpęvy mešní; stojíce ve stredišti meloclii, kterou prosba mocnę se vyjadruje. | ||||
|