|
| ||||
| ||||
|
— 93 —
nech mší sv.? Jen o velkých svátcích. Tedy zajisté duchovnimu, jakoz i varhaníkovi. J ak ohromná vętšina nedęl, dokonce i nękteré budou pęvci pęknę a dojemnę zpí- svátky ostávají pro zpęv domácím jazykem, vati, stráví-li kazdou pauzu lilasi- jistę prílezitosti dost, aby se jazyk slovin- tým hOvorelll, rozlicnými poznám- ský také vtom ohledu vzdęlal. Knęz a pęvci kami, ba jestlize ani mezi pozdvi- necht se pak pri slavné mši sv. sdruzí téz hováním se neutiší? Není také lepší, v latinském jazyku; jestit církev i v tom nez dríve, derou-li se, kdyz dopęli, z ko- sm5-slu katolická, nikoliv jak Nęmec dí, stela, jakoby za nimi horelo. Také p r o »Nationalkirche.« nc trvá mše sv. rovnęz tak dlouho, Aby se ale církevní zpęv dobre opatril, jako pro ostatní vęrící. treba je znáti chorál. Duch cirkeviií, Všem pak doporoucím latinský výrok: vűbec lepost nápęvű kryjí se v chorálu. »fortiter et suaviter,« fortiter in re, suaviter Krásu chorálu umęli oceniti odborníci, mu- in modo. Drzme se pravidel, jimiz nám zové, jimz se koríme jako koryfeűm i po- církev predpisuje, jak se má zpęv pi-i bo- svátné hudby. Vzdyt znám jest v\`rok Mo- hosluzbę díti. l'ravda, ze nelze všude získati zartűv, ze by dal svou slávu liudební za to, výborných pęvci[, jiz by dovedli nesnadné kdyby toliko jedinou praefaci byl slozil. To skladby latinské zpívati. V tahových ol:ol- nám káze také dęjepis, jezto ti národové nostecli na pomoc berou se lzi, co jich mnohem vice p' cdcili také v posvátné hudbę, máme pri ruce. Necht se priciní, by pudle ktei-í první pi-ijali cllorál. Néktcrým nelíbí okolnosti cím dál více tvorili tulio, ceho se sice podnes; jtueliují jej »der aschgraue zádá církev. Také zavalují-li se sem tam Choral«, ale jeu ti, kterí v hudbę nedospęli nęjaké prckázl:y — a kde jich není? — daleko. netratíme proto mysli a nadęje; kazdá dobrá Jedna z hlavnícll pi-evráccnosti pri tomto vęc vydaiI se jen po mnoh} ch obtízích. zpęvu pal: jest, chce-li kdo cliorálnou me- V tom ohledu pracujte fortiter. Však také lodii sekundovati (o tercii níze pęti). Chce-li suaviter. S láskou a trpęlivostí získáte i ty, kdo chorál pravidelnę llarmonisovati, treba kdoz posavad této vęci nejsou ještę vic- jest mu mnoho ucení, znalost starých to- lými prátely. Nehnęvejte se, nejde-li vše nových zpűsobű a nemalé zrucnosti v har- tak hladce pod rukou, jalo byste rádi męli; monii, aby jej ctyrhlasné postavil, a nyní pretrpte nęco jiz pro dobrou vęc, jízto slou- chce kdo ejhle prima vista druhý lilas pri- zíte a úspęch jistę vás nemine. dati. — llckuji Vám všem za liojné úcastenství Zvláštę vrele doporoucel by hledęli, aby pri dnešním sborování ; doufám, ze nezű- u zpęvákű panoval prav= církevní stane bez ovoce a ze srdce zelám, by, az duch. Nezpivaj ít pęvci v kostele proto, se po druhé opęt za týmz úmyslem se- aby se ukázali a lid je chválil, alebrz dęj jdeme, leckdo z Vás radostnę a snadno po- se všecko v Bozí cest. O pękný rád mezi jednal o pokroku cecilské idey.:< pęvci a dobré provedeni pecovati prísluší Sonrárl. Jak dle Komenského uciti zpęvu. Napsal Fr. J. Zoubek. Livot Brati-í ceských nepictrzitá byla r á l n í Brati-í hojné uzívali, az z toho vzchá- píseti. Vstávajíce, léhajíce, zpívali, pred zela obava, aby zvuky nastrojű pozornost jídlem, po jídle, ve zboríeh, na poli, na ce- mysli nebyla odvracována o d s 1 o v, od vlast- stách kazdý krok provázen by1 zpęvem. Od- ního jádra zpęvu i poboznosti, tak ze hudba tud ta píle, ten náklad, který šel na tolik figurální dekrety synod byla zastavována. vydání kancionalű. Br. Jan Blahoslav (i 15; I) Podobnę katolíkűm list némccký Komen- »Muziku«, jinak naucení veršovatelűm i skému pricítaný, ale co do jazyka i sloliu zpęvákűm písní v krátkém case dvakráte mnohem mladší, vytýká prílišné hudbou po sobę na svętlo vydal, Komenský pal: figurální od pravé poboznosti rozptylování. (-í- IGyo) verš i melodii zpęvű bratrských na novou cestu pi-ivedl.*) I liudby f i g u- ke kancionálu amsterodamskému i r. 1659), otištęnou nejnovęji ve spisku našem »Kumeusk -li básníkem.. ; srovnati ještę sluší s vlastním rukopisem Komenského ,+Cyrill,, prinesl r, 1S84 v ís. 6, a 7, rozpravu z r. 1633 v Museu, zvláštę pokud tece se n o t— K z Np, katechety K. Kourada o Komenském jako hu- rukopis, u nęmz se ciní zmínka v lireckovę Ilymno- rl e b u í ni reformatoru kauciunálu, s pi'edmlttvou pak logii na str, 2S. | ||||
|