|
| ||||
| ||||
|
— 94 —
I ve škole své pansofické, v níz všemi ukazuje, jiz Komenský polozil do trctílio zpűsoby męli býti cviceni všickni smyslové, výstupu ti-etíhu jednání ctvrtého dílu »Brány Komenský volného a valného místa poprál jazykű« scenicky provedené, a to takto: zpęvu i hudbę figurální, napsav o vęci té »A p o 11 o n i u s: Také musice (záci) se v S. So. »Skoly pansofické« (v ceském vy- ucí? Nac ? dání na str. 32) : »Cvicení h 1 a s u (a sluchu) Prokopius: Odpovęz na to ty! m u s i k a bude, písní posvátných zpívání Z á k 7.: Musika jest umęní zpívati. Ucím kazdodenní ve škole i mimo školu. Kterouzto se jí proto, abych, pi-iuce se sám správnę vęcí nikdo nemá býti ušetren, bud si uro- zalműm, hymniim a všelikým písním du- zený nebo neurozený, nýbrz zvykejte si chovním, umęl líbeznę zpívati a zpívaje Boha všickni (po príkladu Davidovu) zpívati a hlá- chváliti a duši své rozlcoš zpűsobiti ve sboru sati Pánu i ve shromázdęní svat,~ch, církve svatých i jinde. nebo školy, i v soukromí. Avšálc i musice P r o k. Které j sou základy musiky ? figurální vykázány budtez jisté hodiny, 'Lák: Klíce, hlasy, noty a z toho ze aby tak i studium harmonie pinęji kvetlo všeho slozená stupnice (scala) hudební. ve škole harmonické. Mohlo by nástrojű Pr.: Kolik jest klícű? hudebních uzívání býti zavedeno, které bylo Zák: Sedm: A, B, C, D, E, F, G. by ozdobou zvláštę urozeným.« V obecném P r.: Kolik pak jest hlasű ? pak rozvrhu hodin pro všecky trídy klade Zák: Toli]céz : Ut, Re, Mi, Fa, Sol, (v ~. 93) : »Od 6.—7. hodiny zpęvy, cteni La, Si.*) a ríkání z písem; modlitby. Od 1.—2. hod. Pr.: Nota co jest? musika nebo jiné lahodné cviceni mathema- Z.: Znamení ukazující, jak dlouho hlas tické.« na jednom místę drzán býti má. Prednost prede všemi zpęvy ve školách, P.: Kolik jest not? ve zboi-ích a chrámích všelikých vyznání 'L.: Také sedm (k vűli názvűm v pű- lcrestanských v stol. 16. a 17, mívaly zalmy vodním znęni): maxima, longa, brevis, Davidovy jakozto slovo bozí b e z p r o- semibrevis, minima, semiminima, fusa. s t r e d n í, ackoli všecky církve krestanslcé P r.: Co jest stupnice hudební ? Ty druhý ! zpívaly zalmy bud dle vulgaty nebo jiného Zák 6.: Vzestupováni a sestupování prelození. hlasu dle linií a spacií vzhűru a dolű. jalo ucilo se zpęvu, zkouška ze zpęvu I'r.: Co pak má tato stupnice? Zpívej ! Ut re mi fa sol la, la sol fa mi re ut lit r. Li. m. u. Ł u. s. u. I. I. s. I. f. I. m. I. r. I. u, Ut mi re fa mi s. fa la la mi s. re fa ut. P i- o. Umęti to, nac se hodí? Pro. Zazpívej mi tedy notami (nikoli Gáic. Všecky melodie presnę műze zpi- textem) zalm nęjaký, na Pr. 38.: (Dej mu vati, kdo toto presnę zpívá. zaltár s melodiemi tištęnými.) fa m. r. mi fa s. la sol, la s, fa mi, sol s. la f. s. m. r. ?~ la 1. sol fa re mi fa mi, fa mi re ut, fa la s. fa re mi r *) Hlasy not tęch (ut, re, mi fa ...) pűvod prý mají z náslovných lilásek veršű hymnu 1: sv. Janu Krt. ht queant laxis — resonare fibris — »dra gestorum — fizmuli tuorum, — solve polluti — lccbii re- atnm, — sancte Joannes! | ||||
|