|
| ||||
| ||||
|
— 21 —
a seslabovala hÍasy, ujíinajic výtečné přednášce krásy a pružností Nepříznivou akustikou umenšuje anebo i ničí se žádoucí účinek.*) K.d.yž po skončených službách Božích Dr. Witt se mne tázal, jak účinkovala skladba, kterou osobně k vlastní spokojenosti řídil, u oltáře, nezatajil jsem pravdu, načež kapehjíkovi Bóckclerovi byl radou, aby ne-provozoval více zpěvy na kúru, nýbrž v presbyteriu, kam beztoho kůr zejmena při kapitolách dle liturgická povahy náleží. Pro Prahu pak N,,čcná zkušenost větší ještě cena měla, poněvadž zavdala příčina, že sv.-Václavská produkce nekonala se n sv. Salvátora, kdc mezi kůrem a oltářem taktéž kaple se nachází, n~ brž ve velmi akustiekém kostelo sv. Klementa. -- V odpoledních nešporách a knmpletáři střídaly se (Iva sbory s ,falso bordone." Největší prckvapení nás však očckávitlo na večer. (l'okra(uvání.) Pěstováni zpe-vu oirkevního. Arcidiecěse Pra;kska. Z Prahy. (Nový očištěný kůru sv. Štěpána na Novém městě praž-s ké m). Počet pěstitelů důstojného zpčva chrámového rozmnožen opět o bojovníka nového. P. Smolík, řiditel kinu u sv. Štěpána, zahájil opravu na neděli Quinquagesima zavedením responsorií grcgorianských ve čtverhlasn, greg. Asperges, v nedělích následujících provozováním Molitorový mše „in ponorem sc. Pídelis a Sigmaringa” a Greithovy I. mše chorální. Nečetný sbor zpěváků svato-Stčpánských počínal si při výborném řízeníriditele Srnolíka a při vhodném varhanami podporování statečně. Zdař Bůh ! Z Prahy. (Kostelní zpěv na c. k. vyšší české reálce.) Dne 24. ledna zpívána v chrámu piaristském od velkého sboru (140 členů) Hzeného p. ředitelem Sknherským mše gregorianská „in domiuicis Quadragesimae.” Úkaz ten jest neobyčejný i dizležitý, což nás vábí blíže posouditi celý výkon. Sbor sestával z velmi různých živlů ; byli to pp. posluchači pražské varhanické školy, studující e. k. č(sl-.é realky a konečně i pp. ochotníoi. Clenové sboru seznavše se povrchně nejprvé- při poslední zkoušce, nerozuměli si dokonale, což bylo příčinou nejasného na některých místech i nejistého zpěvu. Při zpěvu gregorianském různiti máme přísně piízvučné tony od dlouhých ; obyčejně pokládají se „dlouhé” za „přízvučné”, což velký zmatek n zpěvu způsobuje. Cliyba ta nejen že zhusta se opakovala, ale byla i příčinou mnohých výsledných chyb. Příklady nám to objasní : Tak se zpívalo ge - - mi-tus do-lo - res Do - mi-num Tak se mělo _~----R— R — zpívati : r--- — ~ — ge - - mi-tus do- ló - res Dó - mi-num Porovnáme-li oba spůsoby, shledáme, že mylným př•enešením přízvučnosti na notu dlouhou toliko, předně slovo samo o sobě se zpotvoří : tak neslyšíme gémitus, ale (při nejlepším) ge-é-mitus, ne-li ge-hé i ritus a p. d., přízvuk se snese z pravé slabiky na jinou : dolorés místo dolóres ; mimo to jest i některé slovo tak štastné, že tím dvě slabiky má přízvučné. Rozdíl mezi dlouhou a přízvučnou notou jest veliký a zaměiíovati obé jest chybné. „Kyrie” poněkud rychle se zpívalo, což se jaksi neshoduje s obsahem slov ; zvláště šesté a poslední přemrštěně přednešeno ; následující příklad to dotvrdí : r ~- f Hy - ri -e e - - lei - - - - son. *) Podobnou nectnost má na neštěstí také Karlinský chrám, zde jen na některých bodech postranních lodí zpěv určitě zní, všude jinde jest figurace zejmena v tempu jen poněkud rychlejším smazaná. Přílišná výška kůru jest hlavní příčinou nepříznivé akustiky. | ||||
|