|
| ||||
| ||||
|
3
Rectí císarové osvojují si právo potvrzo- obsadili brány męsta strází, která mu nedo- vati volbu papeze. Rehor jest s císarem Mau- pouštęla na útęk se dáti, jak touzebnę si ritiem spojen páskou nęzného prátelství; jest toho prál. Dal se tedy prestrojen a ukryt kmotrem jednoho z dítek jeho. Píše tedy císari v koši od kupcű z męsta unésti a skrýval tajnę list a zaprísahá jej, aby neschvaloval se v jeskyních a lesích. Rímané nad útękem volbu Rímany vykonanou. Avšak Germanus, zarmouceni po tri dni trvali na modlitbách praefekt _rímský, ci dle j mého výkladu téhoz á v postu, aby místo úkrytu jim zjeveno místa u Rehore Tourského, praefekt rímský, bylo. Modlitba jest vyslyšána. Svętlý sloup který jest bratrem Rehorovým, posly pi• - ukázal jim, kde hledaný se skrýval. Kdyz dešel, na cestę je zastavil, otevrel list na cí- Rehor spatril, ze vűle Bozí tak zretelnę sc sare a zaslal mu akta volební. Mauritius dękuje zjevila, męl za to, jak sám praví, ze nesmí Bohu, ze se mu naskytuje prílezitost, aby déle v odpor se klásti. Dal se nazpęt do poctil muze, jejz miluje a vydává ihned Ríma uvésti, kde s nejvętším jásotem byl rozkaz, aby bez prűtahu svatý úrad nastoupil. prijat a dne 3. zárí 590 posvęcen. Dle oby- Rozkaz není ovšem bez výloh, nebot Církev ceje uvedli jej do »confesse« t. j. k hrobu sv. rímská musí platiti velmi znacné taxy cí- Petra, kde slozil vyznání víry, jak násle- sarem Justiniánem stanovené. duj e : Dríve nez odpovęd r, Constantinopole »Vęrím v jednoho Boha, Všemohoucího, odešla, uplynulo nękolik męsícű. Mezi tím Otce, Syna a Ducha Svatého, tri osoby, zurí v Rímę mor s hroznou prudkostí. IZehor, bytost jedinou; Otec nezplozený, Syn zplo- který jest takmęr jedinou nadęjí lidu, koná zený, Duch Svatý ani zplozený, ani nezplo- k nęmu rec o pokání. »Milení bratri !« praví, zený, nýbrz rovnęz vęcný, z Otce a Syna »alespoń nyní jest nám báti se metly Bozí, vycházející. Vyznávám jednorozeného Syna kdyz ji cítíme, jelikoz jsme neumęli prede- stejné podstaty, bez casu (sine tempore) jíti ji. Spatrujete na vlastní oci, jak veškeren z Otce zrozeného; Stvoritele všech vęcí vi- lid zastizen jest mecem hnęvu. Smrt necelcá ditelných i neviditelných, svętlo ze svętla, více na nemoc, nýbrz uchvacuje hríšníka, Boha pravého z Boha pravého, oblesk ve- dríve nez na pokání jen pomýšlí. V jal~,ém lebnosti jeho, obraz podstaty jeho, který, stavu dostaví se pred soudce hrűzného! zűstávaje Slovo pred všemi vęky jsoucí, na Nehyne díl obyvatelstva, nikoli, všecko je- konci vękű co dokonalý clovęk stvoren jest, dnou ranou se kácí. Domy pustnou a rodi- který pocat a narozen jest z Ducha Sva- cové oplákavají smrt dítek svých. Budme tého a z 1\'Iarie Panny; který prirozenost tedy pamętlívi hríchű svých a kajme se naši bez hríchu prijal, který ukrizován jest z nich slzami svými. Nikdo nezoufej nad pod Pontským Pilátem a pohrben jest; který velikostí provinęni vlastních. Ninivité smírili tretího dne z mrtvých vstal a ctyricátého nepravosti své pokáním trídenním a lotr na dne na nebesa vstoupil, kde sedí na pra- krízi dosáhl odpuštęní v hodinę smrti. Teii, vici Otce a odkud prijde soudit zivé a mrtvé; jenz nás napomíná, abychom o milosrden- který hríchy jednoho kazdého pred ocima ství jej prosili, dokazuje nám, ze chce od- všech zjevny uciní ; který Svatým dá vęcnou pustiti tęm, kterí jej vzývají.« Jakmile ká- odplatu království nebeského, zlé však vydá zání dokonal, ohlásil Rehor slavné procesí mukám ohnę vęcného a okršlelti svęta pri kajicné pro tri duy následující. Na sedm vzkríšení tęla obnoví ohnęm. Vyznávám zástupű rozdęleni mají vęrící za úsvitu vy- jednu víru, jeden krest, jednu Církev, která jíti ze sedmi rűzných kostelű a u Sc. Maria jest apoštolská a obecná, v níz jedinę mo- Maggiore se sejíti. Oddęlení první skládalo hou odpuštęni býti hrchové ve jménu Otce, se z duchovenstva svętského, druhé z opatű i Syna, i Ducha Svatého.« s mnichy, tretí z abatyší s jeptiškami, ctvrté Takovým muzem Bozím byl sv. Rehor, z dítek, páté z muzű svętských, šesté ze veliký instaurator zpęvu gregorianského. vdov, a sedmé z zen vdaných. S kazdým oddęlením šlo knęzstvo jednoho ze sedmi Obdivuhodná a pozehnaná cinnost pou- okrškű, do kterých męsto bylo rozvrzeno. tifikátu jeho rozkládala se na celý svęt a na Na cestę k velké basilice zpívali litanie. 7a veškeré zálezitosti. Pastýr svęta berlou svojí jednoho z tęchto prűvodű zemrelo za ho- spravoval stádo celé. V dlani drzel ríše, 'il dinu So osob. i~ehor však neprestal modliti v dűvęrném pomęru otce s králi i panov- se a lid napomínati, dokud mor nezanikl. níky, dopisuje si s nimi a predcc pri tom dozíral na správu rozsáhlých statkű dędictví Mezi tím se dozvędęl, ze psaní jeho sv.-Petrského, nabádaje defensory ke spoi•i- bylo zachyceno, ze císari pravý opak byl vosti a k peclivému ošetrování krav, volű psán a ze volba jeho potvrzena jest. Rímané a koní, ustanovuje ve prospęch svých sed- | ||||
|