|
| ||||
| ||||
|
vosti dramatické. Vzdyt liturgický a aske- S l í t u r g i c k ý nl z p c v e nl souvisí nutnę
tický svęt citű jest nejbohatší a chorál jest liturgické zrízení školy pęvecké. tím mistrným dílem umęleckým, kterým Veliký restaurator byl si vędom, jakého nejdokonaleji a nejúpinęji se vyjadruje. místa zpęvu a pęvcűm pri bohosluzbę litur- A právę sv. Rehor by1 muzem, v jehoz gické prisluší. Jemu téz nejlépe bylo po- duší sídlil celý ten svęt citű zivota litur- souditi, ceho zachování a pęstování téhoz gického a asketického, papez a mnich, in- zpęvu se stránky hudební vyzaduje. Skola staurátor liturgie a reformátor chorálu. jeho pęvecká jest a zűstane tedy vzorem Svatým Rehorem dostalo se zpęvu li- všech podobných škol pro veškeré vęky. turgickému nejvyšší dokonalosti. Ním vývin Ve smyslu právnictví rímskélro jest chorálu jest zakoncen. Antifonarium jeho na »schola« jednotou ci spolecenstvem osob oltári basiliky sv. Petrské ulozené stalo se téhoz stavu, zdruzených ku spolecnému há- nedotknutelnou posvátnosti. Jest tvűrcem jení vlastních zájmű; jest asi tím, co ve zpęvu, na nęmz vzdęlán jest veškerý kato- stredovęku cechem se nazývalo. Tak vy- lický zpęv církevní pro vęcné casy. S ním skytuje se v Církvi rímské »schola nota- pocínají dęjiny chorálu našeho, který jest riorum, defensorum«; na foru rímském dosud samorostlým výrazem jedinę zcela dűstojné ukazuje se »schola Xantha« písárna rímslým hudby pro krestanskou bohosluzbu vhodné. úredníkem Xanthem zrízená nebo obnovení1. Chorál gregoriánský, tento zpęv svatostí Téz úredníci na dvore ríše východorímské d,~chajíci, jakoz z lűna Církve se zrodil, byl męli své »sclrolae«. K vydrzování školy sv. téz materskou rukou Církve po staletí pę- Rehore bylo treba pevného majetku. Proto stován, s toutéz láskou v ryzosti své opa- nadal zakladatel školu svou usedlostmi, Da- trován, s jakou Církev bdí a horlí o ryzost roval ji dva domy, jeden u sv. Petra, druhý a neporušitelnost ucení svého. Nápcvy jeho u sv. Jana v Lateránu, címz umoznil, aby po tisíc let kvetly a v dobách našich pocí- oba hlavní kostely papezské zaopatreny byly najíznova kvésti a vűni vydávati. Stredovęk výkonnými orgány pro dűstojnou oslavu vęril, ze sv. Rehoi-i Velkému Duch Svatá bohosluzby. Prísným rozl:azenr papezov m tyto zpęvy vnuknut Poklad zűstal nedotknu- bylo nal:ázáno kaidodenní officium pod tęz- telný. l. m trestem (sub anathematis interposi- Po sv. Rehori rűzní papezové podnikali tioue). sicé jednotlivé práce v oboru officia litur- Skola skládala se s mu' a hochű. Ni- gického; Rehorské antifonarium zűstalo však kde nejmenuje se více nez sedm muzű; nedotknuto, zej mena mešní zpęvy j elro. byli to podjáhnové. llle telldcjších lsoanęrű Kdyz l~ehor II. pro kazdý ctvrtek doby bylo to velikým vyznamenánim pro š':olu. postní officium upravoval, neodvázil se vedle První podjállen sloul »primicerius,, ci »prior gregoriansk\`ch postaviti nápęvy nové, nýbrz scholae«, jsa reditelem :i predstaveným vybral pro tęchto sedm mší zpęvy s celého školy; druhý »secundíceriern« ci druhým roku církevního. predstaveným; následující dva slouli »archi- Antifonarium Rehorské stalo se takto parafonisty« (predzpęváky) ci tretí a ctvrtý nezmęnitelným a nedotknutelným zák o ra- zpęvák šl:oh-; poslední ti•i nazýváni jsou n í k e m liturgického zpęvu Církve kato- »parafonisty« (zpęváky). Hoši shledáváni lické. jsou z veškerých škol rímských. Pri krás- Vzornou a dokonalou úpravou officielní ných hlasech vlašských snadno ]ze domy- knihy zpęvu bohosluzebnélio ucinęn jest však sliti se, ze škola sv. Rehore vynikala nej- toliko první krok ku zvelebení a ustálení krásnęjšími hlasy. Hochű nebylo mnoho. chorálu. Kniha, byt i sebe dokonalejší, zű- Soudíme-li dle pomęru hlasű muzských, ne- stává mrtvým materiálem, nepi-esazuje-li se bylo jich více nez 15 az 20. Snad l:azdý símę v ní ulozené do plodné pűdy, zivota. z obou domű męl jich tolik. Ku krásnému Bylo tudy treba, aby od theorie pokrocilo zpęvu nevyzaduje se nutnę cetný sbor pęvci:, se k provedení praktickému. 1 nejlepší zá- jak v dobách vkusu zkazeného za to se kony zűstávají bezvýslednými, jestlize zá- nulo. Pri chrámu Bozské :Moudrosti v Kon- konodárce nezjednává jim prűchodu do zi- stantinopoli za dob Justiniauových cítalo se vota. Pravdy této dobne si byl vędom sv. pri íthrnecném poctu 525 klerikű pouze 25 l"ehoi`. Upraviv zákonník jal se ihned jim zpęváku-. V ):mausích nepresahuje sbor be- sám spravovati se. Mrtvé litere vdechl ducha nediktinű udanou císlici, zpívá se nad to ozivujícího, zrídiv výkonný orgán zpęvu svého, vesmęs hlasem pouze polovicním a jak rímskou školu pęveckou (schola can- krásnę zní a dojímá cliorál tento! torum), kterou sám osobnę cvicil, rídil a Skola pęvecká byla zároveń sirotcincem, v ducha zpęvu vlast^ího zasvęcoval. ci chlapeckým seminárem, kdez vládnul | ||||
|