|
| ||||
| ||||
|
— 15 —
Tábor (•Jednota l'yrillská«). Jednota naše mistra starých klassikit Vitturia, llacndla ze Stehleovy octla se nynf na tuna základę, jenz jedinę pojištuje sbírky »DZotettenbuclt," z piiloh 1Vittuvých a ,Gra- rvalý zdar a pokrok reformy kostelního zpęvu a dualií« a ,Offertorii,, od Skuhcrskýho. »Yange lingua« hudby,Láklaclem tím je sbor kostelních pévcú pravi- se zpívala od I'alaestriny, Ilanische, Traumiihlera a j. delnę cvicených a škola stálého dorostu pro nęj. I mimo Tábor pomáháno reformę a to v Chlumci, První úlohu phií u nás ieditcl kuru p. Matky. druhou Horách Ratiboiských, v ceském Brodę a Ccrnovicích, starosta ,Jcclnoty« dp. P. Konrád, K lonnt se zrídil téz kde se právę nová jcchtota zalozila.Lakládajicíclt a sbor literátský. Repertoriunt skladeb liturgicky správných piispívajících clenit jest 71, cinuýclt se škulutt a ud- a v minulém roce provedených, vykazoval mše od Uorem literátským 6o. VViva, llallera, Kaima, Skuherskélto; motteta od Frcye, Jos. T1biP, kooperátor a jednatel. Morava. Dieeése Brnęnská. BOIttÚtOt'. K nuvínuu ruku picji Vašuustem, aby lingua,, a y_lsperges otu,« :V pak s pomocí Buzi pii jaku z obrezáni Páuę vzešla spása svęta, tak i z ob. krociti k latinskému Kyrie, l;loria atd. Ale zacátkem rezávání starého cupu jak ve zpęvu tak i v archi- ]: tunu nejpríhodnęjšim a uejsnadnęjším jsou respon- tcktuie, jez provádí i Cyrill i method obęma tęmto suria. Jenom kdyby len náš kostelícek i ten duchovní soukujenkám, oddavším se sluzbé církevni, vzešla hvęzda nebyl tak velmi chadý, aby se mulil pro kostel zje- nuvá, kteráz by dovedla je k cíli kýzenému právę dnati hlas varhan a nękolik kanciunálit Svatojan- tak štastnę, jako svaté mudrce dovedla clu Betléma. ských. \eziídka se nnię uz stalo, ze jdoucímu íto Lde na nuvém stanovisku svém také uz druhy ruk vesnici bylo nmc naslouchati, jak ten neb onen zák s punruci ],ozí pracuji na zavedení nových zpęvű anebu zacka ua dvuie anebo pred dumem sedę, z kan- z Vašnostiva kaucionálu. A sice prvnę musely dítky cionálu piseit nęjakou si notuje. Ac stojí uceni a cvi- upatiiti sobę kancionálky a pak škole odrostlá dęvcata. cení nových pisní nejednou umuho práce, pi'ece také Letos druhým rokem jsme uz zpívali obę adcenuií. nejednu radost skytá, Zvláštę první cím castęji se zpívala, tínt více se líbí Fr. Klínw, farár. i zpęvákiun i posluchacúm. Pak o vánocích: »\ad Betlémem« s carokrásnott písní: »Slovo tęlem stalo \zlllL~st und 081ul011. ~F a r u í c y r i 115 1: á se,« která i tuhu Uezeitnélto nacštęvucatele nedęlního j e duu ta.) Na den sv. Cecilie ziídila se v Námęšti a srátecníhu v clu•ámu Pánę dovede elektrisovati. nad Oslavou »Farní Jednota Cyrillská« se sídlem K dobę postní kromę ~,1'iístup duše,» která se uz v Námęšti, jez se pokládá za odvętvenou, »Obecné Jed- zpívala, naucíme se vęcnę krásnou »L ítpaciú svých,« naly Cyrillskc« v dieccsi Brnęnské. pri níz nelze se udriett, by clovęk uezaslzef. Pro dubu Stanuvy jednoty farní suuhlasí úpinę s obecnými velikonocni máme: ,Církev Pánc jest na skále,« pri stattuvani a byly výnosem vys. miuist, vnitra ze duc niz zvláštę nápęv po pozclviltováni s dcujim alleluja 13. prosince 1885 c, t9Soo avýnoscm v c, k. místo- ku konci jest ozvęnou radosti, jakou picdkové naši drzitelství moravského ze dne 18. prosince 1885 cbozui ze slavucho czkríšeuí Kristova pociiovali a ná- c. 36136 utvrzeny, pęvem tímto piekrásuę ji znázornili. Pro všední dny Správa ,Farni Jednoty Cyrillské v Námęšti,, zvo- máme: »Zaciná se konat ubęi cistá« a »P~ed Tebou lena jest valnou hrumadou takto: Za predsedu Jwcf se klaníme.« Na soboty n svátky Mariánské zpívává Kaun x,ký, obcení tajemník v Námęšti; a ieditcte se: »U, Alaria, íttoci+tc naše,« kleráilo zprvu jaksi ue- lmdby dp. P. Jan Bádal, kouperatur v Námęšti ; za chtrla se líbiti, ale nyní uz se zpívá celým srdcem, jednatele a pokladníka Josef Trubácek, naducitcl zvláštę nápęv pu pozdvihování. K recluicm máme: v Námęšti, .Tt(]L IiQtlCGZ- »Odpocinut( vęcné,« l:tervito nápęv mimodęk poslu- ieditcl hudby jednoty. cltacenl nejcuom oticsc, ale také zároceít jest krásným a dojemným ohlasem úpęnlivého volání ubohých duší líorní StępáuOt 1 z plamenu ocislcových. A pal: máme tady ještę nęco madu l'yrillské Jednoty v Hor, Štępánové dne 31. ledna nového, coz snad jinde ješté není.Lrostlé naše dęvy 1886, nrístopietiseda Ferd. Karafiát : pri mši svatí: zpícaué odpovidaji zároveű s regens- Velectcné shromáidęní chorim respcnsoria cltoraliter bez varhan tak ]:rámę, „K d c 5 1 u v a n k a, t a m z p ę v,,. Krásné tuto ze si jich krásnęji nemGie nikdo ani práti. 1>voji má porekadlu rozší~euo bylo kdysi po všech zemiclt práce tato výhodu: jednu, ie clocęl; vidí zrejmęjakby evropských vzbuzujíc ti všech uárodit ítctu ku milénut chorál bez všeltu prűvodu męl býti prednášen a jak národu našemu, A Uyl skutecnę národ náš krásného jest krásný, Druhou, ze dęvy dávaji pozor ua svatý tuho porekadla a z nęho vyplývajíci úcty v mlie piné úkon a s nimi zárovcú i celá osada v chrámu Pánę ltocicn. Vzdyi dojenmę a piekr:ísné zpęvy rozléhaly se shromáidęná, jsou s knęzem jakoby slouceni, a ne- ve chrámích našich, jimajíce zbozná srdce predkű musí samotný regenschori jakoz bývá zvylcen, u,lpo- našich a chválu neskonalou vzclávajíee Pánu všehomíra, vídati. Ponenáhlu zamýšlim zavádęti latinské: ,Pauge veseli ini ale cudnými zpęvy oslavována bývala všechna | ||||
|