I. Škola svatého Řehoře
Ročník: 1886; strana: 17,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
CASOPIS

katolickou posvátnou

Cechách, na 1





Cyrillské.





1886. Rocník XIII,







I. Skola svatého Rehore.

Podává F. J. LeJtuer. (Pokracování.)

Dnes v den hodu Bozího velikonocního ctili), jejichz význam pri bohosluzbę se nám

mají sluzbu u pána apoštolského klerikové objeví, sindones ci šátky, na které oblaty

tretího ze sedmi okršlkű církevních pr i pri obętování lidu se sbírají, knihu epištolní

pr{svodu do chrámu štace; ostatní a evangelní. Za knihu epištolní jest zodpo-

konají sluzbu pri officiu. Opustme tedy vędným podjáhen, jemuz ji císti jest, za

basiliku, abychom se obeznámili s úradem knihu evangelní archidialcon. Jelikoz dnes

jejich. Z jitra (diluculo) shromázdili se u tak velký svátek jest, bére se vzácná kniha

patriarchia — papezského paláce Luterán- evangelní z patriarchia, nikoli z basiliky.

ského — podjáhnové a akoluté tretího okršlku, Vestarer dává ji však zapecetęnou s udá-

jáhnové a defensori veškerých sedmi okršlkű. ním poctu drahokamű, jimiz vazba ozdobena

Vedou pána apoštolského do basiliky Mari- jest, aby zádný se neztratil. Chce-li kdo

anské k štaci. Krácejí v zástupech oddę- pánu apoštolskému na cestę prednésti prosbu,

lených, vętší cást v predu, zűstavujíce však je-li na koni, sestupuje s nęho, ocekávaje

mezeru inezi sebou a pánem apoštolským. priivod. Nomenclator táze se po zálezitosti

Duchovenstvo nizší jde pęšky, vyšší końmo. a sdęluje ji apostolikovi, který vęc, je-li

Vcele prűvodu nese se zlatý kríz. Za ním mozno, hned vyrizuje. Blíze kostela štace,

koiuno 7 IahnU regionárních, 7 podjáhnű, na námęstí Merulana, ocekává apostolika

primicerius notárű v prűvodu dvou notár i notár okresní a oznamuje: »In nouiine Do-

regionárních. Defensori krácejí pęšky. Za mini nostri Jesu Christi baptisati sunt he-

papezem jedou na koních nejvyšší úredníci sterna nocte in sancta Dei genetrice Maria

paláce : vieedotninus, vestararius, sacellarius infantes masculi numero x, feminae y.«

a nomenclator, který pánu svému ohlašuje Udílel se totiz v basilice, jíz se blízíme, za

návštęvy a všecky, kdoz slyšení sníti zá- posvatné noci velikonocní katechumenűm

dají. V pravo a v levo pána apoštolského krest za velkolepé slavnosti. Papez odpo-

jdou sluzebníci a vedou konc, aby neklopý- vídá: »Deo gratias«. Notár obdarován byl

tnul. V rukou apostolika spatrujeme jemný, od papezského saccllaria solidem. — V sou-

bílý šátek plátęný (mappula). Císar bizant- sedství basiliky, na místę stanoveném, oce-

ský jej nosívá; nejvyšší úredníci rímští mí- kává papeze duchovenstvo, které mu pri

vají jej vzdy, kdyz verejnę se objevuji. oltári posluhovati bude, první z knęzí (archi-

Ukazuje vysoký úrad jejich státní. Prímo presbiter) basiliky, pater diacouiae ci otec

pred apostolilcem nese akoluta plátnem za- chudiny, který jest správcem statku církev-

halenou ampullu s krizmem. Prűvod zakon- ního chudinę téhoz okresu vyhrazeného,

cují akoluté a sluzebníci. Tito nesou sellu akoluté a defensori, kterí pri bohosluzbę

(faldistorium) a nádobu na vodu k umývání budou posluhovati a mansionár (kostelník)

rukou; akoluté, ceho ještę k bohosluzebnému s kaditelnicí. Všichni pozdravují úklonou a

úkonu treba jest, totiz sácky plátęné (sac- dostává se jim pozehnání. (Pokracování.)

  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ