|
| ||||
| ||||
|
— 19 —
rodil se okolo r. 1529 v Samotulách po- milovali pro jeho carovný hlas a umęní na znańských. Vzdęlal se v koleji Lubrarískich loutnę. Stal se dvorním hudebníkem Zyk- v Poznani, pak na universitę krakovské, munta III. Psal hudbu k písním ks. Stan, kdez nabyl i hodnosti doktora filosofie. Grochowského: »Rytmy kaciriskie .. . pre- Oddal se právnictví s nemalou láskou i slávou, kladania ks. St. Grochowskiego, z nótami a rízením Felštynského vyspęl i v hudbę nowemi. i z tabulaturq na lutnie Diomcdesa k nemalé dokonalosti. Zykmunt August Catona w Krakowie.« R. 1607 D. C. napsal jmenoval jej proto reditelem své kapely. také melodii k písni sv. Kazimíra »Omui Nękolik menších skladeb jeho zachovalo die« a ctyrhlasnou písei o sv. Stanislavu. se v kancionále Lazara Andrysovice; dvę K tęmto mistrűm se druzí také Vlach Val. vydal J. 11Tontanus ve sbírce predních mistrű Gawara, hudební skladatel v Krakovę, jinak evropských r. 1554 a 1564.5) neznámý. Tehdáz došlo i na zalození slavného Slavný byl rozvoj hudby v Polsce v XVII. »kollegia roratystű«, o nęmz obšírnęji století. Zykmunt III. a Vladislav IV. velmi pojednali jsme ve »Slovansk. Sborníku« r. si ji oblíbili, volali nejlepší vlašské mistry 1885. Odtud vízí se dęjiny kostelní hudby do Polsky, vydrzovali na svém dvore cetnę v Polsce tęsnę s dęjinami téhoz kollegia, hudebníkű , j ichzto hudebné vzdęlání bylo o nęmz dí dr. Surzyilski: »Najwicksi kom- vedle svędectví dęjepiscű vysoké. Z pol- pozytorowie rasi nalezeli do chóru téj naszéj ských zvláštnę vynikli: ks. Bartol. PQkiel, Sykstyny,« Z plejady tęchto skladatelű nej- Ondr. Staniczewsbi,1) ks. Ilanibal Orgas, lépe znám jest Mik. Zieleríski, po nęmz Ks. Jn. Krener, ks. Mat. Lukaszewicz, ks. v bibliotéce kníz. Cartoryskýcli v Kral;ovę Mt. Miškiewicz, M. ItIielczewski°), ks. Ondr. zachovalo se dílo dűlezité pro dęjiny hudby Paskiewicz, karmelita, Jan Radomski, Fa- v Polsce. Zavírá v sobę vícehlasné skladby bricy, Mart. Milikowski, Jan a Ondr. Barscy zpęvné i instrumentalné, jez nade všecky a Hakenberber.9) skladby posud známé vynikají, ze smęle prirknouti se jim ml`íze prvenství. Vyšlo Skladby tęch 14 mistrű chovají se v ar- v Benátkách r. 1611. Obsahuje v I. cásti chivu vavelském a v tištęných sbírltách offertoria na celý rok pro 7 a 8 hlasű roztroušených po knihovnách celé Evropy, s varhanami, v druhé celorocní comunie na zvláštę v díle Vinc. Liliusa10) (hudebníka 1 az 6 hlasű s instrumenty, pak motetta v kapele Zykmunta III.) zavírajícím v sobę 4- az 6hlasná a tri fantasie na instrumenty. 20 motet na 5 az 12 hlasű, slozených od 16 skladatelű téze kapely. — Vcele vlašských Z, polských skladatelű XVI. vęku jmeno- mistrű na dvore králű polských sluší jmeno- vati sluší ještę RTile. G o m ó I k u, jenz platil vati: i. slavného madrigalistu Luca Marenzio, posud za predního hudebníka polského. Pro- 2. skladatele Asprill Pacellitt) (i 1623), slavil se svýnii »Melodiemi na zaltár« Ko- jemuz dal král v katedrále krakovské po- chanovského.$) Proti spanilým skladbám staviti spanilý pomník, 3. Marka Scacchi, Leopolity, Sadka, ?~ieleríského jeví se skladby jenz pres 30 let rídil královskou kapelu ve Gomúlkovy j ako miniaturní akvarely, v nichzto Varšavę a skladbami svými oslavil siatek ka".dá linie, všeliká barva zeniálného mistra Vladislava IV. s Cecilií Renatou i s Lud- prozrazuje. Byl to talent v pravdę svűj, vikou Gonzaga.''-) — Kromę tęch vynildo Skladby jeho oddychují divnou prostotou. na dvore královském ještę jiných 14 skla- Není v nich zavilých forem kontrapunkti- datelű vlašských. Vidęti je z toho, ze krá- ckých, neb nejcastęji ríkají hlasy text sou- lové polští byli velikými milovníky hudby, casnę (homofonnc); a prece jaké tu bohat- ze tolik slavných mistrű pri dvore svém vy- ství mysli, jak originalné obraty harmonické, drzovali. Sláva kűru varšavského šírila se jaká hloubka citu jeví se v nich, jako na pr. tehdy po celé Evropę. Ve francouzském v prvých akordech zalmu »Miserere«, jaká popise cesty pí. Gnébriant po Polsce píše svęzest a prostota melodie v zalmu 15o, Jean le Laboureur o kapele Vladislava IV.: »Laudate Dominum.« »Podivuhodna jest hudba královská. Platí Koncem XVI. vęku slynul v Polsce Dio- za první v Evropę. K ní nálezejí nejlepší medes Caton, jenz narodil se sice v Benát- zpęváci vlašští, jichzto vydrzování stojí ná- kách okolo roku 1570, však priveden byl ramnę mnoho, jezto mimo rocní plat berou v mládí do Polsky. Poláci velmi si jej za- ) Rob. Eitncr, »BiUliogr.« pg, 865, Tom. IV. >psaimorum selectoruln 4 et Pl. vo- P) It- Pg- 722. °i It. pg, 617. cnm.« — ,Thesauri musicia tom, V. 10) »1\Ielodiae sacraea etc.... Cracoviae, 1604. Viz u nich v našem pojednání ve »Zprávách král, Baini, »Memorie storico-critichea etc. Roma 182S, űeské spolecn. nauk« za rok 1885: »0 posv, vol, Il, pg. 281 a 316, pisni potsl:é etc,,, z) Sowillski, »Les musiciens Polou,« Pg, qSg. | ||||
|