|
| ||||
| ||||
|
— 35 —
gischc Musik im streugen Siune ist nur Za tímto úcelem bude treba, by naši Gesang, und zwar der gregoriauische, oder riditelové kűrű nepokládali si za obtíz, kri- die polyplione Bearbeitung desselben, so- ticley prozkoumati skladby svého kűru py- weitdadurch nicht dessen Nesen verá,ndert tevním nozem liturgických predpisű 5) a wird.«4) Tímto citátem podali jsme jiz i takto oné príští komisi práci její pripraviti odpovęd na další otázku: který zpęv sou- a usnadniti. Této práci budiz nápomocno i hlasí s liturgickými predpisy? Na tuto toto pojednání. Rozebereme za tímto úce- otázku jest jen jedna odpovęd mozná: Ten lem jednu mši skladatele, jehoz plody u nás zpęv, který podává liturgicky predepsaný témęr po všech kűrech straší neb strašily text missálu (resp. rituálu) toho kterého a nad míru .mnoho necírkevního a svęt- dne, té které slavnosti, toho kterého úkonu skélio ducha vtrousili do srdcí milionű, Fúh- liturgického, melodiemi církevními, t. j. cho- rerovu mši do G-dur. Necht mluví za nás rálnými neb v duchu jejich slozenými. Tot výborný reformator polský, jenz jest sám jest podstatné. Vše ostatní, at harmonický riditelem kűru katedrálného v Poznani, Dr. prűvod homofonový nebo spracovíuií melodií Surzyński. polyfonové, dvou- neb vícehlasné, at orche- strální nebo pouze s prűvodem varhanovým, li. nebo zpęv beze všeho prűvodu: to vše jest vedlejší, a neslouzí-li predepsanému litur- Tento nadšený, však prece také strízlivý gickému textu, alebrz nad ním chce pano- reformator docela vęcnę rozebírá Fiihrerovu vati, nad nęj se vypínati at jakýmkoli zpű- mši do G-dur ve svém casopise »M u z y k a sobem, pak jest to jistę lichá hudba, lichý k o Š c i e l n a« r. 1884 (na str. 15. a sl.). zpęv liturgický, jejz sluší od katolické bo- I praví a dokazuje zde o ní, ze »má na hosluzby vyklízeti. Projdeme-li repertoir sobę všecky známky skladby nekostelní, našich kűrű kostelních, shledáme bohuzel, neliturgické.« Bychom jasnę predstavili si ze právę takových skladeb vykazují nemalé tuto pravdu, promluvíme nejprve o t e x tu mnozství, jak dosvędcují záznamy skladeb této mše, pak o jejích melodiích. kostelních kűrű v »Ceskoslov. Varhaníku« a ) Všeliká skladba mešní, v nízto t e x t p. Hausmannovę. misálu bud zkrácen se jeví nebo zmęnęn Neposlední prícinou tak liknavého po- neb dokonce vypuštęn, jest neliturgická, kroku a prospęchu reformy jest, ze nemáme proto i nekostelní. Vizme tedy, jak nalozil bohuzel autoritativného seznamu skladeb Fűhrer s mešním nedotknutelným textem liturgicky správných, jaký prikázal sv. Otec liturgicky predepsaným. Pomineme, ze prvé Lev NIII. ve svém »Regolamento«, by Kyrie toliko dvakrát, ale druhé Kyrie cty- zvláštní komise diecésní poi-ídily. Jaké jsou rikrát opakoval; však pominouti neműzeme, liturgické predpisy, otom napsáno jiz dost; ze oklestil text »Gloria« tak nelítostnę, ze ale kdo nám kdy jmenoval skladby, jez zűstala z nęho pouze tato slova : »Et in predpisűm tcm vyhovují a které odporují a terra pax hominibus bonae voluntatis ; lau- tudíz od bohosluzby jsou vylouceny? Jen damus te« .. . »Domine Fili unigenite Jesu tak jest mozná, ze bují a straší po kűrech Christe« . . . »cum sancto Spiritu in gloria našich i nyní ještę, rekl bych za bílého Dei Patris. Amen, amen, amen.« Tento dne, pino mší, nešpor, motetű, rekviem a spanilý chvalozpęv pocali andęlé nad stájí Te Deum Fűhrerových, Sídrmajerových, betlemskou pri narození Pánę a církev jej Diabelliových, Lablerových S tutti quanti. dokoncila a vlozila do své nejsvętęjší obęti. Kdyby dnes povstali naši Al. Maš1;ové a Kazdé slovo má v nęm hluboký význam, Horákové, sami by nábozenské skladby své jedno slovo s druhým nerozlucnę se pojí, polozili »ad acta« i napsali by nám pro j edno z druhého vyplývá t a k, z e b e z e bohosluzbu skladby, duchem a slohem do- zmęny smyslu nelze niceho vyne- cela jiným psané, umęním nemenším, ba c h a t i. Mimo to prikazuje církev, by prí vętším, nez v onęch skladbách jejich se nękterých slovech (»adoramus te,« »Jesu jeví. Za tou prícinou bude kromę mnoha Christe«) celebrant a prisluhující poklonili jiných opatrení také toho treba, by se- hlavu. Jak to mozná, nezpívají-li se tato stavily se i u nás diecésní komise slova? na vyšetrení a officielní udání tęch skladeb, Ještę ménę volno jest vynechati slova jez k bohosluzbę se hodí a pi•ipouštcjí a které z »Credo«. Jako naše víra katolická jest vylucují. jedním nedotknutelným celkem a jako zní nelze vynechati ni jediného clánku víry, Valentin, Bischof v. Regensburg, Pastoralschreiben 16. April r857. Nr. 1. 5) Viz je ku pr. v nCyrillua. | ||||
|