|
| ||||
| ||||
|
— 38 —
toria ]cűrová. Ovšem! A na leckterém kűru alebrz kdoz by nyní jiz nevędęl, ze uęi- nastane i »tabula rasa«. Avšak co na tom? telslcé ústavy naše to jsou, jer netoliko hrozí Nemusí také lékar bezohlednę rezati snętivé úpadem hudby nástrojné, ale vskutku ji2 údy tęlesné, by celý> zivot lidský nezahynul? nemálo ho zpűsobily. Tot není zádné ta- Však máme, Bohu dík, jiz velikou zásobu jemství. Budou-li místo banálních húhre- liturgických skladeb hudebních všech druhű. rovek provozovati se na kűrech našich ušle- Trináct rocníkű »Cecilie — Cyrilla« cítá chtilé a liturgicicy dovolené instrumentálky jich jiz nemalou radu. A byt ovšem ne- Wittovy, Stelileovy, Greithovy & consortes, byly všecky stejné ceny, műzeme ubezpeciti aj kterakz műze kdo souditi z toho na naše hudebníky, ze hudebnę triviálná, jako úpadek? Právę naopak : tęmito skladbami rűhrerovka do G-dur není zádná, liturgicky prázdné, duchamorné »umęní« pseudolitur- pak jsou všecky zcela správné. Kromę toho gických instrumentálek rázu Kempter-Fiihre- cítá »Vereinskatalog« nęmeckého cecilského rovského se napraví, vkus vytríbí a ušlcchtí, spolku jiz k tisíci skladeb liturgických všeho duch pak vskutku k zboznosti povznese. druhu od nejsnazších az do nejslozitęjších, Touto výpovędí svojí dali jsme zároveń tak ze lze kazdému kűru z nich hojnę, neb jiz odpovęd i na poslední lichou námitku, aspoń s dostatek vybrati sobę dle zvláštních ze prý reforma naše t. j. pravá liturgická a vlastních potreb svých. — Však tu slyším hudba, zobecní-li, podetne neb spoutá hu- ozývati se hlas: K cemu potrebujeme im- debným genium skladatelským volný vzlet portovati sobę zase toto cizí, nęmecké zbozí? mysli a nemozné jim uciní skládati velko- — Prosím, pánové, tot není ani cizí, ani lepá, nesmrtelná díla umęlecká pro dűm nęmecké zbozí, alebrz tęlo z tęla našeho, Bozí. Ale však touto námitkou zase na duch z ducha našeho, z ducha to ryze cír- slepo streleno, ba rána se odrází zpęt na kevního vytrysklé, z onoho ducha, jenz se- neopatrného strelce. Nikoliv, nepodetíná stoupiv s nebe na vęrící, roznítil v nich reforma skladatelskou sílu geniit, ani volný jednu mysl, jedno srdce, jednoho ducha. vzlet jejich tvűrcího ducha; 11) alebrz na Proto jiz není a neplatí ani Rek, ani barbar nové, pravé cesty jej uvádí, do nových, Skyta, 14) ani Slovan, ani German, ani Ro- krásypiných ríší hudebních jej povznáší a man, alebrz vším a ve všem jest Kristus. zde dává jim napájeti se z kastálskýcli pra- Pamatujme, ze zivotopisec sv. Rehore Vel. menű bohosluzby nikoliv delfické, alebrz dí o nęm, ze slozil podivuhodné melodie své v pravdę nebeské, o nichzto dí bolionad- vnuianutím Ducha sv., protoz i Otcové na- šený prorok Bozí sv. Jan, ze tekou do zivota zývají je »eloquia Spiritus sti.« 15) A z to- vęcného. Ucte se jen píti pánové z tęchto hoto pramene cerpal i Witt rovnęz tak, jako krištálových pramenű a záhy poznáte, jal: naší presní skladatele svoje melodie, ba cer- mocnę váš genius se vzruší, osvęzí a po- pati musejí, aby melodie jejich byly litur- vznese tímto novým duchem. "Leptejte se gicky dobré a dovolené. Jako církev sama našich cyrillských skladatelű : hoerstra, Ne- jest katolická, rovnęz tak i liturgický zpęv švery, 1-Irušky a j. Tit vám tuto pravdu její jest katolický, to jest obecný. Protoz ze skušenosti nejlépe dosvędcí. Protoz po- právem nazýváme sice mistra Smetanu vędęl pravdu výborný reformátor Remondini, tvűrcem hudby specificky ceské, však ne- (advokát v Janovę), soudę o papezském re- právem Witta tvűrcem kostelní hudby nę- golamento, jez prísnę narizuje reformu, mecké. takto: 111) »Wir glauben vielmehr, dass das A co souditi jest nám o obavę, ze hrozí betreffende Regulativ, indem es dem I:in- reformou naší úpadek ceské hudbę instru- dringen der sentimentalen Musik in die mentální? S nemalým podivením tázeme se Kirche einen Damm setzt, die Scliiinlieit der na to nejprve: K tomu jsou chrámy Kri- eigentlichen Kirchenmusik in volles Licht stovy a ta vznešená, tajupiná obęt Pánc, by setzen und die llerausbildung einer slouzily za školu zákűm šumarűm, diletantűm h~chst edlen Musikgattung be- a trebas i virtuosűm instrumentálním? Zdaz g ű n s t i g e n w i r d, eines Kutistzweiges, tęm, kdoz takto smýšlejí o obęti Syna Bo- der in unserer leit und besonders in un- zího, nepatri za odpovęd bic Pánę ve chrámę serem Lande zum grossen Schaden der jerusalemském? 76) Kromę toho adresuje se Kunst selbst, zu verdorren drolit.« tato obava nesprávnę. Nikoliv kostely naše, 17) Proc pak, prosím, slove Palestrina »p r i n c e p s 11) Kolos. 3, II. musicae,, ? la) Alzog, Yatrologie, S. 423. lA) `Vittűv preklad ve »Flieg. B I, f. kath. Iiichenm.« 16) Jan 2, 13, sl. 1886. S. 42, 43 | ||||
|