|
| ||||
| ||||
|
42 _
p. Adolfa Benýška, námęstkem jeho p. Jo- a byl jsem tudíz zádostiv zvędęti, jakým sefa Rybu, správce c, dívcí školy, jedna- duchem jednota Mirošovská se nese. Ozná- telem dp. Františka Herolda, pokladnike,n miv pilchod svűj pouze dva dni pred tím, M. Sedivice, správce c. obecné školy, za nezbývalo jednotę casu ku zkouškám príle- cleny výboru : p. Frant. Michálka, reditele zitostným. Tíni více jsem se tęšil na c. męštanské školy dívcí, p. M. Slezáka, zpęv, jelikoz jednotę bylo u'. ázati se v rouše správce c. obecné školy chlapecké a re- kazdodenním.La svatvecerního soumraku ditele »Hlaholu.« Novęzvolený výbor usta- sobotního dorazili jsme do Mirošovic. Na novil se na tom, aby cinnost jednoty zahá- úsvitę dne nedęlního slouzil jsem ranní mši jena byla zpűsobem slavnostním a to pokud svatou. Celým kostelem vkusnę obnoveným mozno co nejdríve. Redaktor byl pak po- a krásnę upraveným rozproudila se stará zádán, jednak aby urcil a zaslal skladby, mše literátská »Hospodine, všech vęcí Pane« jez pi•i první slavnosti cyrillské męly by v pohyblivém tempu, jakého chorál ceský se zpívati, jednak aby ku slavnosti samé vyzaduje. S nemalou radostí seznal jsem, do Plznę zavítal a jakozto zakladatel i pred- ze presný zpęv obecný zde jiz zdomácnęl, seda obecné jednoty cyrillské prednáškou jelikoz se zpivala piným kostelem. Tím vice a cvicením pri slavnostních krtinách nadęj- jsem se tedy tęšil na zpívanou mši svatou. ného novorozence cestný úrad kmotrovský Po kázání zanotoval velebný pán »Vili zastupoval. ' e v obém smęru s radostí vy- aquam« a s kruchty pokracoval cetný sbor hovęl prání nové jednoty, není treba doklá- hlasű dętských a muzských za prCivodu dati se. Jelikoz myšlénka zrízení jednoty varhan plynnę »egredientem de templo.« plzeiislcé zrodila se v jubilejním roce svat. První polovici zalmy »Confitemini« zapęl bez Methoda, odporoucela se bezdęcnę k první prűvodu sympatický tenor s výbornou de- slavnosti cyrillské Hruškova mše Vele- klamací, nacez celý sbor s varlianalmi pokra- hradská. Sešlo-li roku lonského z pi-ícin coval »quoniam in saeculum.« »G oria Patri« námi nezavinęných se sjezdu jednot cyrill- zpíval opęt tenor, chor pak mohutnę odpo- ských na Velehradę, kde skladba ku sla- vídal »sicut erat« a opakoval »Vidi aquam«. vnosti jmenovitę slozená męla poprvé pred- Téz responsoria deklamovala se jednomyslnę nášeti se, byla slavnost plzeńská dűstojnou a správnę. Zapocala mše. S kruchty into- náhradou zmareného sjezdu velehradského. noval tenor »Introitus« s patricným strí- Kromę toho vyniká recená skladba veške- dáním se hlasu solového i sboru prednášeno rými vlastnostmi, jez k zahájení jednoty vše, jak predpis káze. Po opakovaném In- cyrillské výtecnę se hodí. Jest rázu slav- troitu zaznęlo »Kyrie eleison« z Ordinarium nostního, pri tom však celkem jednoduchá, Missae poprve sborem muzským, po druhé zpęvná a proto i snadná, coz prvnímu vy- hlasy dętskými, po tretí hlasy smíšenými; stoupení jednoty cyrillské dobre svędci. tímze porádl= »Christe eleison« a opętnę Sbor pęvecký nebývá na pocátku cinnosti »Kyrie eleison«. Následovalo »et in terra« své skladbou neprístupnou odstrašován, obe- dvousbornę od vęty k vętę, responoria cho- censtvo pak poslouchající rázem zýskáno rální s prűvodem varhan a tak v milém bývá pro smęr hudby posvátné váznou postupu celá mše i s »Communio«, ku zpęvností se zamlouvající. Tal,é pozvání konci pak chorální »Pange lingua«. Byla to osobní nebylo zpravodaji nevhodné. Nasky- skutecná rozkoš naslouchati, s jakou bez- tovala se mu takto predevším prílezitost, pecnosti hlasy dętské nastupovaly a s ja- aby z vlastního názoru seznal hudební po- kou správností latinu deklamovaly. męry plzeńské. .Po mši svaté bylo mi osobnę poznati Na cestę pak bylo lze po mnohaleté tak pilné a dűmyslné pęstovatele chorálu prestávce navštíviti otcinu a potęšiti se gregoriánského, vzorné ucitelstvo osady Mi- s prátely, v jejichz kruhu redaktor mladá rošovshé. Velectihodného pana rídícího Fran- léta blazenę strávil a v jejichz srdci staré tiška Kneidla, znal jsem ovšem jiz z let prátelství neuchladlo. V zatiší klidu a dętských, jelikoz kazdé nedęle docházíval uprímné lásky duše unavená nabývá zá- z prifarené osady na kruclitu dękanského doucího odpocinku a posily k nové práci. chrámu Rokycanského, kde hrával u varhan Slavnost plzeńská ustanovena jest na den kontrabass, já pak u zábradlí zpívával soprán 5. a 6. cervna. Zpravodaj vyjel si tedy do i v solech. Po tolika letech zase jsme se svęta týden pred slavností, zastaviv se nej- shledali v témz povolání a to pri smęru prvé v onom sídle blazeného klidu, kam hudby církevní ducha zcela opácného, nez pod vecer prijel pro nęho nejir_ilejší ze byla ona, pri které skorem pred pűl sto- spoluzákű jeho, farár 1\Iirošovský, Antonín letím spolu jsme pűsobívali. jak milé bylo Spale. Zrídil si na osadę jednotu cyrillskou takové shledání! S radostí vzpomínali jsme | ||||
|