|
| ||||
| ||||
|
-- 43
na dobu tak dávno minulou. V sympatickém kevního. Rád sdęlil jsem s nimi své zkuše- tenoru seznal jsem pana ucitele Aug. Jíllca, nosti, kochaje se v nadšení a lásce ušlech- praecentora jednoty mirošovské a s ním tilých duší. Vzájemný jejich pomęr k sobę spolucvicitele školy pęvecké, pana ucitele a k duchovnímu správci rozehrál i srdce Josefa Slálnu. Oba dűvęrní prátelé a spolu- mé. Kde tak svornę se pracuje na idealním pracovníci gregorianští męli pohotovę mnoz- poli hudby posvátné, tam jednota cyrillská ství otázek týkajících se tajných stránek zdárnę pűsobí k radosti a blahu osady. prednesu chorálního, z nichz na jevo vy- Slavil jsem právę den jmenin svých a pri- cházelo, s jakou dűkladnosti a svędomitostí znávám se, ze byl dnem blazené spokoje- vpravili se v ducha liturgického zpęvu cír- nosti. (Pokracováni.) i. Vznik a dęjiny sborű literátűv az do nejvętšího rozšírení jich v XVI. a.na pocátku XVII. veku. (Z Památníku Prazského Hlaholu.) — Sepsal Ferdinand T a d ra• Krestanství męlo i na zpęv církevní vliv kevních písní ceských, a sice obycejnę pred rozhodný a ze hned s prijetím krestanství a po vlastních sluzbách bozích. i zpęv církevní pri sluzbách bozích se pę- Ke zvelebení církevního zpęvu záhy jiz stovati zacal, o tom máme zpráv a dűkazű pomýšleno na to, aby cvicení zpęváci stále dosti, t) Krištan, mnich benediktinský, praví pri kostelích chováni byli, jichz povinností v zivotopise svaté Ludmily a sv. Václava, by bylo pri sluzbách bozích zpívati. Pokra- ze sv. Cyríll sám mešní a jiné církevní covatel Kosmy pripomíná k roku 1259, ze zpęvy ustanovil a snad on sám neb svatý kano,uík Eberhard pri kostele prazském 1\'Iethod slozil píseń »Hospodit e pomiluj ny«, zalozil nadaci k chování a cvicení chlapcű- kteráz od nejstarších casű v Cechách ob- zpęvákű, kterí se »bonifantes« nazývali a líbena a zpívána byla a sice nejen v ko- jichz povinností bylo v témz kostele zpęvem stelích, lec ipri slavnostech nejvętších, jako a odríkáváním zalmű prisluhovati. 3) Za cí- pri holdování a korunovaci, pred bojem a sare Karla IV. rozumí se samo sebou, ze po vítęzství, pri pohromách zemských, pri i zpęv církevní velice se zvelebil; od nęho velkém nebezpecí a pri jiných dűlezitých zalozena pro bonifanty zvláštní škola pę- prílezitostech. Jiná posud zachovalá píseń vecká a zrízen sbor »mansionárű,« to jest dávného pűvodu jest píseń »Svatý Václave«, 24 duchovních, kterí vykonávali zpęvy ku která asi brzy po smrti tohoto knízete po- poctę Panny ;tIarie v kostele prazském, 4) vstala a rovnęz tak obecna a oblíbena byla mimo to pak 30 choralistű ci kostelních jako první .2) Mimo tyto dvę zpivaly se zpęvákű bylo tamtéz pri sluzbách Bozích v dobách nejstarších zajisté i jiné duchovní vzdy prítomno, 7 tohoto casu pochází ve- písnę, které se nám však nedochovaly. liké mnozství písní kostelních. V nejstar- Kdyz pűvodní liturgie slovanská šírením ších posud zachovaných kancionálech na- se latinskýcl knęzí a mnichű vytištęna byla cházíme písní pro kazdou slavnost, ku_poctc a knęzí latinské zpęvy a zalmy zpívati po- kazdého svatého treba i nękolika. Ze pak cali, zűstalo sice i na dále zvykem, ze lid takové kancionály v nejdávnęjším casu se — nevyjímaje ani knízata a krále — spolu zhotovovaly, dokazuje po'':racovatel Kosmy, zpíval, nebot byl zpęv církevní a ucení se který pri roce 1271 mluví o dękanu Vítovi, zalműm jednou z hlavních cástí vyucování jenz svým nákladem opatril pro kostel školního ; vedle latinských tęchto obradű prazský více nových zpęvních knih, nebot zachovávalo se však i zpívání dávných cír- byly prý »staré knihy jiz spotrebované a jednoduché, nękteré jiz vękem sešlé a ne- Odkazujeme v té vęci ke spisu Karla Konráda ,,Dęjiny posvátného zpęvu staroceského,« str, 21. 3) »Bonifantes t. j, boni infantes c. pueri, qui con- a násl. tinuo teuentur in ecclesia memorata deservire in z) Balbin pripisuje ji arcibiskupu Arnoštovi z Par- cantu, legenda et psalmodia.« Zachovali se podnes. dubic; Beneš z Weitmile, jehoz kronika se koncí 4) List konfirmacní od arcibiskupa Arnošta dd. S. rokem 1374, praví však, ze ji Cechové od staro- Jauuarii 13 14 v metropolitním archivu praiském. dávna zpivali („ab olim cantari consuetam<<). Statuta mausiouar, viz Dobner, Mon, sv. 111. 316- | ||||
|