|
| ||||
| ||||
|
— 46 —
Máme urcitę za to, ze názvem »cives litte- lati nemohly. Téz i jiné duchovní písnę rati« nejsou zde mínęni jen lidé liternę vzdę- ceské slozeny a zpívány v této dobę, které laní, neb i ostatní v téze listinę jmenovaní se nám dochovaly v kancionálech Jistebni- svędkové (na pr. Nicoiaus de Giczin, nota- ckých.11) Vedle nich pak zachovány i všecky rius publicus, joannes Friczko, clericus aj.) starší církevní písnę ceské a zpívány od byli zajisté lidé liternę vzdęlaní, nýbrz ze to lidu. O literátech nenalezáme však v této byl zvláštní význam pro spolecnost s úcelem dobę zádných zmínek. Jakmile ale po'.~Oi- urcitým, kterýzto název i s pűvodním svým nęjší casy nastaly, pocalo také zase pravi- smyslem vešel potom v obecné uzívání a delné pęstování zpęvu církevního a to tím dochoval se az na naše doby. Prídavek s vętším nadšením, ze se tak nyní dęlo »Maioris civitatis Yragensis« naznacuje ob- valnou cástí v jazyku národním. Brzy po mezený kruh tęchto »cives litterati« na válkách husitských nalezáme jiz zase ztninky Staré ci Vętší męsto prazské a vzbuzuje o literátech v Praze i na venkovę; tak na myšlenku, ze i na Novém męstę a snad i pr. r. 1439 0 literátech u svatého Michala na Malé stranę jiz tenkráte »cives litterati« na Starém męstę prazském,lR) zven- se nalezali. A skutecnę jiz pri roce 1414 kovských męst nejdríve ve S 1 a n é m a sice a násl. nacházíme jméno »Johannes litte- roku 1446, pri kterémz v nejstarší knize ratus neb J. L i t e r a t de Porziecz,« tedy męstské se pripomíná Rekor kupec a li- Jan literát z Porice (na Novém męstę). 15) terát, dále r. 1449 zase Ondrej l i t e r á t Slova »literát« uzívá se zde jiz jako prí- a Valentin 1 i t e r á t, r. 145 4 pak Prokop jmęní a jako oznacení jistého zamęstnání, literát a r. 1458 Jan literát. 11) kterýmz dotcený soused od jiných se lišil V této dobę zajisté jiz také i v jiných a dá se z toho souditi, ze literáti tvorili jiz męstech zpívali v kostelich literáti, ac se tenkrát spolecnost, jistými pravidly se rídicí nám urcitých zpráv a dokladű nedostává, a a na urcité osoby obmezenou. brzy utvorily se po celých Cechách spole- Co se výkladu slova »literát« týce, műze cnosti literácké, pi-ijímajíce a upravujíce se bráti bud doslovnę od »litera« (písmeno) sobę stanovy a pravidla jedny od druhých, a znacilo by tedy osoby, které literu znají jakoz jiz castęjší zmínky a svędectví nám t. j. císti umęj1,16) aneb ve smyslu širším, dokazují. Tak praví Balbin (ve spise Vita kdo liternę cili vędecky vzdęlán jest. ',e Ven. Arnesti str. 133), ze v rukopisech, pak skutecnę mezi literáty byli skoro veskrz které však blíze neoznacuje, cetl zprávu o muzové vędecky vzdęlaní, latiny znali, v obci staré spolecnosti literátű, která se nalezala nejvázenęjší, bohatí a osvícení, o tom se na panstvích rozmberských v Lomnici a ze brzy presvędcíme. pi-íkladem Lomnických i v Jindrichovę Hradci spolecnost literátű zalozena byla, Národní a nábozenské hnutí v Cechách, kterézto Jindrich z Hradce zvláštní privi- vystoupení Husovo a šírení se nauky jeho legia a milosti od papeze vymohl a sice zpűsobily i na poli duchovního zpęvu hnuti okolo r. 1490. O literátech l o tn n i c k ý c li nemalé. Sám Hus slozil nękolik písní, které není nám nic blizšího známo; co se však od lidu prijaty s takovým úchvatem, ze proti literátű v j i n d r. H r a d c i týce, zakládá se nęmu marný byl rozkaz synody roku 1412. zpráva Balbinova na pravdę. V listinę totiz Od té doby nabývala píseń ceská v chrámę dané v pátek po pi-enesení sv. Václava, t. j. vzdy více a více pűdy. Válecný lomoz 6. brezna roku 1489, kterouz Jindrich ze zbraní husitských prehlušil arci na cas ná- Hradce, nejvyšší komorník království Ce- bozný a pravidelný zpęv kostelní, avšak moc ského a Magdalena roz. hrabęnka z Glei- písnę ceské i v této krvavé dobę se osvęd- chenu, manzelka jeho, pri farním chrámu cila: velebné zvuky chorálu »Kdoz jste bozí Matky Bozí v Jindrichovę Hradci »nové bojovníci« casto vzbudily takové nadšení bratrstvo mše ranné Panny 1Vlarie« ustano- v malém hloucku vojska ceského, ze mno- vili a vyzdvihli a jisté artikule jemu vydali, hokrát silnęjší davy neprátelské jemu odo- jmenují se i »literáti« bratry ci cleny tohoto bratrstva, kteríz proto, ze povinni byli v ur- dictae Maioris civitatis Pragensis, Joanne quondatn citých dnech pri mši té zpívati, zároveń i Nicolai de Gyczin, notario publico, Hieronymo Venceslai de Praga, Joanne Friczkonis de Cornaw s knęzími bratry ode všech dalších penę- clerico et Georgio quondam Nicolai de Eudyna, zitých príspęvkű k bratrstvu osvobozeni armigero Pragensis diocesis et aliis pluribus etc. 1°) Tomek, Míst. Prahy, Nové męsto, str. 256 a 264. 11) Písnę husitské vydal Martin Kolár v Památkách 18) Porádek literátű ve Starci na Moravę praví : nKdoz IX., 825. Srovnej Jireckovu Hymnologii str. 3. by koli z tęch, jeni literu znají, do spolecnosti 18) Starí Letopisové r. 1439. literátű prijat býti chtęl atd.« IQ) Lacina, Pamęti kr, m. Slaného, str. 88. | ||||
|