|
| ||||
| ||||
|
— 55 —
a nepochybujeme, ze i jinde sbory literátű týnském jakés nové bratrstvo processí po- se nacházely, o nichz však na ten cas zprávy rádalo ve ctvrtek na den sv. Vincentia a nalézti jsme nemohli. tu ze farár knęz jakub Uher nesl monstranci Abychom pak opęt ku P r a z e se vrátili, s tęlem bozím zacav literátűm »Homo qui- pripomínáme, ze zde záhy jiz více sborű dam fecit« a kazdý z literátű ze nesl svíci literáckých se nalezalo, snad u kazdého voskovou. Processí ta, kteráz kazdý ctvrtek farního kostela jeden, ze se nám však o nich odbývána a pri nichz literáti s voskovými pomęrnę velmi málo zpráv dochovalo. Nej- svícemi vzdy napred kráceli, skoncila se slavnęjší ze všech byl beze vší pochyby r. i 5 i g. Pri moru, který r. 1520 v Praze sbor literátű u hlavního kostela t ý n s k é h o, zuril, zemrel mezi jinými i Tobiáš, písar na který se snad i uvedená zmínka nej- šestipanský, literát tejnský a pochován u sv. starší vztahuje. Mimo to nalézáme o lite- Haštala v síńci. 10) Mezi správci kűru týn- rátech staromęstských nękolik zmínek, ku ského v 16. století jmenuje se Jan Kotva pr. ve »Starých letopisech« pri roce 1439 Plzeńský, za nęhoz zrízen krásný kancionál zprávu, ze po smrti mistra KrišEana, faráre ceský, který se nyní chová u Krízovr,íkű svatomichalského, »uveden jest mistr Petr v Praze. Sbor literátű týnských rozdęlen Mladęnovic skrze mistry a konšely k sv. byl v kűr ceský a latinský; literáti ceští Michalu a zvláštę do domu knęzského, v Týnę prosluli hlavnę provozováním staro- kdezto byli mnozí osadní męšt?ané znamenití ceských Rorátű v adventę, tak ze upomínka a literátové, a potom do kostela.« Tamtéz na to do pozdęjších casű se zachovala. Sbor cteme k r. 1484, ze tttraquistický biskup týnský znamenitým jmęním vlád], jakoz Augustin v nedęli na den sv. Jakuba v ko- ještę pozdęji uvidíme. stele u sv. Jakuba mši slouzil a pod obojí (Pokracování.) podával, pri cemz laikové (bezpochyby 10) Starí letopisové, W. — O nejstarším kancionále literáti staromęstští) píseń »Vęrní krestané literátű v Týnę, kterýz zhotoven byl asi r, tOo, silnę doufejme« hlasem velikým zpívali. Pri bohuzel však se nezachoval, promluveno bude roce 151 z pak poznamenáno, ze v kostele pozdęji. Obecná Jednota Cyrillská. Cechy. Arcidieeése Prazská. Miehle. Minulého roku jsme v devátém císle soriemi, rovnęz ze príloh Cyrillových. Bude se od- .,Cyrilla,, oznámili, ze hodláme pokusiti se, pokud bývati dvakráte poboznost — ráno v Michli, odpo- dovolí okolnosti, o povznešen[ církevní hudby. Slovu ledne na Pankráci jak zde v obyceji jest. svému jsme dostáli v jistém ohledu. Nemáme sice dosud jednoty cyrillské, protoie není zde pűda pro Co jsme az posud konali, cinili jsme ke cti a ni upravena. Pokus se stal, však beze zdaru. A prece chvále Bozí. Netajíme se však tím vedlejšim úmyslem, jsme jiz ve smyslu cyrillské jednoty dvakráte zpívali. jaký pri tom máme, totiz ten, abychom svętu okázali, Patnácte dívek vycvicil s pomocí bozí pisatel tęchto co zműze dobrá vűle a píle i pres mnohé piekáiky. rádkű — 8 sopranű a i altű — od ríjna minulého Dokázali jsme, ze jde to všude kleslou hudbu chrá- roku tak daleko, ze jsme odváiili se na lIod Boií movou zvednouti, jen kdyz opravdu clovęk chce. velikonocní v Michli, a o pouti sv. Pankráce na Pan- Konecnę opomenouti nemohu, abych s Vámi, dűst- kráci vystoupiti verejnę se mší Velehradskou cd lIrušky pane redaktore nesdęlil, jakých zkušeností jsem nabyl. sloienou. "Lpíváno bylo ctyihlasnę, muzských hlasű Bylt jsem cinným pri zakládání jednoty cyrillské na bylo pomęrnę málo. Dívky zpívaly mile, zvláštę vý- ziikovę, a tęšil jsem se jejímu pokroku, jsem i nyní slovnost jejich byla dokonalá a intonace bezvadná. cinným a doufám s bolí pomocí pokracovati na ka- Rodicűm prítomným neocekávané potęšeni tím dítky idém místę k témuz úcelu. Zakusil jsem toho, ze zpűsobily. Litujeme, ze neműieme s dostatek muz- není-li vűdce cili reditel chrámového zpęvu také litur- ských sil získati. Jest zde sice jakýsi zpęvácký spolek gicky vzdęlán, nezná-li totiz predpisű církevních o naší — beseda — zvaný, zpęváci však jistými predsudky bohosluibę, marný a lichý jest všeliký pokus refor- proti latinę jsou zaujati, a pro tu prícinu, pak i spíše macní na poli kostelní hudby. Tak jest jeden chrám jak se mi zdá, pro nevycvicenost nechtí okusiti té jmenován s cyrillskou jednotou, kde tedy se má pro- presné hudby círjccvní. Nyní k Boiímu Tęlu máme jiz vozovati hudba opravdu kostelni, a prece také ted nastudovány zpęvy k oltárűm i s príslušnými respon- slýchati tam casto jest mši Fibichovu, kteráz svými | ||||
|