|
| ||||
| ||||
|
— 66 —
nadšení, vzletnou a mnohdy odváznou, kterou rychlým pohybem, svęzí silou, oplývajících Církev vyjadruje a odívá slova modliteb zivotem. — Nazývá se Introitem, jelikoz svých. druhdy za zpęvu onoho celebrant s druzi- O b ę t mešní jest zárící.n sluncem nou k oltári krácel. Nyní se pocíná, j akmile veškeré bohosluzby katolické. Aby ji co knęz stupní modlitbu zapocal. Introitus má nejslcvostncji okrášlila, vynakládá Církev dosud jako druhdy vlastní zalm Gloria veškeré poklady liturgické. V zádném jiném Patri zakoncený se svou antifonu, kterou officiu není ceremoniale talc bohaté, nejsou opakuje. Jeden, dva nebo ctyri zpęváci ji modlitby tak rozmanité. Nápęvy liturgie pocinají, — jak tolio slavnost svátku cír- obętní jsou nejbohatęjší a nejkrásnęjší, jsou kevního vyzaduje, — sbor pak poltracujc. výkvętem chorálu. Nikde nepovznáší se ná- Zpęváci pęjí první polovinu verše zalmo- pęv k tak velebnému vzletu, k talc nadše- vého, sbor druhou. Rovnęz tak zpívá se nému jásotu, jako zde kolem eucharistického Gloria Patri, nacez Introitus opętnę se pocíná, stolu, na nęmz prostírá se nám pokrm a sborem pak dokonává. obęti. Po theoretickém vysvętlení zpíval pred- Zpęvy mešní jsou dvojího druhu : s t r í- nášející s úcastníky exercicií Introitus na d a v é, jez lze nazvati proprietu zpęvű meš- svátek sv. Vavrince na tento den pripada- ních — Introitus, Graduale, Alleluja, Trac- jící, pri cemz naskytla se niu prílezitost tus, Sequence, Offertorium a Communio — o prednášce chorálu obšírnęji promluviti, a s t á 1 é, které tvorí Cocnmune a k ordi- poukázav na nękteré chyby, které témęr nariu XEssae nálezí, — Kyric, Gloria, obecnę se vyskytují. I'rvýuc pozadavkem Credo, Sanctus a Aguus. I'roprium zpęvic pękného prednesu chorálního jest správná mešních jest tím vlastním, bohatým pokla- deklamace testu latinského, jak toho duch dem melodie církevní a nazvíce prastarého jazyka vyzaduje a to tak, aby jednak sla- pűvodu. Nejnovęjším bádáním vyšlo na jevo, biky prízvucné prílišnę se nevyrázely, jak ze Graduale, Sanctus a Communio odvozují reditelé jazyka latinského neznalí snadno se ze spolecné liturgie, kterou jiz apoštolé cinívají, címz vinitý proud a krása reci ne- Církvi zűstavili. Nejpozdęjšími cástkami jsou všední ujmy trpí, jednak aby slabiky lcrátl.é Credo a Aguus. Pűvodem udává ~e i vý- prílišnę se nezkracovaly, jelikoz chorál jest znam a dűlezitost zpęvű. Co z pradoby ki•e- pathetickou deklamací, která nesnáší se s vý- stanslcé pochází, jest patrnę nutnęjším v sou- recností, jaké pri obycejném rychlém mlu- stavę liturgické a vyzaduje vętší męrou vení uzíváme. Druhým pozadavkem jest ze- úcty naší. vrubné studium melodie. Pripadá-li na nę- Prvým zpęvem, který zaznívá pri nej- které slabiky vętší nebo menší skupina svętęjší obęti jest not, dluzno tvary jejich pilnę rozebírati, aby Introitus. Kdyz král se blízí, panoš krá- se ukázalo, kterak se zpívati mají. Hlavním lovský hlasitę oznamuje príchod jeho. Vo- pravidlem jest opatrné a neuprílišnęné se- láním posla královského jest Introitus. Iu- s t e j i o v á n í not, nedbajíc toho, jsou-li troitus svolává poddané krále nebeského v knize Gradualu vyznaceny za dlouhé, k slavnému uvítání; jest zivým vyzváním krátké ci polokrátké. Zde treba studovati k posvátné bohosluzbę. Pred pocetím dra- podstatu nápęvu, který se prednáší, tak aby m,,tu bohatá ouvertura pripravuje úcastníky znęl `Hladce a plynnę. Zpűsob tento slovy na nastávající dęjství. Svętodęjné, spáso- pouliými nesnadno se vysvętluje. Stálým plodné drama má jiz zapocíti. Introitus jest predzpcvováním snadnę se pochopuje, coz váznou, divotvárnou, lcrasnobarcvnou ouver- prednášející s úcastníky tak dlouho cvicil, turou, která leskem a vzletem vęští veleb- dokud Introitus zcela správnę se neprednášel. nost príštích tajemství. Vyznacuje se tudy (Pukracuvání.) Má-li chorregent obeznámit se s liturgickými zákony? Kolikerá hudba rozeznává se v liturgii? Pieduášel pri exerciciích cyrillských Josef PuCltta. O šetrení liturgických zákonű napsal m e n t, d a s e r s t e G e b o t f ii r die Re- Ignác Mitterer, chorregent kathedrály form der Kirchenmusik und iiber- v Brixenu, tato slova: »B e a c h t u n g 1 i- haupt fűr die Gestaltung des Gottesdienstes. t u r g i s c h e r G e s e t z e i s t d a s h u n d a- L_isst die ;\Iusik von der Liturgie ab, s | ||||
|