|
| ||||
| ||||
|
— 67 —
wird sie bald zur Schale ohne fruchttreiben- jde zas starými kolejemi.« Výsledek tako- den Kern, eine vom Weinstock getrennte vého premítání nejednou, tuším, bývá: »Zű; Rebe. Nur im engen Ansclilusse an die stanu pi-i tom, co jsem posud provozoval Liturgie, oder besser gesagt, nur aus ihr nęco nového zavádęt povinna se nevidím.« geboren hat sie Lebenskraft und kana er- Na bíledni jest, ze musí nejprve vy- bliihen, um die heilige O p f e r f e i e r z u stoupit autorita vázností a mocí nálezitou sclimúcken und den heiligen Duft der opatrená, jez by rozhodnę všemu ko- E r b a u u n g zu verbreiten.« (Die wichtig- lísání konec uc i n i la, stanovíc úsudkem sten kirchl. Vorschriften fűr kathol. Kirchen- nezvratným a neodvolatelným, ze reformy nntsik pag. 102.) jest treba, ze se s ní pocíti má. Tou auto- »Litu r g i e nennt der genauere kirch- ritou jest liturgie a její zákony. liche Sprachgebrauch nur den Komplex von b) S reformou zapocíti se má. Gebeten und Handlungen, unter welchen in Kter- chorregent k tomuto úsudku dospęl, der katholischen Kirche d a s e u c h a r i s t i- nalézá se pred branami reformy sice, sclie Opfer gefeiert wird.« (Kraus, ale brány jsou mu posud zavreny. Co dęlat, Real encyklopaedie pag. 309.) jak si pocínat, aby brány reformy se ote- Setrení liturgických predpisű nazývá se vrely, aby to, co se zavede, bylo o p r a v o u tu základem a prvním zákonem pro s k u t e c n o u? Po odbytí otázky, zdaz by reformu hudby kostelní, z cehoz na jevo se męlo co stát, nastává otázka, co bY se jde, ze bez znalosti liturgických męlo díti. Jak se konecnę rozhodne tato otázka ? narízení nelze reformu arci rádnę Snad vla.,tním do.nyslem, osobním vkusem ? zacíti. Byt pak se jiz refoi•tn-)vati pocalo, Kdesi naucili se zpívat píseń »O sanctis - neudrzí se reforma bez zivého spojení s li- sima« a byli v tom domnęní, to ze jiz turgií, nýbrz za krátký cas zanikne, uschne műze se nazvat reformou. Jinde by chor- jako ratolest odríznutá od vinného kmene. regent vymítil Kemptera, Fűllrera, Ho; "tka, Takové jest presvędcení spisovatele, jenz Hahna, Skroupa i Fibicha a zavedl by Bro- se osvędcil jako dobrý skladatel a téi siga, Mozart:I, Cherubiniho, snad i Liszta. s praktickou stránkou se obezná- Jest to jiz reformou? Kdo jest oprávnęn, mil maje ríditi clior dómu v Reznę, nyní aby jako poslední instance rozhodl, co by pak v Brixenu. Téhoz presvędcení z k u š e- męlo slouti reformou? ností jakoz i vlastním premýšle- Yoslední,nejvyšší, neodvolatelnou instancí ním nabyli i jiní a műze nab,~ti kazdý, jest i v této prícinę liturgie a její zákony. a) Krátkou úvahou dá se zjistit, ze bez e) Nálezitá ítvaha zákonű liturgických znalosti a šetrení zákonű n e l z e reformu poskytuje také odpovęd na otázku: ani nálezitę pocíti, nerku-li dokonale Proc ? Proc se má upustit od dosavadní provésti. praktiky, proc se má zavádęti cosi novélio, Pomysleme si chorregenta, jenz na oby- proc se má zpívat toto a ne ono? cejné nedęle provozoval na pr. »Kurze Kterou mocí však rozhoduje liturgie o Landmessen« od Kemptera nebo od Fiih- tęchto otázkách všech? Mocí práva rera, na svátky pak snad Horáka, Ilahna, vlastnického; touz mocí, kterou pán domu Škroupa a nejnovęji Fibicha. Zaslechne-li definitivnę stanoví, co se v domę jelio má vedle toho o novém smęru a hnutí, jenz se dít aneb smí díti. reformou nazývá, sotva hned vzdá se po- Chrámynašejsou domy bohosluzby, savadní praktiky, aby prilnul k reformę domy liturgie; liturgie tedy jako paní ci zcela. Má-li k tomu i vűli ponękud, prece majitelka rozloduje neodvolatelnę, co se bude aspoti po ncjalcý cas premítat a v mysli v jejím domę smí dít aneb má díti. s sebou hovoi•it: »flám ci nemám? I v Praze Snad ale liturgie cást práva vlastnického samé nejsou páni v tom sjednoceni: jednou v kostele postoupila hudbę, kterou n e- cestou jdou jedni, druzí zase druhou. Není z'bytnę potrebuje, bez níz obej íti to snad pouhý vrtocli ci osobní spor s e n e m ű z e? Snad by hudba o své uj mé mezi muzikanty? Tak o celé vęci nękdy bez šetrení liturgie v clu•ámę leccos usta- se soudí i hlasitę mhrví. Lidé ríkají: Muzi- noviti mohla, jsouc jaksi s p o l u m a j i t e 1- kanti prý se musí vzdy s sebou hádat *) ; k o u chrámu ? snad i nová reforma jest jen muzikantská Na to dím: »Nikdy se nevzdala liturgie hádka, ]sterá casem prestane a všecko pű- ani cástky sebe menší práva vlastnického v kostele.« Celé dęjiny i zákonodárství cír- »Denique hae picturae (notarum) i u c a n t o rum kevní zretelnę dosvędcují, ze hudba po- n u u c sunt arbitrio, quo vix aliud hominum ge- nus est m o r o s i u s.. «;Iareani llodecach, pag. 9. kládána za vzácnou pomocnici pr Cf. ibid, pag. 178.) Svéhlavost, vrtochy, vrtkavost. bohosluzbę a za milého hosta v chrá | ||||
|