|
| ||||
| ||||
|
— 68 —
mu Pánę, nikdy ale ne za majitelku. Hosti Stredem naší bohosluzby jest mše sv. tomu, nešetril-li zákona pohostinství, ráznę a v této zas lzonselcrace zpűsob chleba a opíraly se kazdou dobou církevní zákony, vína. Nikdo z nás nebude, tuším, tvrditi, nálezité mu vykazujíce meze, ano nękdy ze by se mše sv. beze zpęvu a hudby ko- i vyloucením vyhrozujíce. (Snęm Trident- nati nemohla, nebo ze by konsel;race pri ský.) — mši khé. vné, zpívané víc obsahovala nez pri Ze hudba jest liturgii nyní potrebnou, ne- mši Hlavní díl liturgie műze tedy od- upírám. Vizme jen, jakou męrou dá se bývati se beze zpęvu i hudby. potreba ona dokázati? Zodpovídejme nękolik Však prece liturgie hudbu do chrámu otázek. prijala! Prijala ovšem z dűvodű vázných Snad liturgie bez hudby naprosto ob- a rozumných, ale j en tak, a b y s e to s h o- státi by nemohla, musela by snad prestati? dovalo s úkolem bohosluzby. lilco- Nikoli. Tou męrou liturgie hudby nepo- lem bohosluzby jest n e j p r v p o c t a b o z í trebuje, jakoby bez ní musela zahynouti. a pak vzdęláni vęrících. Jak by męl Bűh býti liturgie mešní co do hlavních cástek ctęn zpűsobem nálezitým, műze rozhodnouti existovala jiz v dobách apoštolských. *) jedinę liturgie svými zákony; jí rovnęz prí- Coz pak hudba? Zpűsoby hudby nyni sluší, aby ustanovila, jak by se męl lid ve- v chrámech uzívané pocházejí všecky ve- rejnou bohosluzbou vzdęlávati. smęs z pozdęjších století. Beze zpęvu více- Na jevu jest, ze v chrámu zpęv a hlasného, bez polyphonie obešla se liturgie hudba zcela podrízeny jsou litur- po více nez tisíc let, protoze az do 12, neb g i i a mohou pred soudem dęj i n i r o z- 13. století polyphonie (Discantus, Triplum umu tehdy jen obstáti, jestlize venkoncem etc.) vűbec nebylo. (Riemann, Lexikon s. v. spravují se predpisy liturgickými. Hudba Kirchenmusik * *). chrámová liturgie si nevšímající a proti li- Po mnohá století odbývala se bohosluzba turgii se vzpírající jest v chrámu nestvűrou, beze zvuku varhan, jichz as od sto- nemá pravého zivota v sobę, jest urázením letí Io. teprve pocalo se uzívat (ac známy Boha, pohoršením vęrícího lidu. byly mnohem dríve) pri bohosluzbę (Rie- Tak i reforma bez liturgie není pra- mann, Lexikon s. v., Kraus, Real-Encyklo- zádnou reformou, jest planým ovocem na p~die s. v. Orgel). kmeni odumírajícím. Snad konecnę aspoti bez chorálu by Jaleou hudbu chce míti liturgie v chrámę ? liturgie zaniknouti musila? Pravdou jest, ze Kde projevila svou vűli, kde lze se jiz od nejstarších dob nękteré toho docíst i? cástky se zpívaly; ale jak? Jistę ne Podrobná narízení ulozila liturgie zcela tak, jak nyní se zpívá chorál. Podoba ve svých knihách, jakými jsou Directorium chorálu, který zde zpíváme, dána konecnę chori, Graduál, Antifonár; Nlissál, Rituál, teprve ku konci 16. a na pocátku 17, stol, Pontifikál. skrze Guidettiho (Directorium chori), skrze Obecné pak zákony o chrámové Medicejské a Liechtensteinslcé vydání Gra- hudbę vűbec slozeny jsou v dekretecli kon- duálu a Antiphonáre. ** *) Tuto n y n ę j š í p o- gregace sv. obradű, zvláštę pak v knize, d o b u chorálu urcila si liturgie skrze sv. jíz dán název »`Gaeremoniale `cpiscop.~)rum«. stolici v Rímę. (Rehor XIII. Pavel V.) Ty knihy knęz i chorregent musí stále jisté tedy obešla se liturgie po mnohá století v rukou míti, je procítat, o jednotlivostech bez chrámové hudby všech druhű, castęji meditovat. *) »Vos exemplaria graeca jakých se nyní v chrámu uzívá. diurna versate manu, versate nocturna.« Nezdá se proto, ze by bez hudby nyní mu- Spojí-li se s vędomostmi liturgickými sela úpinę zaniknouti, Tolilz na rozum dostatecné vędomosti hudební a pra- dává úvaha dęjepisná, coz se i jinak do- ktická rozšafnost, nelze pochybovati, tvrditi dá. ze pravým zpűsobem reforma se zacne, zdárnę provede, pevnę a trvanlivę se za- *) Kraus, Realencyklopaedie s, v. Liturgie (pag. 3o9 kotví. zweite Spalte). **) Organum HukLaldovo v to, století. Hukbald ze- *) Pékné meditace obsahuje malá kniha, jei vyšla miel asi r. 932. r, x883 v Rezné: »Gereimtes und Ungereimtcs. Praeludien und Kadenzen aus dem Nachlasse "**) Giovanelli veranstalte auf Befehl Papst Pauls V. des Organisten Erwin Stillbach. llerausgegeben eiue neue revidirte Ausgabe des Graduale 1614-15, vou Karl M. Samberger. Kéz by stala se knízka 2 I3áude). Riemann, Lexikon pag. 315. Siv. ta podnętem nękterému vzdęlanému chorregentovi Haberl, Magister choralis edit. VI, pag. 63 (S, 19). nebo varhaníkovi u nás, aby po case tiskem vy- Jak vypadal chorál pied Guiclonem Aretinským, dal meditace o rpęva chr! »)vém stejným duchem aneb konecnę pred sv, Rehorem 2 ozivené. | ||||
|