Vznik a dějiny sborů literátův
Ročník: 1886; strana: 70,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
— 70 —





1.



Vznik a dęjiny sborű literátűv



az do nejvętšího rozšírení jich v XVI. a na pocátku XVII.



vęku.

(Z Památníku Prazského Hlaholu.) — Sepsal Ferdinand Tadra



(Pokracování,)



Jiný odkaz literátűm v Mladé Boleslavi prosince r. 1516.22) Mimo to nalézáme kűry

ucinila Dorota »po ctiliodném knęzi Ada- literátű i v následujících męstech morav-

movi Bilským, nękdy farári Loukovec- ských: v Budęjovicích Mor., Bystrici, Ilulínę,

kým, zűstalá vdova; odkázala kšaftem temnici, Jimramovę, Krízanovę, v Letovicích,

umrcvši v 1. 1618 dűm svűj v Starém mę- ve Velikém a Valašském Meziríci, v Novém

stę postavený za kostelem k záduší kűru Męstę, Prostęjovę, Stráznici, Starci a Brt-

literácl;ého se všemi svršky a nábytky.« nici, v Zlínę, `Ldáre a j.23)

Menších odkazű a darű zaznamenáno mnoho. Takto dosáhly spolecnosti literátű kon-

Jiný znacný odkaz, který zasluhuje pozna- cem století šestnáctého a zacátkem sedm-

menán býti, ucinęn literátűm Prazským roku náctého svého nejvętšího roz-íi-ení a vyvi-

1611 od Anny Fuglové (Voglové), vdovy nutí. Neblahá doba války tricítileté podtala

po nękdy Martinovi Fuglovi męštęnínu Sta- však jako vűbec veškerému zití národnímu

rého męsta Prazského. Táz pripsala na talz i spolecnostem literáckým hlavní jich

domę svém, »receném u Vilímkű, proti koreny. O tom však pozdęji; nyní chceme

rathouzu vedle krchova a kostela sv. Michala« promluviti o vnitrním zrízení sborű literá-

lezícím, který jest Martinovi ;mertošovi c icých.

v Ryzentalu a Veronice manzelce jeho pro- II.

dala, 7000 kop míš. »pánűm starším lite-

rátűm, nynęjším i budoucím, k ruce všeho Úcel a zpűsob zrízení sborű lite-

bratrstva literáckého kostelűv a osad: Matky ráekýeh, jich stanovy.



bozí pred Týnem, sv. Michala, sv. Mikuláše, Ac nám není urcitę známo — jakoz

sv. Havla, sv. Martina, sv. Jiljí a kaple Be- jsme jiz dríve byli pravili — jaký úcel męla

tlemské v tomto Starém męstę Prazském, prvotní spolecnost literáte, která se nám jiz

].teríz by ceským jazykem chval bozských roku 1319 pode j menem »cives litterati«

zpęvy pri ranních sluzbách bozích vykoná- objevuje, jest prece ne-li jisté aspoń velice

vali a jich pilní byli,« a to tak, aby jim pravdępodobné, ze jiz pűvodnę mohla míti

]cazdorocnc 350 kop az do vypinęní tęch a bezpochyby męla — vedle jiného snad

7000 kop míš. dáváno bylo, kazdému sboru — i úcel ten, který potom spolecnosti li-

po So kopách rocnę. Purkmistr a radní teratű výhradnę męly, totiz súcastnęní

męli nad zachováváním odkazu tohoto ruku se urcitých obradű církevních a pęstování

ochrannou drzeti .20) Podobných znacných zpęvu církevního pri nich. Souditi lze tak

odkazű dostalo se také literátűm Slanským2 1) z pravidel jiných spolecností dávné doby

a zajisté i všem jiným, takze vűbec jmęním té, ano lezí to v povaze vęku tehdejšího,

znacným vládli, jehoz k úcelűm svým uzívali. ze ti, kdoz ve školách vedle literního vzdę-

Podle príkladu Cech pocaly se jiz záhy lání a znalosti zpęvu a hudby nabyli, ne-

spolecnosti literátű šíriti i na Moravę a — mohli toho snésti, aby v kostelích, kdykoli

jak vęnování zpęvníku Mitisova ukazuje — tam prítomni byli — a bylo to velmi casto

téz na Slovensku a v Polsku. Jmenovitę na — zpęvu se nesúcastnili, tím ménę aby

Moravę brzy nacházíme jiz sbory literácké zpęv špatný poslouchati męli. Navštęvování

stanovami podobnými jako v Cechách se kostelű k urcitým bohosluzbí m bylo však

i-ídící. Nejstarší nám známý jest literácký clenűm veškerých spolecností ci bratrstev

sbor v Trebíci, jemuz p. Jan z Pernštejna tehdejších stanovami prímo narízeno a jest

a na Tovacovę stanovy potvrdil dne 23- tedy prirozeno, ze bratrstva s výhradným

úcelem pęstování zpęvu církevního záhy jiz

l') Odkaz tento obnoven a v knihy męstské vepsán vznikla, jakoz tomu nasvędcuje i okolnost

4, února 1619 za purkmistra Jana Kirchmeiera

z Reichvic. Arch, męstský v Praze 1177/1. Dűm 22) Otištęny jsou u Chlmneckého, Regesten i. 108.

recený ,u Vilimkű« byl r, 1634 konfiskován a 0 moravských literátech psáno více pojednáni od

pozdęjiprodán, viz`Peška, Památky 1873 str, 937; Volného, Fejfalíka, d' P lverla a jiné, hlavnę ve

Bílek, Konfisk, str, 984• rSchriften der m3hr. Űesellschaft Xií, a j.« a

21) Lacina str, 89, 90. v Casopise Mat. Mor, VI., 119.

  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ