|
| ||||
| ||||
|
_ 71
ta, ze slovo »literát« tak záhy a po celých kdez za dohlídky nękterého ze starších, Cechách znamenalo tolik co zpęvák kostelní. l,'terý k tomu urcen byl, od sluhy neb nę- Ponęvadz veškerá spolecnosti a bratrstva kterého z mladších literátűv knihy zpęvní starší této doby męly jiz záhy své stanovy vylozeny byly. K zacínání zpęvu urcen byl cili pravidla, jimiz se rídily, stalo se tak »kantor« neb i více jich strídavę, kterí vedle zajisté záhy i u literátű. Jakoz pak v stredo- starších kazdorocnę voleni byli a — jakz vęku všeliké zrízení spolecenské męlo na nękteré artikule praví — »hlasu hrmotnęj- sobę zpűsob cechovní, byli i spolecnosti šího« býti męli. Kantor literácký nebyl sice literátű tímtéz spűsobem cechovním zrízeny vzdycky zároveű i kantorem školním, casto a stanovy ci rády jejich podobaly se úpinę se však kantor školní k úradu tomu od li- stanovám, jaké pri jinýcli bratrstvech umę- terátű povolával, však to musil být ale leckých a remeslnických toho casu spatru- dobrý znalec zpęvu a hudby. Povinností jeme. Veškeré spolecnosti literátű męly jeho bylo zpęv v kostele spravovati: »on úcel tentýz — zvelebování sluzeb bozích má kazdý verš sám zacíti a nezacínati prv zpęvy náboznými — a proto byly také i sta- nezli zvuk po predešlém verši potttichtle a novy všech spolecností tęch co do podstaty dokud on následujícího verše první silaby stejuy a rűznily se jen v nękterých ménę nezacne, zádný jiný, lec by mu od nęho se dűlezitých vęcech, dle toho na pr. byl-li porucilo, nemá zacínati; a jakz kantor pocne, sbor v męstę neb místę katolickém neb hned všicicni s ním hlas vydati znají, v zpí- utraeluistickém, byl-li latinský neb ceský a vání na takt, jakz se ríká, a na hlas kan- pod. Casto se stávalo, zc pri zakládání no- tora pozor míti mají a on na lid obecní, výcli sborű literáckých tyto vypűjcovaly aby se netrhali, jedni dríve druzí pozdęji sobę artikule a porádky od nękterého star- jdouce 2}). Pri zpívání mají literáti nálezitý, šího sboru v sousedním męstę stávajícího pobozný a vázný spűsob, starší i mladší a sestavovaly dle nich pravidla k své po- zachovávati, myslí prítomnou, netoliko ústy trebę, ktcréz potom bud radę męstské neb ale i srdcem zpívati, z melodie obycejné vrchnosti své k schválení predkládaly. V ca- se nevytrhovati ; j menovitc zpíváno býti má sícli pozdęjších vymohli sobę nękterí sbo- jazykem ceským pro vzdęlání, aby i lid rové potvrzení svých porádkű pri samé Mi- obycejný se ucil a spolu zpíval.« Kde sbor losti královské (na pr. Budęjovictí r. 1615), literátű rozdęlen byl na latinský a ceský, ano nękterí dosáhli zvláštních milostí i od męla kazdá cást svého zvláštního kantora ; samých papezű. kantor sboru latinského musil ovšem vyznati Clenové sború literáckých męli povinnost se dobre i v latinę, »aby snad skrze ne- pricházeti pravidelnę a vcas, kdy znamení znalost neb prenáhlení nęjaké, neb jiným z\ onem poprvé dáno bylo, do kostela ke spűsobem sbor v posmęch neprišel.« sluzbám bozím a usaditi se na místę kazdému (Pukracuvání.) vykázaném bud na kruchtę kostelní, nebo z') Artikule sbor lit, v Starci ve Schiiften der na kruchtę literácké, nękde pred oltárem, máhr. Ges, XII. 5- Obecná Jednota Cyrillská. Cechy. Diecése Králové Hradecká, HOfÍCe• yrillakuu feduolou se męsto naše bohu- S k u h e r s k ý: ,lrotctta«, »Missa ad unam vu- zel ještę honositi neműze; duufejmez ale, ze se prání cém«, »Missa ad duas voces et orch.« naše o její zavedení v Urzku uskutecni. Vti i t t : »Missa in hon, S. Augustini«, »-Nlissa Zdejší sbor clurámový cítá: 5 sopránu, 6 altű, in lton. Sctae, Luciae s orchestrem«, »Missa in hon. 2—3 tenory, 5 Uassu a dostatek dobrých instrumen- 5. Francisci Xaverii«, »Te lleum« do C-moll s orche- talistű. strem a rűzné skladby jiné. Pűda pro presnou hudbu chrámovou jest dosta- tecnę pripravena, iieb provozují se skladby, skorem S t e h 1 e: »Missa Salve P.egina«, »Missa in hon. po dva roky jiz, od cynikajícich mistrű, jako: Sku- B, V. M. cle Lourdes« a vicero jíných motett. lierský, \Vitt, Stehle, Greith, Krízkovský, Nešvera, G r e i t h: »Missa solemnis« et »Missa in hon. Metteuleiter a t, d. Seti. Joseph"«. Jmenovitę to byly následující skladby: K r í 1 k o v s k ý. »Te I)euma a »1Zequiem«. | ||||
|