|
| ||||
| ||||
|
— 76 —
skutecnę nacházíme príklady, ze literátűm ných slavnostech a svátcích od církve sv. nedbalým i prísná narízení ucinęna jsou; narízených zachovávati chtęli«. Clánek první tak na pr. napomenuti roku 15 81 literáti stanovil, ze literáti mají, kdyz se poprvé v Slaném od purkmistra, aby se casnę a zvoní, do kostela se odebrati, tu kdez se pilnę do církve scházeli; a brzy na to zvonilo, pod pokutou, o niz se snesli; clánek r. 1584 povoláni byli do rady a tu jim druhý, ze mají miti knihu, statuta, kdez mají prednę stízeno, ze do kostela jak k ce- býti zapsáni; tretí, ze mají voliti dva starší skému tak latinskému kűru nechodí a cti a cili predchűdce, ti mají literáty dle potreby chvály bozí nevyhledávají, potom jim do- svolávati, urcitę pak kazdorocnę o suchých statecné napomenutí se stalo, aby se dnech k rádnému shromázdęní, na cem se dálej i toho nedopouštęli 2v). V Praze podána tu snesou, má do knihy zapsáno býti a byla roku i5 90 stíznost na pány radní platnost míti, lec by to vrchnost zavrlila; a literáty, ze "jindy kazdého týhodne ve ctvrtý clánek pak stanovil, ze má kazdá ctvrtek na procesí Bozího Tęla s velikou osoba 1 groš ceský o suchých dnech po- svící chodívali, ale nyní nejdou nez dvę loziti na potreby literátű. Podle rádu tohoto báby napolo umrlé a z literátűv a pánűv sestavili sobę literáté Netolictí pravidla radních nikdo se neukáze«. Dekretem císar- v 17 cláncích, která mají název »Statuta ským bylo narízeno, ze pri starém zvyku pánű literátűv męsta Netolic podle privi- zűstati má. Z Nymburka zase podána r, 15 89 legium jejich sformovaná« 30). stíznost, ze literáti na sv. Stępána nechtęli Dále jsou pravidla »bratrstva literátű dękanovi zpívati »Sanctus«, nýbrz písnicku ceských v Chlumci nad Cidlinou(c ze dne »po sedlsku« : »Pán Jezíš k lidu vęrnému 2. srpna 1557, kteráz proto, ze patrí k nej - inaj e se bráti,,; na nešpory zádný z literátű starším ces cým, doslovnę podáváme : ze neprišel a ze nocnę téhoz dne nęjakého clovęka nastrojili, aby dękana strašil; na Pravidla bratrstva literátűv v Chlumci nad den mladátek, jak bylo po kázaní, ze všickni Cidlinou. literáti z kostela vyšli, tak ze dękan tichou (Listina na pergamenę z r. 1557, 2. srpna, v c, k, mši sv. slouziti musil 28). universitní knihovnę Prazské.) Obycejnę mívali sborové literáct také Ve jmeuo svaté a nerozdílné Trojice Amen. Po- nęjakého svatého nebo nęjakou svętici za nęvadz Pán Kristus, spasitel náš, tomu uci a nás na- svého p a t r o n a a v chrámích oltáre tęmto pomíná, abychom prede všemi vęcmi království ne- zasvęcené, pri nichz ve výrocní dny a pri beského vyhledávali, zaslibujíc nám všecky vęci ny- nęjší, budoucí a vęcné dáti z milosti své svaté, kte- jiných prílezitostech své sluzby bozí odbý- rouz nám vzdycky rácí ze své štędrosti ukazovati : vali. Nejcastęji bývaly tęmito patronkami Protoz my bratrí a litterati Ceští a obyvatelé v męstę sv. Katerina nebo sv. Cecilie, nękde sv. Chlumci jsouc od správce svého duchovního k té poboznosti mnohou jeho zádostí napomenuti, abychom ItIartin, sv. Barbora a jiní svatí a svętice. pilui chval Buozských byli a modliteb svatých, zna- Pocátkem 16. století męly zajisté všecky jíce a vędouce tu vęc nejlepší býti, k tomu jsme se stávající spolecnosti literátű své stanovy. jednostejnę svolili a pristoupili a na tom se snesli vűli svou celou davši dobrovolnę, abychom se všickni První nám známé (vyjímáme-li pravidla bra- drzíce bratrství scházeli clo kostela (a z toho bratrství trstva Jindriclio-Hradeckého z r. 1488, která iáduého potomnę nepropouštęli, lec by co proti své se výhradnę na literáty nevztahovala) jsou dobré povęsti udęlal) predkem a nejprvé hned ráno stanovy dotceného jiz sboru literáckého po odzvonęní klekání kaidou nedęli, v svátky vejrocuí a apoštolské i v jiné slavnosti zpievati Otcenáš a ji- v Trebíci na Moravę z r. i 516 20). Stanovy ných písní do sjití na maturu litteratuov latinských, z męst ceských nacházíme teprve o nęco téz na kázaní kazdá zpievat písni po ctení, epištole, pozdęji, ac nepochybujeme, ze se i v ce- kázaní i po pozdvihování, a to jeden kazdý z nás chách dávnęjší zbytky takových pravidel bratrí beze vší vejmluvy drzíce dobrý rád. A kdoi by najdou, neb ze všech skoro, které známe, pak koliv zanedbal a neprišel a Otcenáš zmeškal, pe- níz malý pokuty aby dal a pakli by písnę po Otcenáši vysvítá, ze na základę starších podobných zmeškal, tehdy vší pokuty aby Uílej peníz dal. Téz stanov jsou zdęlány. Jmenujeme tu stanovy na kázaních kterých kolivęc pri zpieváuí téz i po ká- sboru literáckého v N e t o 1 i c í c h. Listem zaních ktoz by nebyl, téi malý peníz pokuty aby dal. daným v Krumlovę Ceském v pátek u vi- Zase pak ktoz by prjíti nemohl bud pro jakoukoliv pri- cinu, ten aby se opovędęl staršímu z bratrí, tehdy ten má gilií sv. Bartolomęje apoštola 1. 15 5 5 potvrdil prázen býti pokuty. Tu pak pokutu aby jeden z nich, Vilém z Rozmberka literátűm Netolickým kterého by mezi sebou vyvalili, vybíral a z ní bratrím »rád, kterýz by mezi sebou pri sluzbách starším pocet cinil. Nac by pak ta pokuta obrácena buozích v kazdý den Pánę nedęlský a o ji- býti męla, to pri vűli jich všech bu(T. Co se pak voleni starších bratrí dotejce anebo Lacina, Pamęti m Sl., gi. zmęnęní jich ouraduov, toto snešcní naše jest, aby ~d) Borový, Martin Medek, str. $4, ao) pamętní zápisky literátű Netolických, nyní 29l Otištęné u Chlumeckého, Reg. I majetek privátní. | ||||
|