|
| ||||
| ||||
|
82
veškerá umęní, následkem toho i vše, co Muz osvícený všemi dary Ducha pravdy na poli hudebním vznešeného vyrostlo, po- bére na se úkol veliký, povinnost rozsáhlou: chází odtud. Zpęv byl od pradávna p o d- aby po zpűsobu hudebního knęze rádu el- statnoucástkou krestansko-katoli- chisedechova pripravil Hospodinu zpęvné c k é liturgie, zpęv se s významnými a dary 1: nejsvętęjší obęti. Slyšeli jsme jedno posvátnými výkony liturgickými spojil a ve- z nejvýtecnęjších dęl Yalestrinových a po- škeré další vymozenosti hudební vytryskly znali jsme, zc zapęl Hospodinu píseń novou. nadšením zušlechtęného srdce zbozného. Lá- On i jelio vrstevníci pojali zboznę ideu, ska Bozí nálezela národűm všem, její oheń šetríce význam a celistvost slova liturgi- svítiti męl po všech koncinách zemę. Cír- ckého, odtud vztah jejicli skladeb k vý- kev, vęrna jsouc tomuto prikázání, snazila znamným výkonűm krestansko-katolické li- se zachovati jednotu, t. j. duševní spojení: turgie. Chorál uveden ve skvęlém rouše do jedno slovo, jeden souzvuk, kterému vše- chrámu, slovo liturgické nabývá opęt drí- chna dítka Pánę srdcem dobrým poroz- vęjší váznosti, sloh homofouní, který se umęti se snazila. Liturgie jest harmonie v improperiích Palestrinových jeví, uznán za k onomu zpęvu Rehorovu, oba cinitelé se ménę schopný ke spracování dlouhých lc sobę pojí tak úzce, ze lidské srdce, které vęt jako »Gloria« a »Credo«; ona ušlechtilá v toto jasné roucho se odęlo, k Hospodinu polyfonie, kterou Palestrina zde podal, do- zvolalo: »Ty Sám jsi Pán, Ty Sám kazuje, jak duchapiným zpűsobem dovedl Svatý, Sám Nejvyšší, Hossana! Je- prizpűsobiti kontrapunkt k pozadavkűm sprá- diným slovem i zvukem nezmęnęným, vné hudby posvátné. zrozeným vnuknutím Bozím v srdcích muzű Známo z dęjin, jak umęní to krátce zbozných, slovem i zvukem, jez byly záko- pred touto událostí závratné výše dostou- nem rovnęz tal: dűlezitým a velikým jako pilo: plýtváno umęním kontrapunktickým, »desatero príkázání Bozích«, dané lidu zapomenuto ostatních rovnęz dűlezitých israelskému, kdyz klesal tehdá v duševní vęcí, jako textu a jeho významu. D~jcpisci bídu na poušti osamocené. Nadšení vytvo- vypravují, jak pred touto reformátorskou rilo dále nové vymozenosti na poli hudby cinností Palestriny svętské melodie do meš- posvátné, dobou novou rovnęz vysoce cennou ních skladeb co Cantus firmus vkládány a pro výkvęt umęní hudebního. Pravil jsem »durch polternde Contrapuncte und pras- nadšení, a ne jinak! IIlasy lidstva pozvedly sclnde Fugen« spracovány byly. se ke chvále Hospodina, jeden chtęl pred- Jistý kardinál prirovnává, zpęv kapely stihnouti druhý a vyvinoval svűj nápęv, jak papeze Mikoláše V. lcu kvicení a hi-motu, by1 ze símc v úrodnou pűdu zasetého vy- jenz vznikne, »dáme-li nękolik prasátek do pucel, jelikoz ale všecky tyto hlasy ku pytle« a dokládá: »ale ani jedinou správnou jedné výši spęly, ku jedné Velebnosti srdce slabiku neslyším.« svá obracely, jeden cíl sledovaly, utvorila Kothe vypravuje o jistém vlašském spi- se ona posvátná harmonie všech hlasű, kte- sovateli, který r. I S49 tato slova napsal : rou my prostę nazýváme: umęlecké spojení »Sie setzcn ihr ganzes Gliick und ihr Vcr- vícero melodicky vyvinutých hlasű ci kontra- dienst dareiu, dass in demselben _'~,ugen- punkt. blicke, wo der eine Sanctus singt, der an- Jaké výše tento ve škole nizozemské dere Sabaoth singe, und dieser Wirrwarr dostupuje, jest známo z dęjin. Kazdý svou ist dann von einigem Geheul, einigem Ge- vlastní hrivnou prispíval a tak jako ze briill und Knurren begleitet, welches eher zbozného nadšení povstalé protahování sla- dem Geschrei der Katzen im Januar gleicht bik na dlouhé, bohatę ozdobené nápęvy als den duftenden Blumen des RIaimonats.« chorálu rehorského dęlo se i zde u vętší V Cechách nebylo kontrapunktem nikdy míre, tak ze konecnę jiz i slovo ke zpęvu umęlkováno, co by ale rekl tento spisovatel urcené zaniká a melodie riiznobarevná a naší skotacivé figurálce, která ještę dnes na nad míru bohatá se tvorí a jinam prechází. mnohých kruchtách straší svými sesvętace- Jediný posvęcený pęvec dobra, který u vęci nými melodiemi a tanecními rythmy. té pravou míru zachovává a v krajinách Nutno dopiniti, ze mnohé váznę spraco- jizního Nęmecka z presvędcení šírí, jest vané skladby ze stredovęku se svętskou, hvęzdw nizozemské školy O r 1 a n d o d i v dlouhé noty k nepoznání pretvorenou me- Lasso. lodií, co Cantus firmus v tenor vlozenou, Stále bdící oko církevních otcű pozoruje lepší jsou onęch kostelních skladeb, záliy spojující se zivel svętský s hudbou jez nám druhá polovice i,,>. a jmenovité posvátnou a uvádí na pamęt onen zlatý prvá polovice z9. století pod jménem »figu- význam liturgického slova modlitby. rální hudba« podává. | ||||
|