|
| ||||
| ||||
|
83 —
1'o takových -zkušenostech musíme do- stojný dramatický zivel ustupuje záhy slohu znati, ze Palestrina byl reformátorem všech lutdby operetní, nálady všeobecné. reformátorű, církevnę hudebním geniem. To vše jedinę zavinil zkazený vkus ; O tvűrci moderního oratoria, Bedr. IIán- divadlu dostalo se veškeré mravní i hmotné delovi, praví Preis: »ze jeví se ve svých podpory, kostelní kűry ochuzeny, prihlízelo duchovních skladbáchi jako protestantský se ]c tomu opati-iti nedostatecným a nestá- slcladatel, pojímající víru svou se stránky lým silám kostelních kűrű hudbu nejen sna- praktické; v jeho skladbách zrací se neob- dno prístupnou, ale i vkusu pęvcű i obe- mezená dűvęra v Boha, chorál se zde více censtva odpovídající. K zásadę, aby hudba neobjevuje, obmezuje tedy vztah svých skla- pro chrám urcená úpiný , od slova deb k výkonűm liturgickým.« On byl za- k slovu srozumitelný text liturgi- kladatelem moderního oratoria, jako Bach cký obsahovala,lehceodbytou nebyla stanovil formu duchovní kantáty s vlozeným a na nic svętského neupomínala, chorálem protestantským. nebrán zretel zádný. Tito jakoz i I-Iándelovi následnici, mezi Vázná hudba duchovní ci oratorní, která nęz pocítám ceského Zelenku, zijícího s hudebního stanoviska mnoho cenného ob- v Drázdanech, TI mu ve Vídni, Brisiho sahovala, ac s hudbou komorní a j. sou- v Praze, podali zajisté hudbu, nikoliv lehce visela, vzhledem k našim pozadavkűm ohle- odbytou, duclovní hudbu, ceny namnoze dnę správnosti textu a nálady ponękud se trvalé, avšak úcelu našemu vadí rűznými vzdaluje, nemohla se pro nedostatecné síly figurami instrumentálními prepinęný prűvod, stále provozovatiatakpovstalymnohé s testem casto zkracovaným, zbytecné, smysl skladby, jez nemají se stanoviska hudeb- rušící opakování jakoz i rozkouskovaný test, ního i liturgického ceny prazádné. kde instrumentální prűvod casto hlavní roli Chorál dle dosud namnoze panujícího, prejímá. V Gloria a zvláštę v Credo pocíná zajisté zastaralého a v nejvyšší míre co- kazdý hlas jinou cástí textu predepsaného, parského náhledu uznán zastaralým. (!) Ne- následkem toho jest slovo liturgické ne- lze se tomu diviti, slyšíme-li zpívati srozumitelným slovným chaosem. »libera« a jiné obradní zpęvy dle t. zv. K tęmto nedostatkűm pristupuje v Italii »knízek prírucních«, kde nalézti lze »chroma- se stále rozvinující forma operní arie, která tický choraliter« t. j. strakatinu bez ladu se i do chrámu vtírá. Sloh duchovní hudby a skladu s modernę pristrizeným fráckem. instrumentální, který dosud nahrazoval cho- Clovęku naskakuje husí kűze, slyší-li takové rál a místo slohu hudby s liturgií souvi- »libera« neb »animas«, kde sobę kazdý »ad slého, Palestrinou stanoveného, ovládal, utrpí libitum« k namnoze jiz k politování zchá- zmęnu, hudbę kostelní dostává se tvárnosti tralému nápęvu tercie, kvinty a sexty co úpiné svętské. Onen chrámu zajisté nedű- harmonický prűvod privęsí: A - ni-mas fi - dé - li • um, quas as - sum - psí - sti Dú - mi - ne, fac — — e - as gau • dé - re, Sopr -a- á _ Jl = - atd. cum San•ctis tu - is in glo - ri - a. Re - qui- em ae - ter- nam do-na e - is Dó - mi . ne. Lze casto naleznouti vęci mnohem horší. tahová »zastaralá muzika«, je jiz z mody. Na kűru se zpívaly rűzné písnickovité, svct- Kdo na kűr prišel, zpíval ticba »z listu«, sl:é, az sprosté melodie s volným, rovnęz u koruny se všickni jistę sešli. svętáckým priivodem instrumentálním. Vá- Podnes provozuje se ještę svętoznámá zný chorál a kontrapunkt męl dosti místa »pastorální« bouchacka Biihlerova s textem ve staré, zaprášené slzí íni na ]:űru, chorál, neliturgickým : | ||||
|