|
| ||||
| ||||
|
Vychází vždy Jen frankované listy
5. každého měaiCe. n přijímají se. 0 IE-p- Ruk )pily redakci za- Předplatné slané nevracejí se. , ~.~ jež činí Dopisy, týkající se C5A090 1~ redakce, budtež za- s poštovní zásilkou š~ sílány franko na celý rok r. m zl. 2, FerdinanduLehnerovi napůl lety pro katolickou hudbu poS1'at110u v Karlfné č. 234. přijímá pouze na je- v Čechách, na Moravě n ve Slezsku. Rek'amace zasílány dnuztěchtodvoudoU budtež do expedice a d m i n i s t r a c e Majítel, vydavatel a redaktor: v kněhkupectví Mikuláše a Knappa v Karlíně čís. 234. E R D I N A N D E H N E v Karlíně č. 42. Číslo 5. V Praze, dne 5. května 1875. Ročník li. RídnI stav našich varhan. I?tčšeně a na mnohých již kurech počíná se reforma církevní hudby ujímati zlořády a frivolní zvyky dřívější doby ustupují poznenáhla pravé, od církve samé založené hudbě posvátné, totiž zpěvu gruborianskému. Celý teu aparát nástrojú hudebních, od flétny až ke kontrabasu a kotlúm, z doby intradú tak pověstně známých, ukládá se ve skříně — jak předpokládáme — ku tvrdému spánku. Dobrou noc, drazí přátelé ! — Dlouhou sloužili jste službu, a my nechceme býti neuznalými, přojíce vám tímto delší, ano věčný spánek ! — A co se stane s našimi varhanami? Uložíme jo také u teu věčný spánek? Tak ptá se asi mnohý úzkostlivý staroušek, kterému ty „novoty” ne právě po chuti jsou. A na tuto otázku odpovídáme rozhodné, že ano, nebo my nemáme varhany, my máme kolovrátky ! Uopula major a minor, k tomu čtyrstopový principál z „olověného” cínu a ně-kolik rejstříčkit s těmi tak zvanými krejcarovými píštalkami, to jsou nejvíce stroje, s jakými se v našich chrámech shledáváme. Kde jest síla, kde pinost, mohutnost a rozmanitost tonu při podobných disposicích? Avšak jen pomalu, pánové, vždyt vy tam v Praze přece lépo na tom jste, nežli my ua venku. Příteli, mýlíte se. U nás slepují a myjí se píštaly 1olillem tak dobře jako na venku, a to děje se již vice jak sto let. Bylo by voleni zajímavé dozvěděti se, co vydalo se v posledním století za opravu pražských varhan, i dovolíme si tvrdíti, že by za tu „sumičku” hezký počet nových, lnnělockým i časovým požadavkiun přiměřených strojil se byl zakoupiti mohl. Avšak co naplat, ouo to již u nás jinak nejde. Vzduch jest zadarmo, měchy se slípnon a upevní konskými šlachami, díra u píštaly se dle potřeby súží neb rozšíří, abstrakty se vykouskují a sklíží, šronbkú jest za GO kr. asi tisíc, a konečně intonuje a naladí se to, komise uzná vše v pořádku, podopíše se protokol a varhanář shrábne jistou sumu peněz s tím přesladkým vědomím, že za nedlouhý čas opět povolán bude k pacientu starouškovi, aby slípl, nepal, vyleštil, za- a vymazal, kde toho zapotřebí bude. A proč by se uemělo podobně díti, vždyt to nese přece hezký užitek? Kdo nás o něčem. jiném přesvědčiti můžeš, vystup, Iny tvrdíme, že jest to ne-hospodářství, kteréhož by sobě př'slušné Iířady povšimnouti měly, a že jest to zlořád a konservatism nepravý, tomuto ,ulněuí" velmi škodlivý a přilil drahý. Pánové, kteří rozhodujete o opravách varhan, všimněte sobě toho, že jsme s našimi kolovrátky naproti cizozemsku nejméně o jedno století pozadu; všimněte sobě dále oněch pramizcrných disposic, oněch neúpiných basových oktáv jak v inanuále tak v pedále, všimněte sobě, aneb nejste-li toho schopni, ptejte se znaku, vdali charakteristika tónové barvy jcdnotlivýrh rejstříků umělecké přesnosti vyhovuje, zdali objem | ||||
|