|
| ||||
| ||||
|
— 17 —
se, že všichni naši bratří i v jiných seminářích s námi chutě ruce k dílu přiloží a jednotě takové schváleni a pomoci své dojista neodepře Pán! ') ZTlrlfj°, bohoslovec. Z dieeé!se I3udi~jovicl~c~. V Budějovickém semináři pěstuje se zpěv chorální a vfcehlasný již od delší doby. Potěšitelnou obšírnou zprávu podáme pro obmezenost mista v čísle příštím. V Táboře zavedena jsou od nového roku přičiněním vel. p. Kar. Konráda, gymn. katechety, v clělcanském chrámu Páně čtverhlasuá gregoriánská respousoria. V dopisu se praví: „To dala práce ! ac”, toho tak málo ! ") To moderní uclio ! Bude dlouho trvati, než piivykne cudným, vznešeným melodiím liturgickým ! Tento týden jsme cvičili malou vložku : Benedictns z ,Mitisa brevis" od Palestriny. —Jmenovaný přítel reformy chrámové hudby vydal tištěné provolání k zaraženi spolku farního, které přijato bylo pi"•íznivě a to obecně. U tamějších literátů, ") jichžto zbytek se ještě zachoval a až dosud v kostele zpívá, nalezl staré dva velké kancionály ze 16. a 17. století s českými písněmi. Obsabují též dvou, čtver--, pěti-, ano i šesti-hlasé krásné chorály staročeské. Každý hlas psán jest na svém vlastním notovém systému, jeden pod druhým; klíče jsou sopranový, altový, tenorový a basový, na začátku stojí takt (/,; noty jsou hranaté choraluí, velké; taktových čar není v kancionálu. ') Utěšenou zprávu radostně vítajíce, doufáme, že důležité dílo reformy zpěvu církevního provede se v době krátké ve v§ech klerikálních semináí•`c! , jako so stalo v seinái•i Bralo-Hradeckém úsilovnou snahou pp. bohoslovce a vydatnou podporou důst. pánů pi•edstavených. Zavedení chorály gregorianskélio nikde není snažáí, nikde yiteč.nější a potřebnější, než v seminářích. Nelze si však vymysliti bohoslužby vzne§enější nad onu ve chrámích semiuářských, když by se zavedl zpěv gregorianský, jenž jest — zákonem liturgickým. Seminář jest rodina křestanslc,í v nejšlechetnějším smyslu slova. Představení jsoa otcové, bohoslovci synové. Pi•i slavných službá,eh Bn1ch, když otec rodiny duchovní lc oltáři se béře k nejsvětéjší Oběti, synové očekávají jej v presbyterinut. Uprostřed presbytmria stojí u pultu cvičení zpěváci bohoslovečtí, majíce před sebou rozevřené „0 r a d n a l e R o m a n n m”. Po obou pak stranách presbyteria nalezají se ostatní klerikovo, majíce v rukou 0 r d i n a r i u m M i s s a e", mešní to knížky zpěvu gregoriansk(+ho. Jakmile celebrant sestoupí ke stupňům olt;í,ře, cvičení zpěváci tt pultu počínaj~i zpívati Introit na ten den připadající bez průvodu varhan, po jehož nkonňení veškeří bohoslovci jeduolilasně zpívají dojemné ,Kyrie eleisou, Kriste eleisou, Kyrie eleisou", ítpěnlivě žádajíce Hospodina za smilování slovy devětkrát opakovanými. Pán P"iih se již smiloval, na luzích Betlehemských rozléhal se hlas andělů plesajících již pi•ed devatenácti věky, a kněz obětující v blahé upomínce zpěv jejich opakuje: ,(xloria in exeelsis Deo", veškerý pak kůr beře od Úst slova a pokračuje v radostném rozechvění dále et in terra pax hominibus bouae volnntatis. Landamus te a t. d." Klerikovi na dva sbnry rozdělení zpívají alternatim, jak předepsáno jest, celý slavný chvalozpěv. Jedva že doznělo slavné Amen, obětující od oltái•e se obrací, pi•ítonmé pozch•avuje apoštolským pozdravením: „Dominus vubiscitm!”, načež všickni týmž tónem ,jednohlasně odpovídají: ,Et cnm spiritu tuo!" Následnje collecta a commemorationes s jedcosvoruým Amen". Když podjahmi přečetl epištola, zpěváci y pultu zapějí Gradnal téhož dne, po kterém jáhen zpívá evangelium, — veselo poselství o Ježíši Kristu. Věi•.íme pevně a neodvratně, čemu Ježíš Kristus učil, co Církev k vči•cnf předkládá, a proto celebrant slavnostně intonuje: »Credo in unum Deum", celý pak kůr v presbyteriu shromážděný ihned pokračuje tímž tónem: „Patrem omnipotentem a t. d.” opětně alternatim až clo konce. Jest obětování. Zpěváci u pulte pějí z G}raduale Romauum ,Offertorium". Kněz skončil secretu. Sursum corda!" vyzývá, ,11abemus ad Dominum," zbožný kůr odpovídá tímže tónem gregorianskýnt. V. ,(,ratias agamus Domino Deo nostro." R. ,1)ignum et jnstynt est." Následuje velebná, v pravdě nebeská praeface, již ukončuje celý kůr vážně a slavně prozpěvující „Sanctus, sanctus, sanctus Dominus Deus Sabaoth!” Po ukončeném ,Benedictus" a ,Agnus Dei" zpěváci u pultu pějí ,Communio," celebrant zpívá „Postcommunio”, načež jahen ohlašuje: ,Ite missa est" a týmž nápěvem všickni děkují Hospodinu slovy: „Deo gratias.” Tak vznešená jest naše liturgie. Celebrant a přítonmí jsou jedno tělo, celá mše sv. jest celkem velebným, nedílným, z jedné mistrné formy ulitým. Když takto si představuji mši sv. zpěvem gregorianským oslavenou, zdá se mi, jako bycli se nalezal v basilice římské za prvních věků křesEanslcých, když biskup obklopen jsa duchovenstvem, Hospodinu obětoval obět eucharistickou. Co jest pak nynější novomodní hudba cLrámová u porovnání se svatou, velebnou liturgií gregorianskoy? Bídnou karikaturou! — K vůli rozmanitosti ati,ídejtež se cltorál greg. se skladbami vícehlasnými, jež by při většíclt slavnostech na kuru se zpívaly. Skladby v dopisu z Hradce Králové uvedené jsou pěkné a lehké. Nepochybujmne, že horliví bohoslovci naši, podporováni jsouce důst. pi•edstavenstvem semimiř [, provedou během postu letošního reformu zpěvu církevního navrácením se ku zpěvu greg. v zlaté době života církevního vzuiklémn. Potřeba toho jest nevyhnutelná. 2ádám, aby pak Cecilii" štastný počátek reformy čistého zpěvu chrámovolio oznámen byl. Pozn. red. ') Smíme-li raditi, budtež pro pocatek zavedena respousoria gregorianská j e d n o 111 a s n á s průvodem, lépe však Lez průvodu varhan, poněvadž se tu shoduje dokonaleji s liturgickým zpěvem kněze n oltáře zpívajícího. Nestojí to téměi• žádné práce. Až budov z(lomácnělá, jest čtverlilasué vycvičení hračkou. U nás zpíváme respousoria vždy jednohlasně. Pozn. red. 3)Lnovuvzkříšení a rozšíření kůru literátského bylo by nemalou záslnhmt. Prosíme velebné duchovenstvo a ředitele kixrů, aby nám laskavě oznámili, kde staré sbory literátské se ještě zachovaly. Obnovení jich jest nutnou časovou potřebou. Podrobná dáta budou velmi prospěšná. Z pamětních kněh dala by se snad tu a tam sestaviti historie důležitých těch sborů. 7. materiálu nám poskytnutého byla | ||||
|