| ||||
| ||||
katolickou posvátnou
zároveií becné Jednoty Cyrillské. Majitel, vydavatel a redaktor F. J. LEHNER. ń;nl~ n O zpęvu na školách predbęlohorských. Napsal Fr. J. 7,oubek. Skoly vyšly z církve a byly zprvu j e n o m torové a cantores v kostele v r z a li a ve škole pro církev, pozdęji zvláštę pro církev, povinnosti nekonali, toho na ten cas pri konecnę také pro církev. Ze povzdy ve tom zanechávám; nez jestli se dáleji na školách zpęvu bylo vyucováno, sama jména mne domlouvati budou, s odpovędí tou, kterou ucitelű tríd nejnizších dosvędcují: kantor, míti chtęjí, se obejdou. Nez mnę se vidí, s u k c e n t o r, zpęvák, podzpęvák. Oni peco- ze by páni osadní mnohem líbeznęjší vęc vali o zpęv a hudbu kostelní, k nimz kromę pánu Bohu ucinili, kdyby dítky své, odkud pozdęjších literátű prirozenę bylo uzíváno se církev bozí štfpí a shromazduje, pri zvláštę školní mládeze. uprímných preceptorích k poznání vűle Casté bývaly nárky na kantory a suk- a podstaty pána Boha našeho vedli nezli centory, ze hledęli si k ű r u, školy nehledęli, k nekterým vęcem nepotrebným.« dítky pocátkűm literr.ího umęní, i samé abe- Myslil by, ze hudba v kostelích všude cedę, ucíce velmi nemotornę, nechutnę a zdlou- dobre byla opatrena. Avšak dne z5. m, listo- havę, procez v Praze i v jiných męstech vedle padu 1600 primas Václav Krocín z Draho- verejných škol výsadních vznikaly hojnę bejle jinétiem všech trí męst prazských školy pokoutní a soukromé. Nadto bývalo pronesl stíznost na školy, »kantori ze ne- prý v Praze v století šestnáctém nękdy notují cantum, s záky nezpívají, muziky kolik domű tolik domácích ucitelű. v kostelích ze se kazí, az tęzko poslouchati; Rektorovę ucení prazského, jimiz rídily ze hudby zle uzívají, ze i v šenkovních se prední školy v Cechách a na Moravę, domích na housle hudou« pricítali svizele ty se školami zvláštę tomu, M. Marek Bydzovský z Florentína jménem ze nebývali kantori a sukcentori údy u n i- v e r s i t y, a co by byl zato dal mistr Martin akademie odpovędęl, »cantus ze se notuje, co kterému casu prinálezí a po obędę o d Bachácek z Naumęric (rector universií prazské 1598-99, 1603-11), kdyby i na m u z i k y lectiones zapocínají;*) ze se ve škole na housle hraje, to je snesení kantorství a sukcentorství mohli býti po- pánű literátűv, »kteríz jsou proto housle sýláni samí chovanci ucení prazského — avšak nebylo j ich v chudém tom a opuštę- koupili, aby se na nę hrálo, v to ze se jim sáhnouti ani brániti neműze,« ném ucení s dostatek. L. 1599 Martin Bachácek psal Janu A byl zápis university hned z i i. dne Petráškovi ve Starém męstę prazském o šyná- m. února 1599: »Co se sukcentorűv aneb ckovi jeho: Kde jste ho koli predtím męli, jest kantorűv dotýce, ti at kazdého dne v první rozumęti, ze preceptor jeho zkazeným zákem by1, a jako sám nic neumęl, tak také vašeho *) Hned ve školním rádu Kodicillovę (1586) ;má trída III, v I, hod, odp: »zpęv bud zároveű s kan- synácka nic nenaucil. A ponęvadz se to torem nebo sami;« U. IV. »kantor neb sukcentor ucí pánűm osadním dobre líbí, aby jejich sukcen- hudbę vokální neb instrumentální;« tr, V. ,muzika« | ||||
|