O zpěvu na školách předbělohorských
Ročník: 1887; strana: 9,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
katolickou posvátnou









zároveií





becné Jednoty Cyrillské.



Majitel, vydavatel a redaktor





F. J. LEHNER. ń;nl~ n



















O zpęvu na školách predbęlohorských.





Napsal Fr. J. 7,oubek.







Skoly vyšly z církve a byly zprvu j e n o m torové a cantores v kostele v r z a li a ve škole



pro církev, pozdęji zvláštę pro církev, povinnosti nekonali, toho na ten cas pri



konecnę také pro církev. Ze povzdy ve tom zanechávám; nez jestli se dáleji na



školách zpęvu bylo vyucováno, sama jména mne domlouvati budou, s odpovędí tou, kterou



ucitelű tríd nejnizších dosvędcují: kantor, míti chtęjí, se obejdou. Nez mnę se vidí,



s u k c e n t o r, zpęvák, podzpęvák. Oni peco- ze by páni osadní mnohem líbeznęjší vęc



vali o zpęv a hudbu kostelní, k nimz kromę pánu Bohu ucinili, kdyby dítky své, odkud



pozdęjších literátű prirozenę bylo uzíváno se církev bozí štfpí a shromazduje, pri



zvláštę školní mládeze. uprímných preceptorích k poznání vűle



Casté bývaly nárky na kantory a suk- a podstaty pána Boha našeho vedli nezli



centory, ze hledęli si k ű r u, školy nehledęli, k nekterým vęcem nepotrebným.«



dítky pocátkűm literr.ího umęní, i samé abe- Myslil by, ze hudba v kostelích všude



cedę, ucíce velmi nemotornę, nechutnę a zdlou- dobre byla opatrena. Avšak dne z5. m, listo-



havę, procez v Praze i v jiných męstech vedle padu 1600 primas Václav Krocín z Draho-



verejných škol výsadních vznikaly hojnę bejle jinétiem všech trí męst prazských



školy pokoutní a soukromé. Nadto bývalo pronesl stíznost na školy, »kantori ze ne-



prý v Praze v století šestnáctém nękdy notují cantum, s záky nezpívají, muziky



kolik domű tolik domácích ucitelű. v kostelích ze se kazí, az tęzko poslouchati;



Rektorovę ucení prazského, jimiz rídily ze hudby zle uzívají, ze i v šenkovních



se prední školy v Cechách a na Moravę, domích na housle hudou«



pricítali svizele ty se školami zvláštę tomu,

M. Marek Bydzovský z Florentína jménem

ze nebývali kantori a sukcentori údy u n i-

v e r s i t y, a co by byl zato dal mistr Martin akademie odpovędęl, »cantus ze se notuje,



co kterému casu prinálezí a po obędę o d

Bachácek z Naumęric (rector universií

prazské 1598-99, 1603-11), kdyby i na m u z i k y lectiones zapocínají;*) ze se ve



škole na housle hraje, to je snesení

kantorství a sukcentorství mohli býti po-

pánű literátűv, »kteríz jsou proto housle

sýláni samí chovanci ucení prazského —

avšak nebylo j ich v chudém tom a opuštę- koupili, aby se na nę hrálo, v to ze se



jim sáhnouti ani brániti neműze,«

ném ucení s dostatek.

L. 1599 Martin Bachácek psal Janu A byl zápis university hned z i i. dne



Petráškovi ve Starém męstę prazském o šyná- m. února 1599: »Co se sukcentorűv aneb



ckovi jeho: Kde jste ho koli predtím męli, jest kantorűv dotýce, ti at kazdého dne v první





rozumęti, ze preceptor jeho zkazeným zákem

by1, a jako sám nic neumęl, tak také vašeho *) Hned ve školním rádu Kodicillovę (1586) ;má

trída III, v I, hod, odp: »zpęv bud zároveű s kan-

synácka nic nenaucil. A ponęvadz se to torem nebo sami;« U. IV. »kantor neb sukcentor ucí



pánűm osadním dobre líbí, aby jejich sukcen- hudbę vokální neb instrumentální;« tr, V. ,muzika«

  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ