|
| ||||
| ||||
|
— 36
s nebe ke službám Božím. V Introitu koná se duchovní průvod, kde srdco k oltári putují, aby napotom k výšinám slavnostním se povznesla. Vždy pochovalo se, že ku počátku mše hudební přísluší slavnostní průvod duší i zavládnul od těch dob, co Introitus se vypouštěti počal, zlořád, že mnozí skladatelé Kyrie slavnostním pochodem počínali. — U oltáře před obličejem Božím volá napotom Církev úpěnlivě o slitování k Hospodinu v Kyrie ; avšak volání jest pino důvěry ; ustavičně důvěrnějším se stává, čím déle se opakuje. Jako tři oddíly ku třem božským osobám se vztahují, devětkrát voláme na význam devíti kůrů blažených, s kterými skrze slitování Božské jednou máme býti sjednoceni. Počet ten nemá tedy ani při vícehlasných skladbách mizeti. — V G 1 o r i a vyslovuje se radost, že vtělením Syna Božího Hospodin nad námi se již slitoval; pohybuje se v krátkých větáeh; přemnohé myšlenky a city proudí duší jásotem uchvácenou; avšak i zde převládá jedna myšlénka základní. — G r a d u a l e až k Alleluja jest odpovědí na slova Boží v epištole přečtěné, znázoriije city a předsevzetí, která slovem Božím v duši se zrodila ; se slovem Božím má souhlasiti skutek, život náš. Vnitřní úsilí, na výsluní slova Božího kráčeti, vyjadřuje se Gradualem ; proto se zdá, jakoby ze zpěvů chorálního Graduale zaznívalo úsilí, s jakým zápasiti jest křesfanu na cestě přikázání Božích. Poslední částka uvádí křestana k Evangelium ; slovo Boží stává se veselým poselstvím : již nejsme povzbuzováni k práci namahavé, milost se nám poskytuje a útěcha se udílí; proto připojuje se ku Gradualu Allehzja s utěšitedlným veršem, poněvadž k útrapám života křestanského druží se nebeská útěcha, a ačkoliv nesnáze zde na zemi vždy se navraeují, také útěchy opět a opět se dostává. Jen u vážné době kajícné a postní před velikonocí ustupuje na čas útěcha zúpina; místo Alleluja druží se ku Gradualu vážný Tractus, na význam kajicnosti. Za to žijeme v době velikonoční již takřka v nebi. Na slovo Boží odpovídáme s radostným Alleluja, které se častěji opakuje. — 0 f fe r t o r i u m vyjadřuje vůbec smýšlení obětné, odevzdání se Bohu a to sice vždy ve spojení s právě připadajícím svátkem aneb dnem. — S a n c t u s jest zpěvem Serafinův, a proto ozývá se v něm jásot lásky a úcty, který nesnadno zadržeti lze a ve kterém předce mírniti se uctivost káže, asi tak jako Cherubini, kte>:í dvěma křídly lítají, dvěma. však tvář před Hospodinem zakrývají. — V B e n e d i e t u s druží se ovšem opět volání lidské k hlasům andělským ; má však tak býti, jakoby s Kristem též andělé sestoupili a my lidé s ními anděly byli. — A g n u s D e i jest vřele, toužebná prosba, avšak taková, která blaženost již před sebou vidí, která doufá, že v nejbližším okamžiku ji obejme. — V C o mm u n i o cíl již jest dosažen ; srdce Církve ničeho více nepotřebuje ; jest ukojeno. Ta spokojenost vyjadřuje se priměřeně zpíváním Communio, nebo v chorálních nápěvech Communio obráží se vždy více neb méně blažená veselost vnitřního uspokojení. Takové zakončení přísluší mši sv., a snadno se vysvětluje, že jakmile zpívání Communia opomíjelo se, počali znázorřiovati blaženost a radost duševní způsobem trivialně světským v „dona nobis pacem”, které předce vždy jest a zůstává voláním prosebným. Jest-li že skladatelé a řiditelé kůrů ducha liturgie a chorálu tak si všímati budou, dočkáme se dojista důstojné hudby kostelní. Pěstováni zpěvu církevního. ArcidiecéCe Pražská. Z Lubné u Rakovnika. I v naši obci nezůstává pole zniilechtováni cirkevntho zpěvu ladem. Důkazem toho jest, že dne 25. dobna o výroční pouti provedli jsme pti velkjch slul báeh božích ve filiálním cbrámn Páně Lobenském „V i d i a q u a m` z Graduale Romanem, přednešené více nežli 30 zpěváky ; načež následovala Car. G r e í t h-a m i e do 1+`-d n r opus 16. M i s s a l u h o n o r e m S. J o a e p h i s valným ňspěcbem. Provedeni bylo velmi dokonalé a uspokojilo mysl poslacbačů pinou měrou, jak se o tom též mnozí pronesli. Za vložky byly: Graduale odFórster-a„Surrexit pastor bonus"aMotetto „D e u s f i r m a v i t” od Vesse.acka, obé z přiloby A Cecilie”, pak Respons-ria meiní greg, vše | ||||
|