|
| ||||
| ||||
|
napred soli, pak sbor, známá tedy šablo-
novitá písnicka s refrainem. Instrumentílní prűvod krácí zde váznę se zpęvy, patrný pokrok vzhledem k Fűhrerovi a Preiudlovi. Uryvkovité trhání testu liturgického lze však v mešní skladbę tak málo schvalovati jak V vynechávání slov vűbec. Obé ruší smysl. Ve své slavnostní mši do D dur má Kempter opęt takovou »mlsnou melodii« : Ky-ri - e e- Anrlante. léi-5011, c léi sou e léi - son. I .00 - - -- - - - r_` Po prvé predehra, po druhé sbor a koncí po páté slovy : Ky - ri - e e léi - son, e lé - i - son. pak: Chri-ste e - lei - son, Chri-ste e i i - son, Chri-ste, Chri - ste e - léi son. a opęt: JO- -–-- Ky-ri - e e - léi-son, Ky-ri - e e léi-son, Chri-ste e - léi - son, e - lé - i - sou. Po dvou taktech (mezihra motiv L), 4krát Kyrie, 21.rát Christe a dva takty dohra. Tedy míchanice testu. (Pokracování.) Páté exercicie Cyrillské. Píše F. J. Lehner. II. Cvicení druhého dne zahájil profesor J o s e f F o e r s t e r, vzorný reditel kűru u sv. Vojtęcha, prednáškou illustrovanou zpęvem polyfonním. Z reditelű praz- ských byl prvním, který reformu na kruchtę své provedl s dűkladností odborníka vysoce vzdęlaného, jakoz i s láskou, svędomitostí a vytrvalostí obdivuhodnou. U sv. Vojtęcha zpívají se skladby jen klassické a to ta': do- konale, ze kazdá produkce sboru sv.-Voj- tęšského jest vzdy vzorem presného zpęvu církevního. Kazdý výkon liturgický jest dilem umęleckým. Ideální reditel vytvoril si z vynikajících pęvcű a pęvkyń prazských sbor ideální. Duch jeho ovládá zivým strojem cetných hlasű lidsl. ch, jako zkušený var- haník ozivuje mrtvý stroj králoti,ského ná- stroje hudebního. Povolání, jemuz se vęnoval, jest tnu svatou povinností a ctí osobní zaroveń. Urad kostelní spravuje s opravdi- vostí a vzácnou svędomitostí krestana a umęlce. Jemu redítelství choru není vęcí vedlejší, nýbrz úkolem zivotním, a to nej- prednęjším a nejdűlezitęjším. Jest si pinou męrou vędom, ze kostel jest dűm Hospodi- nűv, v nęmz dva lidé pracují na díle oslavy Bozí a vzdęlání lidu vęrícího — knęz a re- ditel kűru. Dűlezitost stavu svého pojal v celé hloubce, rozsahu i odpovędnosti pred Bohem i pred lidmi. A právę na tom zakládá se mravní cena povahy jeho. Umęlecká vytríbenost a dokonalost úkolű liturgických jest pouhou výsledností mravní stránky této. Proto jsem pravil, ze úrad reditelský jest mu povinností a osobní ctí zároveń. Tím vysvętluje se vysoká dokonalost, k jaké | ||||
|