|
| ||||
| ||||
|
-- 20 —
zpęv posvátný v kostele sv. Vojtęcha dospęl. se objevilo. Kníze polyfonie byl s inter- Taková byla i prednáška i illustrace její. pretatorem svým pinou męrou spokojen. Prednáška uvedena jest v minulém roc- Zpravodaj męl za svou povinnost, aby níku »Cyrilla«. Zde dluzno pouze podotknouti, jakozto predseda »Jednoty« tlumocil, co ze byla prednášena po cástkách, jimiz uvá- duší prítomných Cyrillistű hýbalo, vzdávaje dęno a pripravováno jest posluchacstvo zaslouzený dík výtecnému rediteli a vzor- theoretickv na zpęvnou produkci hned ná- nému sboru jeho. Znaje z vlastní zlcušenosti sledující. Po úvodu obecném o polyfonii umęlecké výkony predních sborű evropských vysvętloval recník jednotlivé cástky mešního — Rezenského, Kolínského na Rýnu, Cáš- ord;naria se zretelem k Palestrinovę » tIissa ského, Capelly Sixtinské — neváhal doznati, brevis«, nacez ihned následovala illustrace ze dokonalejší prednášky skladeb Palestri- téze cástky, — Kyrie, Gloria, Credo atd. nových nikde neslyšel. Jednomyslný hlucný Za tfni úcelem privedl prednášející reditel souhlas veškerých úcastníkű dosvędcil, ze cást sboru svého, 3 Sopranistky, 3 Altistky, slova pronešená byla ohlasem všech. Jediná 3 Tenory a 4 Bassy — pouze 13 hlasű. tato prednáška stála i za dalekou cestu Sloh Palestrinűv vyzaduje peclivę odmęrené k Cyrillským exerciciím. rovnováhy jednotlivých hlasű tak, aby síla Bezdęcnę stala se zdrcujícím ortelem kazdého rovnala se dokonale síle hlasű bezcetných reditelű kűrű a hudby jejich. ostatních, jelikoz kazdý zpívá samostatnę. Nápadnęjší protivy nelze si ani mysliti. Prezádoucí tento pomęr hlasű odvázil na Porovnávejme! zlaté váze. Vzájemná síla hlasű jednotlivých Profesoru Foersterovi jest úrad reditelský byla tak stejnę odmęrena, ze dokonalejší posvátným povoláním a cestným úkolem, soumęrnosti nelze si jiz ani mysliti. Byl to jemuz s celou duší se vęnoval. Láska druzí však výbor hlasű netoliko soumęrných, nýbrz se s hlubokými vędomostmi odborníka na také krásných a vyškolených, znajících slovo vzatého. Do repertoiru volí skladby pouze mistrnę ovládati se. Na stroji tak peclivę klassické. Sám nejprve je studuje, znalecky sestaveném ovšem lze mistrnę hráti. Vzorné vnilcaje v pásmo architektury hudební. Do soumęrnosti hlasű odpovídala i prednáška. nejmenších podrobností analysuje díla umę- Vokalisace a intonace, nástupy a oddychy, lecká, v jejichz tajemné krásy napotom stupńování a umenšování, tempo a rhytmus zasvęcuje zkušený a výtecnę cvicený sbor — vše az do nejmenších podrobností bylo svűj. Kazdá podrobnost hudební, kazdý tak hluboce promyšleno a z podstaty i ducha prízvuk, kazdá synkopa, kazdý výdech do- skladby odvozeno, ze hudebníku nezbývalo chází platnosti. Tvorení hlasu a presné niceho, co by si ještę prál. Kazdá pronešená vokalisace vęnována jest veškerá pozornost. nota prozrazovala, s jakou píli a peclivostí Pęvci a pęvkynę obeznamují se s veškerou skladba sborem byla studována a pocho- strukturou a duchem skladby, která tak dlouho pena. Pri veškerém odstińování nepozbyla se cvicí, dokud dokonale neodpovídá kraso- však skladba niceho na monumentálnosti své. citu reditelovę. Skladba tahovou męrou Zde nebylo té sentimentálnosti moderního dopodrobna vytríbená a sborem osvojená prednesu brzy pianissimem umírajícího, brzy prichází na kruchtu, aby dílem v pravdę hromem fortissima burácejícího, s tím náhlým umęleckým a církevním oslavovala se vzne- prílivech a odlivem vin, s tou zmęnou tempa šená liturgie. S umęleckou stránkou svornę úprkem kvapícího a loudavého. Vše neslo krácí vzorná kázeń sboru. Zde nespatríš se ušlechtilou architektonikou skladby, téz osoby polohlasitę se bavící, dívky šeptající sice s rűznými promęnami tempa a síly, a laškující. Zpívá-li se, jsou zraky všech ale tak, ze tím základní rhytmus stavby újmy sousti•edęny na rediteli, aby zádný pohyb netrpęl. Klassická skladba klassicky se ruky, zádný záblesk oka neprišel na zmar. prednášela. Úcastníkűm exercicií Cyrillských, Kdyz zpęv umlknul, jest veškerá pozornost z nichz kazdý s partiturou v ruce vývin upoutána na oltár, kde odehrává se nej- a interpretaci skladby sledoval, ukázalo `se svętęjší drama, které zboznę tlumociti udű- takto názornę, jakým zpűsobem klassické stojnęn jest chor — spolucinitel liturgický. skladby církevní á capella prednášeti dluzno. A nyní poohlédnęme se po kruchtách, Naslouchali s napnutou pozorností. Duch na kterých hudba Cyrillská posud se ne- Palestrinűv objevil se jim v celé velikosti uhostila. Reditel, jemuz úrad kostelní, dű- své. Krásou netušenou byl kazdý uchvácen chodem zádušním odmęńovaný, jest vítanou az do útrob duše. Všem zárilo z ocí nadšení. zivností, má ve skríni na kruchtę skladištę Naucili se milovati mistra Praenestinského. uzamcených skladeb hudební bezvýzna- Úcel prednášky neminul se s výsledkem. mností a svętskou lehkovázností páchnoucích. Dílo monumentální v celé velkoleposti zraku Kráceje s klícem v kapse na jevištę slávy | ||||
|