|
| ||||
| ||||
|
-30
vštęvuje školu Cyritlskvu 225 zákú, kteri vyucováni V závęrku UndiG zde uvedena p,tęšitelná zpráva, jsou v 16 hodinách týhodních kromę zkoušek mimo- ze ordinariátni list diecése budęjovické c. 7. a S. t, r, rádných, obycejnę v nedęli ve svátek od 2—4 hodin ukládá velebnému duchovenstvu na zodpovídanou odpoledne konaných. Ve školách Cyrillských cvicí otázku konferencní : ,Co +mohou clucliovní správcové se v Cechách t399, na Moravę 956, úhrnem 2335 provésti, aby reformę kostelnílio zpęvu a kostelní lákű a iakyú. hudby pritchod zjednali?« Lze Uezpecaę nadíti se, ie Oslavu Hospodinovou hlásá cucly v jednotách výsledkem -porad bude vznik cetných jednot Cyrill- Cyrillských 6892 hlasű proti 3667 hlasimz roku minu- ských, Otcovská péce nejdiístojnęjšího episkopatu je- lého iá tedy Jednotę Cyrillské roku minulého 3225 clenű celnęjší reditelé jednot Cyrillských vyznamenáni jsou. úcinkujfcich, V uvedených císlicích zahrnuty jsou však Blahosklonné oceitováuí zásluh pilných dęlníkű Cyrill- pouze Jednoty, které výrocni zprávy své zaslaly, Kromę ských jest mocnou pobídkou k cestnému závoclęní na Jednot krácí smęrem Cyrillským téz valné sborű ko- idealní roli zpęvu posvátného. F. T. LelanCY, stelních, v soustavu Obecné jednoty dosud nepojatých. predseda. Diecése Litomęrická. 1. 13ezll8. (Cyrillská jednota.) Dávno, dávno jiz jednoho pána dűkladnę ve mši I. a IV. a nechal je neobjevil se v ,Cyrillu,< dopis, který by o cinnosti pak na místę sopranu sola zpívati, ostatni cásti zpíval naší Jednoty zprávu podávsl! Prícina toho byla tato: celý sbor, soprany a tenory, spolecnę. Chorál nabyl Reforma zpęvu chrámového pocala u nás preci desíti tim váznosti, diistojnosti; jsouf prece jen hlasy zenské lety; v dobę této byl zpęv obecný, ceský úpiné opra- ponękud slabé. Doufám, ze v brzku pridruzí se lc na- ven i zveleben ; od r. 1875 obrácena pak byla všecka ;emu sboru i ostatní lid ve chrámu; castým poslou- snaha ku zpęvu liturgickému, i nacviceny jsou skladby cháním a pak hlavnę tím, ie vętšina lidí jiz zpęvniky jedno-, dvou- i ctverohlasué v poctu hojném; nejvętší v rukou má, dá se toho docíliti; alespoú na kűru ve- péci vęnovali jsme ctverohlasnýJn skladbám mistrű škerý piítomný lid s námi zpívá, byi i ani ve zpęvu starých; máme na repertoiru Palestrinovu »Iste Con- prvotnę vycvicen nebyl. Pak to bude pravý církevní fessor«, Haslerovu ++Dixit Maria« a ,Missa secuuda«, zpęv, pravá zpívaná mše sv. V uplynulém postnim Orlaudovu »Octavi Toni«, Majíce takto zásobu hojnou case zpívali jsme kazdou nedęli o velké mši sv. skladeb vzorných, zűstali jsme na nich a málo co no- chorální mši IV,; o »ranní« zpíval lid v jedou nedęli vého od té doby jsme studovali. A odtud ta domnęlá »P~islup duše v zkroušenosti« a podruhé >+Z úpadű stagnace, to ticho v našem sboru; kdykoliv jsme chtęli svých v zkroušenosti«; ty samé písnę strídaly se i ve nękterou z nacvicených jiz skladeb ve chrámé pi'ed- všední dny; píseit »Jii jsem dost pracoval« po celý nésti, ucinili jsme jedou neb dvę zkoušky a skladba pűst ani se nezpívala; zpívámei po celý rok o mši se provedla, Ze stále mládez ve zpcvu se cvicí, a tak sv, pouze písnę mešní. Na deu Bolestné P. Marie, starší síly dle potreby novými se nahrazují, neticba v pátek pred kvętnou nedęlí, bývá u nás puti; pi'i- dokládati; v celku však zűstal prvotní sbor ai na cházít sem z okulí veliké mnozství lidu. Na ten den dobu nynęjši témęr úpinę poUromadę. Musím se pii- prichystali jsme si po dvou zkouškách prekrásnou zuati, ze v prvních dobách naší cinnosti zanedbával ctverohlasnou mši +,Dixit Maria« od Iiaslera; męli jsem ponękud pravý zpęv církevní, zpęv gregoriánský; jsme 4 soprány, 3 alty, 2 tenory a 2 bassy. Byla tu domníval jsem se, ie ku kráse zpęvu nevyhnutelná pro zpęváky, jakui — doufám — i pro posluchace jest mnohohlasnost, a zpęv chorálni, jednohlasný, ie pravá pochoutka; takocýclt krás, takové vroucnosti, se nebude pęvcűm i lidu libiti. Však po desíti letech, zboznosti marnę hledáme ve slJadbáclr novovękých: kdyz jsme jiz mnohé autory prozkoumali, obrátili Konecnę zmíniti se musím ještę o jedné vęci, která jsme zrakű svých ku zpęvu gregoriánskému; jiz tomu ku zvelebení zpęvu téz znacnę prispęla. Az clu r. 1885 jsou dvę léta, co se snazíme zpęv teuto do chrámu musili jsme míti zpęvníky dvojího druhu: ,Mešui uvésti, i musím se vyznati, ze cím více vnikáme do kanciouál« s notami od Lcltnera a »Stýblűv kancioná- ducha zpęvu tohoto, tím více se nám i lidu lítli. Ne- lek« bez not; kdo si koupil jeden, nemęl druhého, pronesu zádné fráse, kdyz ieknu, ze zpęv gregoriánský, a tak zvláštę ve škole pH cvicení veliký nelad z toho jestli nepredcí zbozností a krásou skladby vicehlasné, povstával. I objevil se nám mecenáš v osobę našeho alespoit se jim úpinę vyrovná, a provedením jeho ne-li vdp, dękana a vikáre, P. J. IIruše, který znacným nákla- vętšího, alespoit toho samého úcinku se dacíli jako dem dal vytisknouti i000 cxempláiki zpęvníku »Cyrílla«, skladbami vícehlasuými. Pri cviceni tom rídil jsem se v nęmí z obou jmenovaných zpęvníkű obsaieno jest s pocátku dle ,Mešniho kancionálu«, totii nękteré vše, co se v našem i v okolních chrámech po celý vęty zpívají soprány, jiné tenory a konecné zpívá se rok zpivá. Knihtiskárna p. B. St4bla v Praze zajisté ve sboru. Ale jednu závadu jsem pri tom shledal: se vyznamenala; tisíc písma i not jest úhledný a úprava nemęl-li jsem pri sopranu hlasy cisté, kterých je po- celá velice slušná. Zpęvník tento rozšíren jest ve všech rídku, byl zpęv slabý, pronikavý, nelibý, 1 vzpomnęl okolních chrámech, a nebude to dlouho trvati, ie se jsem si, ze v Emauzích zpívají chorál pouze muiští musí podniknouti vydátrí druhé. Reforma zpęvu chrá- a sice jeden solo a druzí ve sboru. Vycviciljsem tedy mového v našem okolí utęšenę zkvétá; máme tu vzornou | ||||
|