|
| ||||
| ||||
|
-44
»Kolik slz jsem vyronil, ó Boze, pri zpęvech také theorií hudby — pokládal bych nyní tvých?« nevztaliují se ta slova na zádné za svou povinnost vylíciti zevrubnę zásluhy jiné zpęvy, lec na ty, jez slozil a zavádęl Rehore Velikého o rozmnození ctvera tonin v církvi sv. Ambroz. pűvodních o ctvero nových, plagalní zvaných; Ještę pak více zveleben zpęv církevní dále o tom, jak roztrhl pouta, jimiz az po za papeze Rehore Velikého (590—604). jeho dobu melodie bývala vázána quantitou Rehor narodil se r. 540 z rodicű velmi zá- ci délkou slabik, uciniv pravidlem, ze ne mozných a šlechtických v Rímę. Byltę jiz délka slabiky, ale její prízvuk rozhodovati praetorem, kdyz z nenadání hodnosti své má o melodii, — a prízvuk a délka slabik jsou se vzdal, všechny své statky rozprodal vęci naprosto od sebe rozdílné! — jakoz a chudým daroval. Na to rozlouciv se se i o tom, ze poprál melodii daleko vętší svętem šel do kláštera a konal tam pilná volnosti i pri slabikách bezprizvukých, jez studia, kterémuzto zamęstnání zűstal vęren potom nazývány jsou j u b i 1 a c e. Ponęvadz i tenkráte, kdyz byl papezským vyslancem však vętšina prítomnýcli pánu a dam jsou v Carihradę. Odtud odebral se na apoštolské milovníky zpęvu a hudby po stránce prak- cesty k pohanským národűm anglickým. tické, . poukázi jen strucnę k tomu, jaký Ale męšfané rímští neprestali naléhati pros- onen zpęv Rehorűv cili zpęv gregorianslcý, bami na tehdejšího papeze, az milácka jejich jejz také chorál -reg. slove, jest, a pak Rehore povolal nazpęt do Ríma. R. 590, co bychom o zpęvu tom souditi męli. tedy v 5o. r. vęku svého, zvolen jest Rehor Zpęv aneb chorál -reg. jest vlastnę de- jak od knęzstva, tak od lidu jednohlasnę klamace taková, pri níz kazdá závaznęjší za papeze, i drzel napotem ještę 14 let slabika závaznęjším pronáší se zvukem, pri otęze vlády církevní, zísleav sobę slávy ne- níz kazdému závaznęjšímu slovu odpovídá hynoucí a zaslouziv pinou męrou jména závaznęjší popęvek, kazdé význacnęjší my- Rehore Velikého. Co všecko tento vele- šlénce význacnęjší melodie nebo myšlénka duch za svého papezování ucinil pro církev hudební. Za príklad uvádím obecnę známé katol., o tom vyprávęti nezdá se býti dnes zpęvy chorální pri slavné mši sv., zejména na case; nám jde jen o to, jakých zásluh onu cást, kterou zpívá knęz pred S a n c t u s sobę dobyl o zpęv církevní. Tu pak nej- a která slove p r ae f a c e, nebo také tu, která prve sluší znamenati, ze polozil pevné zá- se zpívá po pozdvihování a pocíná slovy: klady k bohosluzbę, vymęriv do podrobna, »Pater noster.« kterými obrady a jak se má bohosluzba Ctęné shromázdęní! Já vím, ze není ni- ve chrámech krest. konati, kterýzto zpűsob koho mezi námi, který by nebyl jiz mnoho- obradű má platnost v podstatę az podnes. kráte prítomen býval zpęvu takovému; avšak Ustaluje obrady bohosluzebné cili liturgii nechybím asi mnoho, reknu-li, ze ani desá- nemohl také neustálíti liturgické zpęvy. Za tému neprišlo na mysl, ze naslouchaje tęmto tou prícinou sebral a opravil, co jiz dríve zvukűm zpęvu chorálního slyší onen zpęv, v oboru církevní hudby bylo vykonáno, který jest v nejuzším a nejpresnęjším tolio a sám také mnohými pracemi sbírku tu slova významu zpęvem církevním, který rozhojnil. Snešenou takto látku dal Rehor byl, jest a bude vzdycky męrítkem ryzího vepsati do {knihy, antiphonár zvané, a pri- zpęvu a hudby posvátné; ze slyší zpęv, koval prý ji k oltári sv. Petra, aby byla z nęhoz veškerá naše hudba moderní a klas- na všecky budoucí casy normou cili vzorem sická jako z pramene se prýští. Hle, od zpęvu církevního. Jak vysoko sobę Rehor doby Rehore Velkého az po dobu naši uply- Veliký vázil zpęvu, i z toho jde na jevo, nulo jiz pres i000 let, a chorál Rehorem ze zalozil zvláštní školu pęveckou, vęnoval ustálený má dnes právę takovou cenu, jakou jí bohaté dűchody, ano sám také, nękdy męl tehdáz. Zdaz pak to není makavý dűkaz nemocen jsa, ve škole té vyucoval. o cenę jeho trvalé? Pravdu tedy má Forkel, Bylot tehdáz mnohem obtíznęji zpęvu kdyz ve svých dęjinách o zpęvu chorálním vyucovati, nez nyní, a to proto, ponęvadz praví: »Co takovým zpűsobem vęky tęch casű neznali ještę not, pomáhajíce sobę pretrvá, neműze býti lec ceny tak zvanými neumami, t. j. teckami, hácky, nehynoucí.« Racte, prosím, i této okol- carami a podobnými obrazci, kteréz zna- nosti sobę povšimnouti ! Kazdý z nás slyšel menaly bud jednotlivé noty a zvuky, bud chorální zpęvy ne jednou, ani desetkrát, celé skupeniny not. Proto se musili záci ale mozná sto- a tisíckrát, a prece műze zpęvűm uciti více z pamęti. týz zpęv poslouchati znova, aniz se mu Kdybych mcl za posluchace samé zpę- znechutí ; kdezto skladba >noderní, a byt váky a hudebníky ríkajíc od remesla — já nevím jak uchu našemu lahodila, opakuje-li míním hudebníky takové, kterí se obírají se casto po sobę, zevšední a znechutí se | ||||
|