O hudbě církevní, hledíc k ní se stanoviska historického
Ročník: 1887; strana: 51,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
(x 1 o r i a.

Allegro.

M 1

I

I

I

I

I\~

ÍI

I

I

I

I\

u -

r---

F7-~

I

I

I

~TT1

-_~~— i=i—z+--mor

--~-~ -1-`

~-~ .— ~

R •

~ ~~-~-~=R—mor—~_

R--

-r1

~r~—

R—r=f—~=F-k—•

C

_R--

~_~r- ~~

~V

--ń

--



-~-•

~_ -I—

~-~-

_~-y_~=

—R

R

~-

- -_



-•-•--

— atd.

•_~--

I

—•--•

~

I

—t~--~R~R—

I

I

—C—~—~-- _—~I—•C= atd.

O »Credo«, která

v »krátkých«

mešních skladbách Fűhrerových skoro stejného slohu

jsou, byla jiz rec.

0 hndbe církevní, hledíc k ní se stanoviska historiel~ęho,

kec, kterou dne 24. dubna 1887 o p r v n i m s v. - C y r i 11 s k é m v e c e r u v katolicko-politické besedę

kromęrízské męl knęz Ign. Becák.

(Dokonceni.)

Giovanni Pierluigi, tak se totiz vlastnę

Palestrina po rodicích nazýval, Znaje jméno

své Palestrina od rodištę svého Praeneste,

narodil se r. 1514 ze zámozných rodicűv.

Hudebního vzdęlání nabyl dílem v rodném

męstę, dílem i u Goudimela v Rímę. Ve 30,

roce svém stal se varhaníkem nejprv ve

svém rodišti, nacez r. 1551 jmenován jest

kapelníkem pri sv.-Peterském chrámę vRímę.

Vydav r. 1554 první svazek svých ctyr-

a pętihlasých mší tiskem, prijat jest do

papezské kapelly. Ale ponęvadz podle stanov

téze kapelly všichni clenové musili býti

nezenatí, Palestrina kapellu tu opustil, ob-

drzev męsícní pensi, a stal se reditelem kűru

pri kostele St. Giovanni v Lateranę a pri

kostele Matky Bozí St. Maria Mabgiore.

Z jeho skladatelských prací jmenovati sluší

dríve vzpomenuté »i m p r o p e r i e« z, r. 1560.

Komposice ta, jakkoliv se zdá býti nad

míru prostinká, jest nicménę provanuta ta-

kovou nęhou a vane z ní duch tak líbezný,

ze došla jiz tenkráte obliby všeobecné. Papez

Pius IV. vyzádal si opis tohoto díla, a od

té doby zpívává se v papezské kapli kazdo-

rocnę na Veliký pátek. Kdyz pak oba kar-

dinálové Vitellozzi a Karel Borotnejský jej

vybídli, aby slozil vzornou nęjakou mši, sepsal

Palestrina hned tri. První a druhá, byvše

provozovány v paláci kardinála Vitellozziho,

došly všestranné pochvaly, ale tretí z nich :

»Missa Yapae Marcelli« vzbudila vše-

obecný podiv a chvály její nebylo konce.

Sám sv. Otec Pius zvýšil na podękovanou

Palestrinovi męsícnou pensi a jmenoval jej

huáebním skladatelem papezské kapelly.

O ostatních pracích Palestrinových, jichz

36 svazkű po sobę zűstavil, pomlcím a vytknu

radęji nękolika slovy, jaký význam má Pale-

strina v posvátné hudbę církevní.

Baini (j 1842), bývalý kapelník syY-

tinské kapely a sám také výtecný skladatel



  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ