|
| ||||
| ||||
|
— 66 —
operu atd. Velikost myšlének a dűkladnost dob Palestrinových hudba církevní skoro forem hudebních dokazují, ze podali díla stejná se svętskou, ale prešla z chrámu ceny trvalé, zároveń uznáváme i Cal- do svęta; pozdęji zríme opak toho. daru, Fuxa, Zelenlcu, Tűmu, Bri- Protestantismus podrzel své chorály, x i h o a j. Dluzno však uváziti, kam dospęlo i zidé vází sobę svých starých zpęvű ritu- a co získalo církevní umęní hudební? Pre- elních, katolictí kresfané zahodili a odsou- nesením operní arie z divadla do chrámu dili chorál se vším, co z nęho vzniklo, jest získáno bylo jenom to, ze faktura skladeb to, pánové, historická pravda, o níz nás symfonických a melodramatických, jakoz poucuje i denní zkušenost. Veškeré snazení i vázných operních dęl setkala se s ora- umęlecké na poli hudby církevní krácelo toriem — nálada se témęr velmi málo rűzní. s duchem casu, rythmus menuetu, mazury, O textu netreba se ani zmińovati, ten byl pochodu, idylická nálada, zvuk pastýrských pouze prostredkem, nikoliv úcelem.*) Ucel šalmají, sentimentální arie, af jiz s textem byl: dáti onomu textu dramatický výraz jakýmkoli (jen kdyz se to líbí) dostaly se v pravém slova smyslu. Vzorné provedení do chrámu. A coz ona bezpríkladná smę- tęchto dęl vyzadovalo nejen premáhání lost ve figuraci instrumentální ? Ta zastínila mnohých i velikých technických obtízí, ale a v nivec uvedla mnolicu pęlrnou myšlénku zároveń velikého a nad míru dokonalého hudební.*) Vidíme z tohoto zpűsobu vtírající instrumentálního i vokálního aparátu. se zivel svętský, byla to doba, kdy variace Ze v z d y mozno nebylo skladbu takovou byla v módę a nesmęla scházeti nikde, ani i menší provésti, jest pochopitelilo, a tu se v kostele. Neodsoudí snad nikdo L'a- prihlízelo k tomu, opatriti pro kűry menší lestrinu proto, ze uzil více themat jedné skladby, které by modernímu vkusu obe- a téze gregorianské hymny v jedné s'.cladbę censtva lahodily a povstala namnoze hudba a ze jeden neb dva motivy v rűzných ryth- ne vzdy špatná, ale všeobecné riá- mických promęnách byly by úpiné úcelu 1 a d y. Nikdo neupre, ze takové Benedictus, svému vyhovęly, tím ménę postaví proti Agnus, Gloria, nebo jiná cást mše, treba nęmu mistra, který své Kyrie zpracoval od Mozarta, snesla by zcela dobre kazdý na motivy : jiný všeobecný text. Jak známo, byla za *) Jak veliké jsou hudební ciny Z e 1 e n k y, B r i x i h o, T ii m y a u., zajisté uznáváme, text však ') Znamenitou výjimku ciní Caldara, cástecnę i zde více ménę zaniká, jest i zkrácen a zkomolen, i Fux, odtud spęje hudba posvátná k úpadku; sym- figurace instrumentální a nálada této poukazují zrejmę, bolicko - dramatický ráz dél Bachových a ie hudba pojí se s duchem casu, jest to tak s m c 1 ý Hiiudlových objevuje se jiz iidceji, pozdęji úpiné zaniká.geniálni vzlet, který záhy piecházívprofanaci Adagio. J R—dO_ -- r _ - --'– )- - atd. —atd. aneb | ||||
|