|
| ||||
| ||||
|
42 —
jícími v dílo umělecké setkaným chorálem. Všeliká na jiných základech zbudovaná „Musica sacra” nemá v chrámu Páně práva domovského a Církev ji jen z nouze trpí, nikdy a nikterak neschvaluje. Mají-li tyto dva druhy zpěvu kostelního při s 1 a v n ý ch službách Božích platnost zákonnou, dopouští a na mnoze i přeje si Církev, aby při tiché mši sv., jakož i při ostatních méně slavnyeh pobožnostech, též lid pronášel zbožné city srdce zpěvem řečí mateřskou, čímž zejmena předkové naši se vyznamenávali. Takové jsou zásady, které pronesla a velebnému duchovenstvu poroučela provinciální synoda pražská z r. 1860 (tet. III., cap. VII.) a diecesní synoda pražská z r. 1863 (cap. XIII.). S nelíčenou radostí vítalo se tedy v památný rok jubilejní 9001etého trvání biskupství pražského zaražení velké jednoty sv. Ceeilianské, která usnešení synodální vzhledem zpěvu církevního v život uvésti zamýšlela. Leč c. kr ministeriu nevidělo se řečenou jednotu povoliti. Aby však myšlenka, velkolepou produkcí Svato-Václavskou všeobecněji probuzena, nozmařila se, počal starosta tehdejšího přípravného v,y'boru obmýšlené jednoty, F+erdivand Lehner, vydávati časopis pro katolickou hudbu posvátnou „C e c il ie” na-zvaný, který za doby trvání svého věrným se osvědčil býti tlumočníkem a šiřitelem násad synodálníeh. Obsahuje poučné články z veškerých oborů zpěvu kostelního : o choráLi, o zpěvu vícehlasnóm i o písni obecné, všímaje si především poměrů, kde s opravou a zvelebením zpěvu teprv počíti hodlají aneb v počátcích se nalezají. Jest-li že již dříve jednotlivci církevní hudby znalí hudbu chrámovou jali se opravovati a nahražovati zpěvem vážným, chrámu důstojným, souhlasícím s duchem chorúl u, který právem písmem svatým hudby posvátné se nazývá, s potěšením se pozoruje, že s „Cecilií” povšechněji šířila se snaha po zvelebení zpěvu chrámového, která v kruzích stále rostoucích půdy si zjednává. Také v arcidiecési pražské mile v život se uvádějí zásady synodální, nejen v Praze, kde během roku již v 6ti chrámech farních oprava zpěvu kostelního se provedla, nýbrž také po kraji. Mají-li zpěvem posvátným služby Boží se oslavovati a věřící vzdělávati, není za-jisté péče o důstojný zpěv nejposlednější povinností správy duchovní. Nedovolují-li všudy prostředky hmotné a nejsou-li pohotově osoby, s nimiž by se dalo provésti dílo větší, všady předee možno jest s pomůckami i velmi nepatrnými poříditi zpěv duchu církevnímu přiměřený. Tu však především potřebí jest rozuměti věci, pak dobré vůle a svorného účinkování. Rozumění snadno lze si osvojiti, jelikož „Cecilie” uveřejňováním článlzův poučných, kritických a povzbuzujících, odporučováním správných a důstojných skladeb, jakož i četnými přílohami hudebními úsilovně se snatií, aby pravé náhledy o zpěvu kostelním se šířily a zlořády poznenáhla se odstraňovaly. Přejíce „Cecilii” valného rozšíření odporučujeme velebnému duchovenstvu, ředitelům kůrů a učitelům, aby dle návodu řečeného časopisu svorně a usilovně jali se zvelebovati zpěv církevní, který mysl zbožnou.. potěšuje, srdce chladné rozehřívá a duši lhostejnou oživuje. Jakolivěk změněným poměrem učitelstva zde a onde potřebí bude opatření zvláštníhó, nema,}í-li kůry pěvecké umlknouti, moudrost duchovních správeů docílí i v nepříznivých poměrech svornou snahou, dobrou vůlí a prací usilovnou výsledkův potěšitelných ria oslavu služeb Božích a ku prospěchu věřících. „Cecilie” vychází 5. každého měsíee s 12 přílohami hudebními ročně. Předplatné, které přijímá Administrace „Cecilie” v Karlíně č. 234., obnáší i s poštovní zásilkou 2 zl. r. m. ročně. Taintéž možno objednati úpiný ročník I. s veškerými přílohami hudebními za 2 zl. Jelikož takto naskytuje se příležitost k zakládání hudebních archivů kostelních spůsobem nejlacinějším, uděluje se povolení na zakoupení „Cecilie” z důchodů dostatečného zádušního jmění. S II. ročníkem „Cecilie” vychází za téže redakce „M e t h o d,” časopis věnovaný umění církevnímu, prozatím co bezplatná příloha, čímž dojista vypinilo se přání přátel umění církevního. Ve prospěchu umění jest si přáti, aby z přílohy vyvinul se „Method” samostatný, jenž by poznenáhla připravoval uskutečnění a v život uvedení nálezů a ustanovení provinciální synody pražské tit. V. cap. L, II., XI., dieeésní synody pražské cap. XVLII. | ||||
|