|
| ||||
| ||||
|
katolickou posvátrrou
Cyrillské. Majitel, vydavatel a redaktor 1889. Rocllík XIV. F. 1. LEHNER. Cís10 11. Dodatky a opravy k „Dęjinám posvátného zpęvu staroceského”. Podává K. Konrád. Hymnologie staroceská jiz není popelkou. casu vyznacené, ale však i nęco dodatkű Verejný zájem pro ni vzbuzený a jí získaný pricinili z vlastních, novę nabytých zkuše- neutuchne dríve, dokavad jí nebude doko- ností k I, dílu svých »Dęjin«. Ciníme talc nale vykázáno a prirknuto místo, jez jí touto cestou proto, jezto ani na nové vydání právem nálezí mezi nejprednęjšími. Však tęchto dęjin ani druhého dílu nelze nám ni zbývá k tomu cíli a konci ještę mnohý kus snadno ni brzy pomýšleti. Ciníme to v ca- práce, jez prvým dílem našich »Dęjin po- sopisu »Cyrillu«, jezto víme, ze majitelé svátného zpęvu staroceského« ani pro nej- a ctenárové našich »Dęjin« jsou po velké starší dobu vycerpán není. V díle dęj e- vętšinę i ctenári »Cyrilla« a zálezí nám na z p y t n é m zbývá vzdycky co doplńovati torn, aby dle tęchto rádkű opravili sobę a opravovati, a to tím více, cína hojnęji laskavę a dopinili I, díl recených »Dęjin«. pritékají nové prameny a pribývá nových Odpovíme prve na výtky. dęlníkű druzných. Nevede se v tom ohledu ani Palackého »Dęjinám« jinak. — Za ta- 1. Opravy. kového druzného dęlníka pokládám a vítám téz kritického oznamovatele recených »Dęjin ad i. Chybná nota v písni »Vstalt jest staroceského zpęvu posvátného« v Daliboru této chvíle« byla jiz v »Cyrillu« r. 1584 r. 1886 od str. 224. Podnilclt pan oznamo- str. 87 opravena. Vznikla nedopatrením sa- vatel v pravdę kriticky nesnadnou a ne- zecovým, neb v mém rukopise ulozeném vdęcnou práci, za niz musíme mu vdęcni stojí citelnę psáno c a na slovo m i 1 e. Však býti, jezto ji podnikl 'za nás a ku protríbení oprava tato nedošla, jak jsem i jinde po- dobré vęci, o niz jde, platnę prispęl a po- znal, povšimnutí, zacez nyní prosím. — mohl, poukázav na nękteré nedostatky, Posűvku ve slovę »Spasitel« jsem ovšem omyly neb nesrovnalosti bud skutecné neb zúmysla vynechal, jezto tam nepatrí. V pr- domnęlé, jez v pramenech našich se mu vním vydání Steyerova kancionálu jí bez objevily. Kéz by takto v pravdę kriticky toho není. nejen »posuzovaly«, alebrz i pracnę pro- b í r a l y se všecky vędecké a jiné publi- ad 2. Závęr e d místo e e v písni »Vítaj milý J. Kr.« rozumí se sám sebou z po- kace ceské, jakz u všech velkých národű jmenování písnę »doricicou«. Chyba sazecova vzdęlaných ode dávna se dęje a díti má zűstala tu neopravena. se i u nás, jiz honosíme se vzácnou lite- raturou jiz od nejstarších dob dęjinných. ad 3. V chorálu »Nastal nám den ve- Úcelem tęchto rádkű jest, abychom selý« posunuta byla od nás melodická fráza j ednak odpovędęli na výtky v Daliboru toho 2. verše »z rodu královského« skutecnę o ton | ||||
|